Neštastné těhotenství místo štastného

Ahoj maminky. Vím že to sem moc nepatří, ale musím se někomu vypovídat. Jsem ve 29 tt a s přítelem nám to nějak neklape. Vůbec se mi nevěnuje. O vikendu vysedává po hospodách a na výbavičče pro miminko se nepodílí, všechno musím zařizovat a nakupovat já, o psychické podpoře ani nemluvím. Ze začátku mi to nějak nepřišlo, ale těď, když už na mě přicházejí obavy,aby vše dobře dopadlo, tak to na mě padlo. Od začátku těhu jsem doma, bydlíme společně v bytě. Přes den jsem sama doma a když se vrátí večer z práce, každodenní rutina je to, že hledá co je k snědku, svalí se k televizi a čumí na telku. Vždy se zhrozím víkendu, protože každý víkend je to to samé, celý víkend jsem v nervech, protože odjede autem a vysedává v hospodě do pěti do rána, pak přijede, spí do 13.00, něčeho se nají a zase někam zmizí, to i dnes. Nevydělává si špatné peníze, ale vůbec nemá zájem, nějakým způsobem projevit alespoň snahu zabezpečit mimíska. Už mě ta samota vážně zžírá. Jediná osoba, které se můžu svěřit je má matka, před otcem dělám, že je vše v pořádku, aby na něj nezměnil pohled, jelikož si dobře rozumí, ale já už jsem vážně bezradná. Připadám si na všechno sama. Melu páté přes deváté, jsem z toho nervama v koncích, ale nevím jak dál. Přitom dítě chtěl, první 2 měsíce mého těhu to bylo fajn, měl z toho radost, ale najednou se to úplně obrátilo. Nevím jak to změnit, poraďte:(