Adopce?

Po konzultaci jiného lékaře a rodiny,nám nebylo doporučené um.oplod..Jelikož nemám pravý vaječník a levý vejcovod,mysleli jsme si,že metoda IVFje naše náděj. Bohužel se přihlédlo i k faktu,že děti ,které mám jsem měla s rizikovým těhotenstvím, zkracování čípku, několikrát hospitalizace, zašití, kruh.U druhého hospitalizace v 6 měsíci,kdy čípek už nešel zašít a já ležela do konce těhot.v porodnici.Špatně reaguji na narkózu a léky, mám alergii.Po těchto faktech je i metoda IVF velkým riskem, kdy úspěšnost donosit dítě je minimální. Rozhodli jsme se tedy pro adopci. A snad budeme moct dát lásku i nějakému broučkovi,který na to stále čeká v DD. Doufám,že budeme posouzení jako vhodní rodiče. Uvažovali jsme i o pěstounskou péči. Ale představa, že bio.matka za 5 let, dá svůj život dohromady a příjde si pro své dítě, které bude na nás citově vázáno, by mi utrhlo srdce. A nechci dítě kvůli pěst.příspěvku. To co vyděláváme nám stačí, abychom zabezpečili další dítě. Je tady někdo, kdo má s tímto zkušenosti,myslím s adopcí? A jak dlouho trval maraton, od podání žádostí, až po svěření dítěte do vaší péče? Chtěli bychom holčičku 0 až 4 roky i polorómku, zdravou. Budu moc ráda, když mi napíšete...