Můj bleskový porod

Ahoj holky. Teď mám chvilinku čas, málá šla spinkat, tak se sváma musím podělit o zážitek z mého prvního porodu. Pro mě to byl tak silný a emotivní zážitek že bych si ho ihned zopakovala.
Termín narození naší Kristýnky byl stanoven na 1.11 a 3. 11. V noci 30.10 asi ve dvě hodiny ráno mě vzbudilo že mám úplně mokré kalhotky, myslela jsem si že mě nejspíš malá kopla do močáku a že jsem to neudržela, na záchodě jsem však zjistila že ze mě vychází strašné množství hlenu s kapičkou krve. Vzala jsem si vložku a manželovi zdělila že mi právě odešla hlenová zátka a že možná pojedem. Šla jsem si lehnout, sem tam jsem cítila bolesti břicha ale nebylo to nic strašného, tak jsem to neřešila a mezi bolestma jsem usínala.
V šest hodin ráno byli bolesti pravidelnější, to už jsem je začala počítat. Na předporodnim kurzu nám bylo řečeno že do porodnice máme jet až budou kontrakce po 5min. 2 hodiny že to bude tak akorát. Od 7hod. jsem je po 5 minutách měla ale furt to nebolelo tak jak jsem si představovala. Dala jsem si tedy sprchu, umyla si vlasy-aby neřekli že tam jedu umaštěná. Veškeré kontrakce jsem trávila na míči, manžel se najed a v půl desátý jsme vyrazili do porodnice. V porodnici mě připnuli na monitor, s tím že jsem prvorodička a jestli nebudu mít nález na čípku tak mě pošlou domu. To už jsem měla bolesti po 3minutách, dali mi vyplnit papíry- což je pěkná blbost, já nebyla schopná číst natož něco vyplňovat ještě že tam byl manžel. Když mě odpojili čekalo se na doktora aby mě vyšetřil, manžela poslali do auta pro tašku,že už tam zůstanu, stím že jestli porod půjde dobře tak to bude tak za 4-6 hodin. Najednou jsem měla strašný pocit že se asi podělám, řekla jsem sestřičce že potřebuju na záchod, ona na mě koukla, musela jsem jí popsat co cítím a na záchod mě jít zakázala až mě doktor vyšetří. Přišel doktor sáhl do mě -otevřená na 9 cm. Pak kolem mě začal pravej chaoz, rychle převléct z vyšetřovny jsem šla rovnou na kozu tlačit. Manžel přišel s taškou a hned ho šoupli ke mě ani se nestačil převléct. V 10 55hod. byla malá na světě.
Po svých zkušenostech tvrdím že bolesti jsou pakárna, ty mi vůbec nevadili, u toho tlačení je to o něco horší, člověk má pocit že se rozerve, což jsem se trochu rozervala ale vydržet se to nechá. Na druhou stranu jsem byla malinko zklamaná že to šlo tak rychle, chtěla jsem si to v porodnici trochu užít ale takhle....To že už je malá venku jsem si začala uvědomovat snad až večír, vůbec jsem nemohla spát byla jsem plná dojmů z toho zázraku. Přestože to bolí pro mě to byla jedna z nejúžasnějších věcí co jsem kdy v životě zažila. Takže holky které se chystají rodit nebojte se je to fakt ZÁZRAK.