Takhle jsem se klubala na svět...

:one: 28.5. měla jít maminka na vyvolání a byla z toho docela nesvá,což se mi vůbec nelíbilo :n: proto jsem se rozhodla,že se ozvu sama :girl: nechala jsem ještě maminku chvilku prospat :'zz): a kolem jedné jsem o sobě dala vědět ;) a to bolestmi,které mamka doposud neznala.Pomáhalo jí je rozcházet...a tak asi tři hodiny chodila po bytě sem a tam. Když začaly být pravidelné (kolem čtvrté hodiny ranní)-asi po 4min. a mámě došlo,že to budou asi porodní bolesti,vzbudila tatínka a jelo se do porodnice. Tam jsme porodní asistentku,co měla noční,asi vzbudili :j) ale i tak byla velice příjemná a po prohlídce nám řekla,že jsme otevření asi na 2cm. Co vám budu povídat-maminka se moc bála,toho co porod obnáší :? ale měla u sebe taťku a ten se snažil být jí oporou :one:
Maminka postupně ztrácela pojem o čase-kontrakce sílily..uvolňující sprcha střídala pohupování na balóně..do toho prohlídky.. :00: po nějaké době strašně hodná asistentka propíchla mamce plodovou vodu a bolesti byly pro mamku nesnesitelný :r: a už nevnímala skoro nic.Musela ležet-chvilku na zádech,pak už jen na levým boku.Pomáhala si křičením,sténáním :r: :r: a do toho všeho jsem se rozhodla, že v bříšku ještě zůstanu. Prostě jsem se zasekla v půli cesty-a to rozhodně nebyl dobrej nápad :n: nemohla jsem ani zpátky do teploučka ani na svět :§) pak už si mamka jen pamatuje, že kolem ní bylo spoustu lidí-doktoři,sestřičky,medici...mamka měla dojem,že snad celá porodnice.Přišel i pan primář-vzal kleště a z pomocí maminčina tlačení mě vytáhli :||): Já vám totiž tou hlavičkou tak kroutila, že jen mámino tlačení nestačilo :n: a aby toho nebylo málo, tak jsem to už nemohla vydržet a nadechla se o chvilinku dřív,než jsem měla :§) takže jsem přestávala dýchat,museli mě křísit a kdoví co ještě-radši na to ani nebudu vzpomínat :n: okamžitě mě převezli do dětské nemocnice v jiném městě a já musela skoro týden být bez maminky a tatínka :§) v nemocnici mě strčili na dva dny do inkubátoru a napojili na hadičku,která mi pomáhala dýchat,což jsem nepochopila, protože mně se dýchalo dobře i bez ní-tak jsem si ji sama vytáhla :girl: přeléčili mě tam antibiotiky a v úterý 3.6.jsem konečně odjela s rodiči domů!Byli jsme všichni moc šťastní :c: :h: :k: O maminku mezi tím výborně pečovali v porodnici-byli tam všichni strašně hodní a trpělivý :w: mamka byla sice ještě slabá,ale protože se jí po mně strašně stýskalo,snažila se o to,aby ji co nejjdřív pustili a tak mě v sobotu 31.5. poprvé viděla...a byla z toho láska na první pohled :c: :h:

:girl: moje jméno je Jolanka,vážila jsem 2880g a měřila 50cm