Nejkrásnější vánoční dárek :-))))

Ahojte maminky, těhulky a snažilky, :)
jsme 3. den po propuštění z porodnice doma, konečně to vypadá, že tento den nebude tak hektický, jako ty dva předešlé, naše malé zlatíčko spinká :/;x: , manžel jel pro rodný list, tak mám chvíli času na to, abych vám popsala svůj porod....
Dle sono ze 13. týdne, což bývá nejpřesnější, jsme měli 1. termín 30. prosince. Osud tomu chtěl ale jinak. :w: V úterý 23. kolem 21. hod. jsem byla čůrat, něco ze mě ,, vypadlo,, - pak se utírám, toale´ták mokrý - tak se pomalu sunu do obyváku k manželovi s tím, že si nedělám srandu, ale že mi praskla voda. }:) Bolesti samozřejmě žádné. Šla jsem tedy do vany, manžel mě oholil a v tu chvíli mi voda začala téct fakt hodně. V klidu jsem si ještě umyla hlavu, dobalila hygienu a vyrazili jsme směr porodnice. Ve 23 hod. už mě natáčely, samozřejmě žádné bolesti. K tomu všemu, mě pak doktor vyšetřil, nález žádný a hlavně - na rukavici měl kousek zelené plodové vody :\/: . zarazil se a vypadal nejistě. pro ty,které neví - zelená plodová voda není dobré znamení, :O značí to nějaký stres, které miminko má a musí se co nejdříve porodit. V tuto chvíli mi zatrnulo, hrozně jsem se bála, abych nešla na císařský řez. Nakonec mi ihned daly klystýr,zavedly chiraflex a daly kapat antibiotika. K tomu všemu jsem dostala prostin . tableta, která má vyvolat porod. Po dvou hodinách od prvního zavedení jsem měla slaboulinké bolesti, takže jsem následně dostala ještě jeden. To už se to rozjelo a od 3.30 jsem měla bolesti, které bych nepřála ani největšímu nepříteli. :r: Šíleně bolelo břicho, ale snad ještě horší byly křížové bolesti. BOlelo to šíleně, manžel mi při každé kontrakci masíroval záda. ne, že by to přestalo bolet, ale alespoŇ to bylo o 1 % lepší. Dýchala jsem při každék kontrakci, byla v teplé sprše na míči, ale nic, co by mi přineslo úlevo. Asi za hodinu po druhém prášku mě DR. vyšetřil, prý jsem otevřená na 2 cm. To bylo hrozně málo, při takových bolestech, ale řekla jsem, že se to určitě rozjede. Ráno, když se lékaři střídali, už jsem křičela, dole to hrozně tlačilo, myslela jsem si, že už budu rodit. Jaké ale bylo moje překvapení, když mě jiná lékařka vyšetřila a řekla, že tam jsou stále 2 cm ! :jawdrop: !!!ˇVZhledem k tomu, že jsem vystudovaná porodní asistentka a v praxi jsem už pár věcí zažila, říkala jsem si, že je to divné :n: , že se neotevírám a že určitě zkončím na sále císařem pro nepostupující porod. Naštěstí je náš hodně dobrý známý lékař - porodník gynekolog, se kterým jsme byli domluvený, že mě odrodí. Přijel v půl desáté, já už úplně vyčerpaná, celou noc v krutých bolestech, bez jídla, zoufalá.....Po příchodu mě vyšetřil,stále tam byly 2 cm :? . Proto mi píchli plegomazin - imjekce, která porod buď,, zastaví,, nebo vyvolá - asi po hodině mě vyšetřil, byly tam 4 cm, jaká nádhera a já si řekla, že te´D už to sbnad půjde rychleji. Nicméně nesmírně bolestivé kontrakce nebraly konce, nejhorší byly, když jsem musela ležet, protože jsem byla napojená na monitoru. TO už jsem opravdu křičela bolestí a zoufalstvím, že už nechci a že to není možné. Asi po další hodině další vyšetření a stále 4 cm ://: . To už bylo opravdu podazřelé a i na našem známém bylo vidět, že se mu to moc nelíbí. Přicházela v úvahu poslední varianta - dostala jsem kapat oxytocin, což je lék, který vyvolává kontrakce. Z praxe a vyprávění maminek vím, že je to hrozné, člověk má jednu kontrakci za druhou a mezitím žádný čas na odpočinek. Po tom sdělení jsem řekla, že to nevydržím, že už tak mám jednu kontrakci za druhou, ale opravdu to bylo poslední možné řešení. TO, co následovalo, bylo fakt šílené, chvílemi mi připadalo, jako bych upadala do bezvědomí, ty bolesti a vyčerpání byly šílené. Velikánská naděje a úleva přišlave chvíli, kdy mě vyšetřil a řekl, že je tam 8 cm. :qu: Brečela jsem štěstím a zároveŃ i nadějí, že snad nakonec opravdu všechno dobře dopadne. Přesunuki jsme se na porodní box, tam jsem ještě byla na míči. najednou to začalo šíleně tlačit, řekla jsem, že to už asi bude ono, kamarád mě vyšetřil a řekl, že je tam lem :ooo: - do porodu chybělo málo. Měla jsem šílenou potřebu zatlačit, tak řekl, že můžu. na to jsem se šíleně těšila a musím říct, že jsem tlačila fakt ukázkově. Holky, jedna rada pro všechny - je optavdu nutné, aby jste netlačily do obličeje, ale do konečníku, úplně stejně, jako když jdete na záchod, to pak jde fakt krásně. nemyslete na to, že vám třeba odejde kus stolice...TO je úplně normální a všichni s tím počítají. No, tlačení bylo úžasné, zatlačila jsem asi 2 krát, malé ale klesaly ozvy, takže byl nutný malý nástřih. To už mi bylo ale úplnějedno, hlavně, a´T už to je za mnou. Po nastřižení jsme zatlačila, ucítila šílený tlak, vylezla hlavička, pak ještě jednou, to vylezly ramínka a následovala tělíčko, pak křik miminka :e): a nepopsatelná úleva. Ještě krvavou jsem jí dostala na bříško a přitom jsem brečela štěstím, :§) když jsem viděla, jak na mě to naše sluníčko, na které jsme se tak nepopstaelně těšili, kouká. manžel šel potom s dětskýma setrama, které udělaly 1. ošetření novorozence, podepsal si jí a potom mi jí přinesl v peřince. :\r/ kdo nezažil, nedovede si představit ten neuvěřitelný pocit štěstí. Porod placenty a šití pak byla procházka růžovou zahradou. Potom odpočívání 2 hodiny na sále a mě stále nějak nedocházelo, že jsem to zvládla a je ze mě máma. Máma, :one: to krásné slovo, máma od uzlíčku, který má jen mě a mého manžela. HOlky, od první chvíle, kdy ten svůj uzlíček uvidíte, změní se vám celý život. Milujeme jí tak strašně moc, je to něco neuvěřitelně nádherného. Musím říct, že pokud to jenom trošku jde a váš partner chce, určitě si ho vezměte k porodu. nebýt mého manžela, nezvládla bych to. :n: Dával mi pít, masíroval záda, dýchal se mnou, maximálně psychicky podporoval, no prostě jsme to všechno vytrpěli SPOLU. :h: V životě jsme spolu maximálně šťastní, Byl úžasný a vím, že tento zásadní životní zlom ještě upevnil náš vztah :\r/ a na to naše zlatíčko by jsme se dokázali dívat celé hodiny. nejhorší je, když je přebalená, napapaná a pláče a člověk neví proč. BOlí jí bříško, člověk by za ní dýchal....
Uf, holky, děkuji těm, které vydržely číst aždo konce. Popravdě musím říct, že na porod jsem se hrozně těšila, ale takové utrpení by mě ani ve snu nenapadlo. Myslím, si ale, že to opravdu bylo umocněné tím, že jsem na podporu kontrakcí dostala tolik léků. HOlky, všemm vám hrozně moc držím pěstičky, :one: přeju lepší porod, než jsem měla já. Závěrem ale musím říct, že těch 12 hodin utrpení za to stálo, malá se narodila 24.12 ve 14.30, měla 49 cm a 2870 g. Dokonce jsme byly i v novinách, protože to bylo první miminko, které se narodilo na Vánoce. No prostě jsme dotsali ten nejkrásnější dárek na světě. :||): Dnes to vypadá, že by mohl být klidnější den, takže si konečně uděláme štědrý večer, dáme dárky - ten nejkrásnější si uložíme pod stromeček a večer oslavíme NOvý rok. tak nějak to všechno dopadlo a my jsme nepopstaelně šťastní. ten pocit si prostě musíte zažít, aby jste věděly......Hodně zdravíčka, štěstíčka, úspěchů a lásky do Nového roku. :\x: