návrat z pohotovosti

Ahojky, tak jsem vás chtěla poinformovat, že jsem na tu pohotovost nakonec jela. Už jsem to fakt nedávala, nedokázala jsem se soustředit na nic jiného, než na tu bolest v podbřišku a zádech. Psala jsem kamarádce, jak to semnou vypadá a ona zavolala do Litomyšle na porodní (její sestřenice zrovna sloužila) a tam jí popsala jak mi je a ona říkala okamžitě přijet. Tak jsem volala našim a hned jsme vyrazili. Zrovna sloužil primář. Natočili mi křivku, ta je v pořádku, tlak jsem měla zase 132/90, což ještě není tak hrozný ale taky není normální. Pak mě pak primář vyšetřil a říkal, že to je sotva na prst a že to na porod rozhodně není, že ještě mrkneme ultrazvukem. Miminko je v pořádku, váhový odhad je 3400 g, takže žádný 4 kg, jak tvrdil můj gyndr. A pak se zhrozil a říkal, že v jednom místě mám tak tenkou děložní stěnu, že hrozí ruptura a proto mě to tak moc bolí. Navíc se u mě rozvíjí preenklampsie. Takže závěr je takový, že zítra nastupuju hned v 7 ráno na sekci. Na noc mě ještě pustili domů, abych se vyspala a obstarala malou a zítra hurá do porodnice. Na jednu stranu se mi moc ulevilo, že už to budu mít za sebou, protože už jsem z toho byla fakt na nervy, bolest docela nepříjemná a rozhodně ne normální, bála jsem se o malého i o sebe. Na druhou stranu se bojím, jednoho císaře už mám za sebou, tak vím, do čeho jdu a rozhodně to není nic, na co by se člověk mohl těšit. Ale už zítra budu mít našeho mrňouska konečně u sebe!

Ale je mi do pláče, když si pomyslím, co se všechno mohlo stát.... A víte co je strašně smutné? Byla jsem jednou na pohotovosti s tím, že mě bolí pořád břicho, nikdo mi neudělal ani ultrazvuk a ještě mi vynadali, co tam lezu, když nemám pravidelné bolesti. 2X jsem v poradně říkala mému Dr., že mě dost bolí děloho, ta jizva po císaři a on mi minule i včera řekl, že si na to musíme dát pozor a že jsem statečná, že to určitě vydžím. Ale jak si na to chtěl dát pozor, když mi neudělal ani UTZ, který má mimochodem v ordinaci???? Je mi z toho fakt na blití a už se nemůžu dočkat, až v porodnici toho mého doktora potkám. A to se mi ještě vysmíval, že budu mít veliké dítě, že budu přenášet a že budu rodit určitě normálně. A z toho žil celou dobu a pořád mi to opakoval, jako kdyby se mi posmíval. Přitom mi primář dneska řekl, že u mě normální porod nepřichází v úvahu, že kdybych měla děložní stahy, tak mi to zaručeně praskne, že každé další těhu je pro mě život ohrožující stav, dokonce i interupce by mě ohrožovala na životě.

Kdybyste věděly, jak se ty pocity ve mně perou. Ale jsem strašně šťastná, že se na to přišlo včas, že budeme doufám s malým oba v pořádku a hlavně už zítra spolu!!!!

Tak se s vámi jako těhule loučím, děkuji vám za zpříjemnění celého těhu i za všechny rady, všem těhulkám přeji pohodové těhu a zdravá miminka, všem snažilkám brzké // - no prostě vše, po čem toužíte:-)