Včerejší rozmluva na téma miminko

Ahojda holky!
Děkuju za krásný přvítání, je to tu vážně úžasný-vy jste úžasný :k:
Píšu jak jsem včera slíbila.. Ale důvod k radosti teda zrovna nemám, ikdyž jak se to vezme.. Ti chlapi jsou totiž hrozní! Natěšej vás, vy se odlepíte nohama od země a lítáte ve svých krásných představách a oni pak přijdou a řeknou, že by sice strašně rádi, ale nehodí se to.. Hádejte v čem je problém?! No jistě, v tom, že bych ani nešla do práce, že vlastně teď nejsou na prcka peníze (a nevysvětlíte, že než se vůbec zadaří a mimčo narodí, uběhne spousta času ://: ) atd atd atd.. No ale abych mu nekřivdila úplně - před dvěma lety jsem si zlomila ruku, lékaři zolmeninu na RTG neviděli a když jsem za rok přišla s tím, že neudržím pero v ruce, zjistili, že mi zlomenina nesrostla, ale chová se jako kloub.. Poslali mě na operaci, kdy mi to upevnili šroubkem.. Jsem skoro rok po operaci a šroubek se pomalu ale jistě vyvrklává a tak mám naplánovanou první reoperaci teď v září a druhou v listopadu.. Pravdou zůstává, že otěhotnět v tomhle období je hloupost, protože bych měla strach, jestli všechno proběhne v pořádku a místo období plného radosti by to byly hektický měsíce.. Takže rozhodnutí, že se o mimi začneme snažit po poslední operaci je vcelku na místě, ale...... Zamrzelo to.. Všechno si to uvědomuju a všechno si dovedu logicky odůvodnit, ale srazilo mě to na kolena..
Ale nevadí holky! Budu se tu na vás chodit koukat a držet vám palečky ve vašem snažílkování.. To se nebojte.. Udělá mi hrozitánskou radost, když si přečtu, že některá z vás má // :c: Mám vás ráda, tak hodně štěstíčka!
Pusu