Opustila jsem přítele

Ahojky holky včera jsem opustila přítele po více jak dvou letech jsem ve 12tt. Ještě včera jsem si byla jistá že dělám dobře ale dnes mi je ho líto. Když ono už se to nedalo vydržet bydleli jsme u mojí mámy a měli celé horní patro pro sebe on pracoval více méně spíš nárazově za rok co spolu bydlíme zaplatil mé mámě asi 3x plnou částku co jsme si dohodli a asi tak 2x jen něco málo aby jí dal aspon něco ty peníze vždy byli jen na hypošku půlku my půlku máma a jídlo a vše kolem baráku pořát platila jen ona mě to bylo blbé aby nás pořát živila a říkala jsem mu at si najde pořádnou práci že takhle to nejde ale to bylo pořát jen tohle dělat nebudu a tohle taky ne a když jsem mu sehnala já práci dobře placenou kousek od nás tak tam vydržel 3 měsíce a pak odešel se slovy že s tim kokotem ( šéfem) dělat prostě nebude a to já zrovna přišla o práci když mě propustili pro nadbytečnost prosila jsem ho at tam vydrží aspon do té doby než si něco nenajdu já at zase nejsme uplně bez koruny a on asi za dve hodiny přijel domů že zkončil. O tom že začal hrozně pít snad ani mluvit nebudu nevydržel 3 dny bez alkoholu a to co vydělal bokem tak místo aby dal na jídlo tak si kupoval zbytečnosti a seděl v hospodě dokud vše neutratil a pak si stěžoval že nemáme peníze. Sexuální život jsme měli jednou za 2-3 měsíce a ještě to za moc nestálo 3 min. a dost v tom lepšim případě v horšim se ani neudělal a řekl já už nemůžu vstal a odešel k televizi. On spal věčně v obýváku a já v ložnici. Půl roku jsem mu říkala že takhle žít nechci at se vzpamatuje že se hrozně změnil o proti tomu jak jsem ho poznala pořát mu byl někdo přednější vůbec jsme nebyli spolu sami žádné dovolené výlety nic jen hospoda. Nepohladil mě nikdy mi nicim jen tak neudělal radost o dárkách k vánocůn nebo narozkám jsem si mohla nechat jen zdát samozřejmě že to mělo vliv i na to že já se kousla a už jsem mu pak taky nedávala nic najevo vědšinou protože to bylo bez odezvy ale měla jsem ho ráda tak jsem čas od času neodolala a snažila se udělat hezký den/ večer ale vždy bez odezvy vyvrcholilo to tim že den po výročí se strašně opil a začal mi nadávat a říkat mi že jsem kurv* že určitě chrápu s mým bratrem což mi přišlo né lito ale nechutné jak ho vůbec tohle může napadnou i když byl opilej no byla jsem snad každé zvíře a lidský pohlavní orgán na všchny způsoby tak jsem mu řekla že končim a za dva dny jsem zjistila že jsem těhotná snažila jsem se to snést kvůli mimču a je fakt že se trochu začal snažit ale pil pořát stejně a mě došlo že prostě s nim už žít nemůžu byl mi odpornej nesnesla jsem aby se mě dotknul tak jsem mu to včera řekla a on hnedka odjel. Ted mi ho je líto že mu svým způsobem vezmu dítě a celé ty dva roky jsou vniveč vim že je uplně nepoužitelnej ale hlodá mi hlavou jestli by se vážně nezměnil. Co myslíte udělala jsem dobře nebo by jste dali po tom všem ještě šanci kvůli mimču?