Mám jenom VÁS

Drahé maminky!
Dítko se nám narodilo již před rokem. A čím starší je tím více času a pozornosti vyžaduje. Což mi teda vůbec nevadí. Ale po celodenním ,,maratonu,, bych chtěla taky trochu toho uznání a pohlazení a aby mi i někdo řekl, že mě má rád. Manžel přijede domů (kolem 18 až 19hod) z práce a (od svých rodičů) samo sebou dostane jídlo až na stůl, pokud ho už nedostal u maminky. ( tak musím mít uvařeno pokaždé a čekám jestli bude nebo nebude jíst). Odvalí se na gauč a čučí na bednu. Když přijede o něco dřív tak si chvilku s malou hraje nebo i pomůže vykoupat, dá jí i třeba najíst, když mu vše připravím. Což v tom není problém.
Hlavním problémem je to, že jsme jako manželé naprosto skončili. Připadám si dost často jako služka, která vypere uklidí dá mu jídlo a postará se mu o dítě nebo jako sestra. Ráno a večer před spaním dostanu pusu a to je všechno. Jsem z toho už dost vyčerpaná a nechci, aby to nějak ovlivnilo malou. Už jsem se mu to snažila třikrát říct a bez výsledku. Co mám dělat? Poradíte mi?
Manžel má i své koníčky a 2x týdně není doma. Chtěla jsem po něm, aby malou 1x týdně hlídal on,že já si půjdu třeba na nákup nebo vklidu do vany s knížkou nebo projet na kole, ale bez úspěchu.
snažím se dělat věci s malou, ale někdy si potřebuji odpočinou i od malé.
Babička od manžela malou ještě nechce, že je malá a druhou babičku nechi zatěžovat má náročnou práci a není na tom zdravotně dobře.
Prožíváte to taky někdo? Je to tím, že jsme s dětmi pořád doma sami?
Kamárádky co jsem měla chodí do práce a nemají na mě čas tak ani nemám s kým popovídat.
Omlouvám se vám, ale fakt už to muselo ze mě ven. Nemám komu bych to napsala jen VÁM.
Děkuji za vaše odpovědi.