včerejšek byl zatím nejhorší den od odby co jsem maminka :-(

Po dlouhé době píšu blog a tentokrát bych byla raději kdybych neměla důvod psát...no takže zkusím to popsat c nejkratší to půjde ale vypsat se musím.Malý byl docela protivka včera,ta´tka celý den v práci a tak jsem se ho snažila zabavit jak se dalo.Dala jsem mu na hraní botičky (ty o n nejraději) a přebalila ho na sedačce.Otočila jsem se že plenu dám jen na zem a vyhodím jí později abych malého nenechávala samotného a v tu chvíli jsem slyšela tři rány :( otočila jsem se a vidím že bota je na zemi a malý letí rychle za ní,narazil hlavičkou do rohu skleněného stolu a dopadl na dlažbu :\\: :\\: :\\: :\\: je mi horzně když to píšu a ještě teď se třesu.V tu ránu pláč jako blázen :§) ale za něj byla šťastná alespoň jsem věděla že žije i když jsem se hrozně bála co se mu stalo.Hned jsem se ho brala na ruce,plakal tak hrozně a já taky,celá jsem se třepala a nebyla jsem v tu chvíli schopna si vzpomenout na číslo sanitky a ani mluvit tak jsem volala přítelovi a vykoktala jen "volej záchranku dělej" ani se neptal a volal tam.Do 5 minut u nás byla rychlá , docela milý sanitář radil mi co sbalit atd,oblíkla jsem malého to už byl klidný dokonce narahoval ruce k sanitářovi tak jsem mu ho dala a letěla se obléct.Jeli jsme s houkačkama na traumačku na fakultku ale tam už to bylo na nervy.Já brečela strachy,malý už byl v klidu až podezřelém , vykecával se v čekárně kde nás s úrazem hlavy malého dítěte nechali čekat 45minut!! zato v ordinaci jsme byli cca 2 minuty , dr příjemný jak osina v prdeli zaluskal prstama z obou stran malý se otočil a to bylo vše :jawdrop: prý reaguje tak dobrý,nezvracel,bezvědomí nebylo takže nás poslali domů... no čučela jsem jako blázen,takže malého si teď hlídám,nezvracel jen byl dneska děsně protivný ale to budou spíše zuby jelikož to začlo až odpoledne.Musela jsem z nemocnice volat přítele ať přijede jelikož nás nechali tak a musela jsem si volat taxika domů...no děs a hrůza,nic mi neřekli jen že když bude zvracet ať teda zas přijedem :? v nemocnici jsme strávili celkem 2,5 hodiny i s čekáním na taxík a taťku a z toho 2 minuty u dr... ani jsem si tam nesedla fakt...bohudík za to že máme tak nízkou sedačku,nikdy bych nevěřila že se mi tohle může stát a že někdy budu tak přešťastná za to že ho slyším plakat!!ty chvíle bych nikdy nikomu na světě nepřála zažít a ty výčitky jsou nezahnatelné... teď z něho nespouštím nejen oči ale i ruce.Díky všem co si to četli,Tobísek zdraví z postýlky a na hlavičce má bouli v místě kde ještě nedávno byla pleška z toho jeho věčného šolichání hlavou ze strany na stranu.