MOJE EMOCE V ŠESTINEDĚLÍ

ahoj holky,dlouho jsem tady nebyla,a před tím jsem taky moc nepsala,takže si myslím,že mě moc neznáte,ale v kostce se představím.
asi 2,5 roku jsem nemohla otěhotnět,nakonec jsem podstoupila umělé oplodnění a vyšlo to,sice ne na poprvý,ale vyšlo.
25.6 se nám narodil chlapeček Pepíček,nakonec jsem rodila císařským řezem,pobyla jsem si v nemocnici 7 dní a vyrazili jsme domů a tady nastala ta nejhorší éra,porod byl proti tomu sranda,nešlo nám kojení,kojila jsem třeba 50 min,pak malýho uspávala hodinu a usnul na 20 min a tak to šlo pořád dokola,před každým kojením,jsem se musela jít vyčůrat a byla to tak nepředtavitelná bolest,že jsem se bála dalšího kojení,a tak se stalo,že se mi asi strachem přestalo tvořit mlíko a když teklo.tal strašně málo,takže malej mi pořád brečel hlady,ale to jsem samozřejmě nevěděla,začala jsem dávat Nutrilon.
Všude píšou jak je kojení přirozený proces,ale pro mě to bylo něco hroznýho,ani jsem neměla krásnej vztah se svým chlapečkem,ty hrozný nervy a deprese,pořád jsem brečela a brečela,z obálek časopisů se na mě usmívaly maminky s miminkama při kojení,a já jsem měla pocit,že jsem ta nejhorší máma.
Ted už je malej plně na Nutrilonu a já lituju,že jsem kdy měla pochybnosti,jestli je dobře mít miminko,já jsem klidná a náš brouček napapanej,taky si popláče,ale hlady to už není.
Chtěla bych dodat sílu všem maminkám,šestinedělí je opravdu velký šok na psychiku,ale bojujte,moc si věci neplánujte,at nejste potom zklamaný.
já jsem si plánovala,že přirozeně otěhotním,nakonec jsem musela na umělé opldnění,přirozeně porodím,nakonec jsem rodila císařem a že budu kojit minimálně půl roku a to se mi taky nesplnilo,bylo to velké zklamání,ale ted jsme opravdu štastní.
děkuji,že jste to dočetli až sem a přejeme i s Pepíčkem hodně sil maminky !!!!!!!!!!!!