cryri dni do porodu a panikarim :-(

Ahojte cervici, tak jsem byla ve stredu v rizikove poradne v Havirove, chtela jsem zde rodit. Natocili mi monitor, vysetril me pan primar, prcek ma cca 3200g, hlavicka naleha, otevrena jsem pro dva prsty, cipek 1cm, pry je vsechno hezky pripraveno pro porod, ale rodit me nebudou, pry jsem pro ne moc rizikovy pripad. O miminko by se po porodu postarat dokazali, ale je tady predpoklad komplikaci z me strany a boji se, ze bych mohla hodne krvacet nebo dostat EPI zachvat a na to nejsou vybaveni. Pak mi rekl, ze mam jit rodit do porodnice treti tridy - do fakultky v Ostrave. (Tam jsem pro hrozici predcasny porod lezela cca tri tydny pred mesice a pul.) Byla jsem docela zklamana. Vim, ze se o Havirovske porodnici v minulosti mluvilo docela negativne, ale posledni 3 roky zmenila pristup a slysela jsem na jeji adresu jen samou slavu. Krome toho tam pred mesicem rodila sestra a nemohla si jak porod, tak sestinedeli a novorozenecke vynachvalit.
Takze jsem vcera pro zmenu jela do rizikove poradny do Ostravy. Celkem jsem cekanim stravila cca 4 hodiny. Uplne mi tekly nervy. Litovala jsem, ze jsem mela ten blby napad rodit v Havirove a nezustala v Brne. V cekarne bylo desne vedro, byla jsem zpocena i na kalhotkach. Po trech hodinach, ve kterych mi stihly sestricky tak akorat zmerit tlak a natocit monitor, jsem se dockala a venoval se mi sam prednsota. Pamatoval si jeste jak jsem lezela u nich na JIPce. Vysetril me a rekl, ze porodni cesty jsou uzavrene a na porod to jeste neni. Nechapu, jak jsem se pres noc dokazala uzavrit, ale budis! Uz se Vam stalo, ze by vam ve dvou dnech rekli uplne rozdilne informace???? Pak rekl, ze mam neurologickou indikaci k cisarskemu rezu a ze se podiva do diare, kdy by jsme ten cisar provedli. Takze to ma prcek spocitane a nejspis se narodi 7.7. Nastup mam 6.7.
Jeste mi porad nedochazi, ze uz v utery budu mama. Az me to desi. A bojim se, ze zacnu panikarit jeste vic. Je to normalni????? Cele tehotenstvi se nemuzu dockat, az se prcek narodi a ja ho uvidim a budu drzet, ten malinkej zazrak, ty male prsticky, pusinku, nosanek.... a kdyz uz je porod za dvermi, tak mi v hlave zacne hlodat cerv (ne cervicek), ze jeste nejsem pripravena. Usilovne a hlavne zcela nelogicky si preji, aby tam jeste tak dva mesice zustal. Magorim!!!!!
Na druhou stranu se asi uz mesic vecer probouzim po hodine, jdu na zachod a pak se ujistuji, ze je prcek v poradku a cekam az si kopne. Nekdy to trva i dvacet minut, ale ja proste nemam klid a znovu neusnu, dokud necitim pohyb. Na samem konci je ten strach o prcka snad nejvetsi. Desne se bojim, ze se to muze jeste posrat (prminte mi ten vyraz, ale jiny nemam). Prozivate to taky tak????????????

PS: Moc nestiham poblahoprat kazdemu narozenemu cervikovi, ale to neznamena, ze mi to je jedno. Moooooooc vsem maminkam zavidim, ze maji porod za sebou a sva miminka u sebe a moooc jim blahopreji!