Holky, co mám dělat?

A. se mnou včera v podstatě nepromluvil, jen večer jsme prohodili asi tři věty o nepodstatných věcech. Přišel až po osmé, ani mi neřekl, kde byl a samozřejmě nevyzvedl nový kočárek z prodejny. Ráno vstal už asi kolem páté a dělal si ovoce, čímž nás všechny kolem půl šesté vzbudil. Opět ani slovo a odešel pryč, pesanu nevzal ven ani večer ani dnes ráno. Já nevím, proč se tak chová a jediné, co z toho můžu přece usoudit je, že mu na nás nezálěží a nechce nás.
Měli jsme jet zítra do Komárna, já bych tam zůstala asi až do čtvrtka, on by jel v neděli už zpátky, protože musí do práce, ale jak bude delší víkend, tak se zase jede potápět do Chorvatska, proto jsem měla zůstat v Komárně nebo pak s jeho rodiči přijet sem.
No ale nejraději bych zavolala svému otci, ať si pro nás zítra přijede a já se definitivně odstěhuju do Spytihněvi. Psala jsem si teď ještě s jeho mámou, ta je z toho samozřejmě úplně hotová, já je mám moc ráda, do Komárna jsem se těšila, ona mě moc prosí, ať přijedeme, že to nějak vyřešíme, ale já už na to nemám sílu, ani nic řešit nechci, popadá mě hrozný vztek jen se na něj podívám a nejhorší je, že to pak odnáší Haňulka, protože to ze mě cítí a brečí mi a to mu prostě už neodpustím. Mléko samozřejmě fuč.
:\\: :\\: :\\: