dospívající dcera 12 let - puberta a konflikty

13.01.2013

Ahoj všem, mám problém s dcerou a už si tak nějak nevím rady. Nutno podotknout, že bydlíme s moji mamkou a mým o 14 let starším bratrem v rd. Pokud dceři něco nedovolím jde si pro požehnání k mé matce, která tady dělá tak trochu hlavu rodiny. Dceři je 12,5 let a neustále mi utíká v noci spát k mé matce. Je to o nervy, protože ji moje matka v tom podporuje. Pokud u mé matky spala přes víkend, tak jsem to tolerovala, věděla jsem, že moje mama ji dovolí koukat na telku déle než je zdrávo, ale pro klid jsem to přehlížela. Když před týdnem dcera narafičila deku, jako že spí ve své posteli a opět zdrhla k babičce, zjistila jsem to a došla pro ni. řekla jsem ji, že pokud ji ráno vypravuji do školy, tak chci aby alespoň přes všední den spala ve své posteli. V 22.30hod už opět zdrhla. Ráno jsem ji řekla, že se mi to nelíbí a že je už velká....a dodala jsem, že je to trapný. Dcera od té doby na mě nemluví. Druhý den jsem si s ní chtěla promluvit, ale na mé otázky nereaguje, koukala jako puk, tak jsem ji řekla ať jsi jde lehnout. Já šla do své ložnice a četla si, za cca 45min mi přišla sms od mé matky, že chce se mnou mluvit. Moje dcera ji od 20.15 bombardovala sms, baby pomoc, dusím se a jiné hovadiny. Šla jsem za ní do pokoje a ptaa se co to má být, dcera hystericky brečela do polštáře a nereagovala. Normálně si vyřvávala, že chce k babče. Hrozně mě to vytočilo a zařvala jsem na ni ať teda vypadne. Od té doby mě dcera přehlíží. Zkoušela jsem s ní mluvit, ale bez výsledku. Když jsem já šla za mou mamkou a mým bratrem a vše jsem jim vysvětlila, že dceři nikdo neubližuje a pod. Odpověděli mi, že si mám sní promluvit, ale domů (jako nahoru po schodech) ji neposlali. Nakonec jsem dnes opět jsem se snažila situaci řešit, ale moje mamka mi řekla, že mě je 32 a dceři 12, aby se nad sebou zamyslela, prý si musím s ní proluvit. Zkoušela jsem. Mamce jsem řekla, že když tedy nejde domu, tak ať si přijde večer alespoň pro sváču do školy a dá si ji k mamce do lednice, že k ní vstávat nebudu ať se tedy vypraví sama. Mamka mi řekla, že ji tu svaču udělá sama. Tak nakonec jsem jako špatná mama. Jsem v prdeli z nervama, s manželem se dohadujeme, protože neustrále někdo rozhoduje o naší rodině. Bohužel nemáme peníze napřestěhování. Druhý bratr o 10let starší bydlí hned vedle a taky má nemístné poznámky na mě a na manžela. Švagrová chodí do školy a moje mamka ji hlídá dceru, tento týden 3x. Já mám ještě syna 2,5let a netroufám si moji matku požádat a hlídání. Protože neustále vyšiluje jak už má dětí plné zuby a ať už si žádné neděláme. Já už nemůžu. Nevím co mám dělat, dcera se mi vzdaluje, s manželem nikam nechodíme a já bych potřebovala alespoň do práce a syn dost akční by potřeboval školku, aby se vybláznil. Jsem tak vyčerpaná, že jsem si musela koupit kofejnové+taurinové tablety abych přes den neusínala a vydrže až do večera.

Kliknutím vložíte smajlíky:
Člověk (neověřeno)

Je mi líto že jste tak vyčerpaná a to že dcera se chová takhle. :< Já nevím, nějaké peníze snad máte, mohli by jste zkusit si udělat někde dovolenou... Třeba by se povedlo trochu ,,utéct" od těch starostí... :3

:n: bojim se budoucna, mam dve dcery,drzim pesti a preju pevne nervy, ja bych ji propleskla, manzela vyburcovala a sla spolecne s dobre vymyslenou reci za matkou

podle mě,já bych ji dala rázně najevo,že by se ji taky nelíbilo kdyby ji někdo kecal do výchovy :(
Já měla za svobodna dceru nyní 18let a něco podobného dělal můj táta,jednou jsem se už vytočila a zařvala,že jsem já její matka a jakou mám mít teda autoritu když mi kecá do výchovy,jasně řekl mi že bydlím s nima,ale pak mamka zakročila a dal pokoj ;)
Asi bydlíte u maminky,pokud to dobře chápu,tudíž se asi bojíte trochu si zařvat :? Každopádně by měl zakročit i manželteď jsem dočetla spodek-ať je nebo není,jednou ji přijal jako vlastní a tečka,můj manžel taky není Martiny 18let otec,ale ona respekt teda má)Ale je fakt,že holka by zasloužila proplesknout a možná i babička :(
Ale nejdřív si sednout všichni i s dcerou a probrat to :one: držím palečky

Asi bych šla za babičkou si promluvit....řekla jí co mě trápí a přála bych si aby si promluvila s dcerou...přece jenom s tebou nemluví.....chce to,aby babička řekla že pokud to nedovolíš ty aby u ní spala tak tam spát nebude....at si trucuje jak chce!!!Když by sekala dobrotu mohla by tam spát o vejkendu jinak vůbec,takhle bych to řešila já....jinak přeju pevné nervy ;)

tak po tom co jsem si přečetla tvůj komentář naskočila mi husí kůže, že se za pár let u nás bude dít to samé, máme syna 4 roky a od mala dělá podobné věci jko tvoje dcera, prostě zdrhá ke tchýni (také bydlíme v RD tchýně s tchánem nahoře) už když byl malý asi 1,5 roku zjistil, že hold u babičky si může dovolit vše co doma ne, tak mu tam bylo dobře a kdykoliv byl-je nějaký problém, že třeba zuří, nakážu mu ať si něco uklidí, prchá k babičce, ale spát tam teda ZATÍM nespává... říkala jsem si, že to časem přejde a ani ve snu mě nanapadlo, že stejnou věc musíte řešit s tak velkou slečnou. Jestli je tvá máma jako tchýně, tak vím, že domluvy nepomohou, já jsem z toho někdy tam na nervy, že si říkám, že se od nich musíme přestěhovat, ale nejvíc mě štve, že jsme si tu všechno opravili, vrazili do všechno móóc peněz a kam odejít namáme, jinak už bych byla dávno pryč, některé dyn jsou teda lepší, snad i kluk sem tam dostává rozum si říkám, ale tchýně ho mám pocit, proti mě štve, přitom sama by ho absolutně nezvládla, on je trochu víc aktivní a ji za to že mu vše dovolovala a dovolí neposlechne už vůbec v ničem ... no jak psala maminka pode mnou, je to snad na rodu odborníka, držím pěsti ať se holka uklidní, věřím, že je to jen pubertální vzdor a že jí časem dojde, co pro ni znamenáš a že vše děláš pro ni

nasekala bych ji na holou !! vůbec si neváží toho co má, by viděla utrum. já mám teda dcerku mimčo,ale tohle si dovolit tak bude mit prdel zmalovanou. psychicke natlaky at si zkouší na kamarády. by viděla ten zarach. mě maminka umřela když mi bylo 10 a setsakra mi chybí každý den,táta nás nevychoval a přesto jsem nevyrostla jako dříví v lese. v prvé řadě si promluv se svojí mámou at ji laskavě nepodporuje v těch jejich manýrech a útěkách k ní. pokud nebude mít povoleno tam spát at ji pošle domů za tebou atd. potom bych si promluvila s dcerou proč se chová tak klackovitě... musí to být hodně stresující ,ale časem se to určitě srovná,hlavně nepovolit a dupnout si. jednou jsi máma ty a ne babička,ne bratr....

Ahojky, tak to je teda trápení, opravdu! Ale řekla bych, že největší problém bude v tom, že se neumíš dupnout! Ač se to někomu nelíbí, prostě bych jí to radikálně zakázala (asi i facka by letěla)- ona má 12,5let, ví co dělá a prostě si zahrává, ví, že d rodičů nedostane, tak proč by si nedupla a nešla tam, kde chce! A co jako manžel? Ten se vůbec nezapojuje? Nejsi na to sama a na tohle by měli být dva, když jeden už je s nervama v háji. A mamka by se měla probrat a nedělat doma takové rozruchy, určitě na tom nese vinu i ona... a fakt není na to sehnat si někde byt, odejít??? Já bych tohle fakt nedala :(

Neumím se úplně vžít do tvé situace, ale vzhledem k tomu, že moje mamka u nás ted byla na víkend, tchyně na návštěvě a já jsem z toho paf ještě ted - pár myšlenek mám.. Moje mamka je tedy horší, zasahuje mi do domácnosti, má tendence určovat co kdy se bude dít, co se bude jíst, a přitom je to moje domácnost a já už to mám vymyšlené, přichystané jinak. Jí tam mám kvůli vnoučatům, at mi s nimi pomáhá, hraje si, chová, ale at mi hlavně nic nevaří, neorganizuje ..). Tchyně je dobrá, jen v její přítomnosti totálně ztrácím takové "napojení" na své děti. Normálně jsem na stejné vlně, vím kdy je syn unavený, kdy dcera potřebuje přebalit, kdy jsou hladoví, ale ona začne špekulovat a já začnu být ovlivněná a podléhám jejím úvahám. Vždycky raději nahlas řeknu jak věci budou, ještě dřív než obě stačí vymýšlet program, měnit plíny, ohřívat polévky.
Co tím chci říct. Vymezte si jasná pravidla v rámci svojí rodiny. Tzn. jen manžel a děti. Na čem se dohodnete, to představte babičkám a strýcům a tetám, aby se chytili vašich plánů. Myslím, že budou i rádi, nebudou muset nic řešit, jen se budou řídit vaším "manuálem" na výchovu dcery. Tzn. nejdůležitější je komunikace a nastavit pevný řád. Ten totiž dceři asi chybí. Ty naše mámy jsou holt dominantní, ale tady jde o tvou dceru, tak to musíš nastavit ty. Když to tedy vezmu z jiného úhlu pohledu - já-dcera - jsem byla taky pěkně tvrdohlavá a neposlouchající, ale na mě platil táta. Takže nějaké výchovné minutky a kázání nech taky na manželovi!

naprosto souhlasím s holkama,puberta je sice těžké období,momentálně mám 16 letou dceru s kterou to tříšká příšerně :00: ale aby ti autoritu podkopávala vlastní matka,neexistuje,ty a manžel jste rodiče,není možný aby holka takhle zdrhala a máma jí v tom podporovala,jak píšou,musíš si promluvit s matkou,i za cenu že jí pohrozíš odstěhováním,holce nějaký zákazy taky neuškodí a hlavně by tě měl podpořit chlap

irena1111

Já vidím největší problém ve vztahu mezi tebou a tvou matkou. Pokud dovolíš tvé matce aby takhle hodně zasahovala do výchovy tvé dcery a svým způsobem jí rozmazlovala tak se pak nemůžeš divit, že dcera bude raději utíkat k babičce.
Měla by sis s matkou promluvit a dceři vymezit jasné hranice. Pokud s tebou odmítá mluvit tak se jí nevnucuj a nech jí vychladnout, ale nenech jí utíkat za babičkou.

Ahoj tak z mého pohledu by sis v první řadě měa promluvit se svoji matkou.Aby vás s manželm více podpořila.Manžel by měl taky jako autorita zasáhnout.Nemáš tuto situaci lehkou.Puberta je prý hodně těžké období.U nás je to něco ,,obdobného", ale syn bude mít 3 roky a tchán s tchýní s náma nežijí. Zkuste spolu něco podniknout s dcerou.Popřípadě ji občas ,,uplaitt" povolením více televize, ale až za podmínky že se bude chovat tak jak má.

ahojky, já ti asi moc neporadím, ale můžu ti říct, že tohle se přesně dělo u nás v rodině,.. bydleli jsme s babičkou v baráku. Bábi teda měla svou bytovou jednotku a my svou, ale ségra tam byla furt, když jí máti něco zakázala, tak šla za babičkou, a hlavně, babička jí dávala furt prachy, podporovala ju ve všem a naši nezmohli absolutně nic.. Celá rodina moju ségru nemá ráda, protože se samozřejmě vůbec nic nezměnilo i když už ji táhne na 30 let, pořád chodí babičku odírat o peníze.. no, tak jak si ju babička naučila, tak ju má..
a co bych k tomu řekla já? No uvidíme, jak dopadneme my,.. taky bydlíme vedle s tchánovcema :) máme vedle sebe baráky :)
ale teda jak to cítím teď, a to i díky právě mojí ségře, já bych teda nedovolila, aby si takhle dovolovala sama odcházet v noci z pokoje, vůbec utíkat pořád k babičce.. za prvé bych dala své matce jasně najevo, že se mi to nelíbí, a pokud to bude pokračovat nadále, tak že se podle toho zařídím i já,.. prostě dala jasný pravidla, které kdyby dcera porušila, tak by přišla o telefon, počítač a vůbec vše co ju baví.. na neurčito.. dokud by to sama nepřehodnotila.. rodiče jste vy, a vy máte stanovit pravidla..
s tvou matkou souhlasím v tom, že ona je dítě a ty si dospělá, takže ty máš být rozumná, protože mladá ještě dlouho nebude..

