Není možný...

Tak se podržte...dneska jsem to měla dostat...no a nedostala, tak jsem si říkala, hm, tak zítra nebo v nejbližších dnech, hlavně, ať to přijde rychle, nehodlám to mít na dovolený, kam za čtrnáct dní jedu.
Ležím si tak večer v posteli, dělám věci do práce a pak si říkám, že bych mohla vyzkoušet test, pak mi to přišlo jako blbost, že je brzy, ale hlavně taky proto, že už několik dní cítím, že to brzy dostanu a tak nějak prostě se necítím vůbec těhotně a hlavně tenhle měsíc s tím vůbec nepočítám, nečekam žádný zázrak, 2 měsíce se to nepovedlo a tenhle měsíc jsme pro to nedělali nic nadstandartního....no, jenže když už jsem řekla, že si ho udělám, tak přítel souhlasil a hned se měl k dílu, no, abych přešla k výsledku:
vyčůrala jsem se do skleničky a zbytek zařídil přitel, protože mě přišlo vážně zbytečný civět na ten proužek, o kterým jsem byla přesvědčená, že ani dvě čárky ukázat neumí...když pak můj skoromanžel volal, že má pocit, že se tam něco rýsuje, tak jsem se mu vysmála a řekla, ať si nedělá srandu...no, jenže on si ji nedělal....
.........takže jsem to teď hodinu vydejchávala a ještě jsem to úplně nevydejchala.........
holky, první měsíc jsem tomu, že otěhotním, věřila, měla jsem všechny možný těhotenstký příznaky a nic, byla jsem strašně zklamaná a od tý doby jsem tak nějak rezignovala a bylo mi to tak trochu jedno. Ještě druhý měsíc jsem s napětím očekávala MS a doufala, tenhle třetí měsíc už jsem byla tak nějak odevzdaná a ani ve snu by mě nenapadlo, že to vyjde.............
držím palce i vám ostatním
Lucka