Infarktový stav

Ahoj holky,
normálně sem moc nepíšu ale o dnešní superhrůzostrašnej zážitek se s váma musim podělit, a vlastně si i trochu ulevit....
Manžel dneska jezdil na rotopedu a Vašíkovi se to hrozně líbilo, tak jsem ho pak posadila na řidítka - ten pacholek pak vůbec nechtěl dolů... No tak jsem ho předala manželovi s tím že Venoušek má novou zálibu a šla si dělat jídlo... Tatínek to samozřejmě dlouho nevydržel a malýho sudnal a položil na postel.... Vašíka to nasr.. tak že začal řvát až se zalknul.... Já z kuchyně najednou slyším Véno, Véno, tak jsem se zeptala jestli se něco děje... Nic zase jen Véno... Rozeběhla jsem se do obýváku a to už mi šel manžel naproti, Vašík úplně modrej bez dechu ( uf ještě teď je mi z toho ouvej )... Bušili jsme mu do zádíček ( né nijak brutálně, no prostě v tom šoku ) .... nic, nic, nic... Vzala jsem malýho na ruku a řvala na manžela ať volá záchranku, mezitím jsem běžela ke gauči že ho položím a nějak rozdýchám... V tom běhu jsem na něj foukla a najednou koukám a malej začal bělat a potichounku dejchat - holky to bylo to nejkrásnější co jsem v životě slyšela.... Něco strašnýho, udělal mi to asi 3x když byl úplně maličkej, ale nikdy to netrvalo takhle dlouho... doktorka mi tehdy řekla ať ho nechám, že se nadechne, chápete to?!?!?!
Nikomu nic podobnýho nepřeju protože to byla nejhorší minuta mýho života!!!
Omlouvám se za ten sloh :)