In reply to by Janinka07

Ahoj všem, děkuji za příspěvky. Není to lehké, manžel se do toho chtěl zapojit, ALE:
- není biologickým otcem dcery, i když se stará ja nejlépe umí a je to velmi milující a pracovitý otec obouh dětí, moje rodina ho nikdy nepřijala. Neustále mu dávají najevo, že není otcem dcery a tudíš nemá právo ji cokoliv vytýkat. V říjnu jsem se kkvůli rodinným vztahům pohádala s matkou až se to vyhrotilo tím, že jsem dostala 4 facky různě přes hlavu, konflikt nebyl poprvé, ale poprvé v životě jsem dostala přes držku za svůj názor. Manžel je jedináček a má jen matku, která je starostlivá až moc, neustále nám posílá vařené jídlo na 3 dny, protože ono to nechce jíst tak dlouho. Já vařím taky, protože nemůžu tušit, kdy manža něco donese a potom se to neztíhá jíst a vyhazuje se to. Tchýně by nás nejraději vyděla každý den, ale hlídá jen cca 2 hod. k lékaři, nutno podotknout, že na návštěvu ke tchýni jezdíme 2-3x týdně a když nedorazíme celý týden už nás bombarduje tel., že jsme tam dlouho nebyli. Manžel se u ní zasavuje téměř každý den z práce a ještě od ní má každý den cca 3x telefonát nebo sms. Načež obě babičky tak trochu žárlí jedna na druhou a přetahují se o nás, ale hlídat moc nechtějí. Na náš osobní život nám toho moc nezbívá, teď pojedeme nahory a těšíme se nejvíc, že si odpočineme od příbuzných. Já jsem nejmladší z rodiny a neja si nemůžou zvyknout na to, že jsem dospělá. Moje mamka mi vyčetla, že jsem zapoměla, když mi pomáhala v době mého rozvodu s otcem mé dcery. Otec m,é dcery se s dcerou nestýká a ani neplatí alimenty, které už převýšili částku 100 000,--Kč. Manžel mě podporuje, ale sám to nemá lehký, snažíme se držet při sobě. Přestěhovat moc nejde, úvěr by nám dali max 1,1 mil.korun a to nestačí ani na 1+1. Načež jsme s manželem tady do RD nacpali taky dost peněz a manžel ještě platí něco u tchýně, protože by to neutáhla. Mám pocit , že nás moje rodina drží v šachu, protože ví, že nemáme možnost se odstěhovat. V sobotu manžel zajistil bowling a tak jsme vzali dceru, bylo to fajn a myslela, že se vše urovnalo, s dcerpou jsem si povídala, mazlila se se mnou, pohoda. Dorazili jsme domů a otočila se o 180 stupnů, zůstala opět u babči, když jsem šla dolů a řekla dceři jestli přijde nahhoru nebo hodlá zůstat dole u babči odpověděla...teď jím. Já zalapala po dechu, vím měla jsem jí dát facku, ale mám před svoji mámou respekt a neobešlo by se to bez kraválu. Moje mamka jen dceři řekla, abyse ke mě chovala slušně, jinak nic. Já se slzama v očích odešla domů. Dcera nepřišla. Včera jsem si šla promluvit s mamkou a bráchou a řekla co mě trápí, dále jsem řekla, že jestli dcera nepřijde domů, tak z jejího pokoje udělám pracovnu, protože nemám ani kde sušit prádlo, nebo žehlit. AŤ si alespoň přijde pro sváču, že k ní vstávat nebudu ať se vypraví sama. Řekli mi, že ji sváču udělají, a že bych měla nějak s dcerou vše urovnat. JÁ....nikdo neřešil, že dcera nedělá taky nic dobře. Když jsem to řekla manželovi, chtěl udělat cirkus a dojít pro dceru, já mu to zakázala, proože jsem se bála konfliktu s matkou. Bylo by to na odstěhování a není kam. Už jednou byl mezi manželem a matkou cirkus, když nám radila jak máme pečovat a syna, jak chovat, a při každém pláči syna jsme ji měli nahoře a brala nám ho z ruky. Tenkrát vydrželi kolem sebe chodit a nemluvit 6 měsíců a pro mě to bylo hrozné, když jsem šla k mámě poslouchala jsem stížnosti na manžela a manžel zase klebetil na mámku. Není to lehké. Koukám na realitky....stále.

In reply to by Miluše L.

no jo,jenže tímhle přístupem nic nevyřešíš.Měla jsi chlapa nechat jít at si udělá pořádek,co to jako je že není biologickým otcem,to je jako otec ten kdo si stříkne :00: on jí vychovává,on je její otec a on má právo do toho kecat a že by jsi to teda potřebovala jako sul aby se do toho vložil,pač ty s tím očividně sama nic nesvedeš :( A holce akorát blbne hlavu máti

In reply to by Miluše L.

No teda příbuzní tě vážně drží v šachu... Hlavně máma, nebo spíš ten respekt před ní. Já vím, že kdybych bydlela s mojí, taky bych podléhala, a nikdy bych nezjistila, jaké to je starat se o svou rodinu, o sebe a děti sama. Bez jejího vlivu. A je to krásné... I to nedusí nás dva s manželem. Takhle pro ni uděláme první poslední 3x do roka na návštěvě. Jinak je dobrá máma, ale jen po telefonu...
Držím pěsti, aby se našla nějaká příležitost k tomu se odstěhovat, protože to je fakt jediné řešení k tomu, aby jsi měla pěkný vztah ke všem v rodině. :k:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky