Jak se nezbláznit????
Holky je mi na nic...Pořád brečím a chtěla bych se vzbudit z toho blbýho snu..kéž by se mi to jen zdálo.
Kubíčka máme zatím doma, ve čtvrtek máme příjem na onkologii, a snad se dozvím víc..Doktorka mě včera upozorňovala, ať se připravím na to že bude běh na dlouhou trať..Spousty kapaček a odběrů, možné komplikace..Jak se na to má člověk sakra připravit????? Nezvládám..nechci zvládat, chci být doma, v klidu a né se stěhovat do nemocnice...Ve čtvrtek to bude přesně rok, co jsem nastoupila do porodnice..Přes půl roku jsem se s mým dvoutýdením pobytem tam smiřovala.. A teď? Vím že musím být silná, ale nejde to, prostě ne.. :n: :r: Vždyť je tak malinký, tak bezbraný...
Musí to být pro tebe hodně těžké, ale určitě to zvládneš už kvůli malému. Moje známá tohle prožívala, když byly malé dva měsíce a teď po operaci to už vypadá mnohem líp. Všichni věří, že bude v pořádku a že se to už nevrátí. Proto jsme my ženské maminy, protože na to v sobě máme sílu a víme, že to kvůli svým drobečkům prostě musíme zvládnout. Moc tobě i Kubíčkovi držím pěsti, aby vše dobře dopadlo a žádné komplikace se nevyskytly.
ahoj, cetla jsem co se stalo...drz se, uz kvuli Kubikovi.Vse zvladnete a uvidis ze to bude dobre. Opatruj se, maličký te potrebuije