muj porod aneb Jak Oliver na svet prisel...

Pisu to sem uz ponekolikate, tak snad se mi to zase nestrati, pak uz to vzdam nadobro! .... od rana mi tvrdlo brisko a necitila jsem pohyby, tak vecer v sedm jsme jeli do me porodnice na monitor aby jsme se ujistili, ze je vsechno v poradku. Celou cestu jsem probrecela :r: nastesti vsechno bylo v poradku a slzy strachu se zmenili na slzy stesti. Jeste me prisla prohlednout Dr. a udelala mi v poradi uz 4. Hamiltona a jen tak mezi reci nadhodila, ze se jeste tu noc uvidime :jawdrop: no ja byla v soku! a pry jestli chci, tak tam muzu zrovna zustat, ale ja chtela domu, protoze jsem se bala zustat sama bez manzela :) prijeli jsme domu, manzel si jeste skocil do hospody na "dve"! A ja si dala horkou vanu. Pak jsme si sli lehnout a behem 5 minut "lup" a praskla mi voda!!! To bylo za 5 minut 23:00! Tak jsem vyskocila z postele a bezela do sprchy a jen jsem na manzela zarvala, ze uz je to tady! No pridu do kuchyne a on si v klidku dela kafe :///: to uz mi zacali bolesti! Tak jsme nasedli do auta, celou cestu si delal manzel ze me legraci a ja uplne zapomela merit cas mezi kontrakcemi. Kdyz nas videla Dr. a PA, tak se smali, ze me cekali az tak ve 3 rano. Prevlikli jsme se oba a me vzala PA na vysetreni a jeste jsme dodelavali porodopis, to se mi fakt nelibilo, protoze jsem mela pocit, ze uz fakt rodim. Rekla jsem ji, ze mam potrebu tlacit. Tak me prohlizela behem kotrakce a to bylo neco! auuuuu :s: tak me vzala na sal, nestihla jsem ani klystyr! Musela jsem si opet lehnout na zada, aby me napojila na monitor a to bylo pro me strasny, mela jsem potrebu chodit nebo byt aspon v polosede. Pak po me chtela abych si lehla na bok a behem kontrakce dala nohu nahoru!!! Uffff! Museli jsme totiz malyho rotovat. Moje "tyrani" dovrsila, kdyz chtela abych delala drepy! To uz jsem si opravdu myslela, ze malej ze me vypadne! Tak zavolala Dr., ze uz jdu rodit. Nevim kolikrat jsem zatlacila a v 1.10 rano, 25.10., se narodil nas Oliver :h: vazil 3660g a meril 50cm, mel vlasky a ma je jeste porad :cc): sice jsem byla hoooodne potrhana zevnitr i zvenku a sila me pres hodinu. Dali mi ho na brisko, tak malinky a hrozne horky uzlicek, byl to uzasny pocit :c: no a od te doby si spolu hezky zijem a milujeme ho jen o malicko vic, nez kdyz byl v brisku, protoze to uz ani vic nejde :c: :h: :h: no jete napisu, ze jsem fakt nebyla hrdinka, neumela jsem dychat a neposlouchala jsem PA, proste mi to neslo, tak jak mi to vysvetlovala. Presto byla uzasna, ze mela se mnou takovou trpelivost :///: rvala jsem, ze chci prasek nebo injekci, pak jsem zadala cisare :s: pak at to zarazi, ze uz nechci rodit, pak ze si malej bere nejakej muj organ jako suvenyr :00: a dovrsil to manzel, kdyz me behem kontrakce vysetrovala, tak ji rekl: Bacha, at vas nekousne! tak chudinka, koukala zmatene na me a na nej se slovy: Jako kdo?! a manzel: No, kluk! :s: :s: :s: no bylo i veselo, ale presto s dalsim porodem jeste pockam :) zatim si budeme uzivat Oliverka :c: