Další květinka aneb ta které hrozil porod ve 31.tt

Ahoj holky, tak se vám taky musím pochlubit s tím naším štěstíčkem, jmenuje se Matyášek, narodil se nám na 1.máje v 5.35 hod, vážil 3460g a měřil 50 cm. Jsem strašně moc ráda, že jsme to vydrželi takhle dlouho a je z nás květinka a ne březňátko, jak nám původně hrozili. Některé z vás ví, že jsem od 31. tt ležela v nemocnici na rizikovým na jip, tehdá nám hrozil předčasný porod, čípek pouze 13 mm, měkký, křehký, krvácel, otevřená na prst...... po 14. denní hospitalizaci, klidovém režimu a kontinuálních infuzích magnézka, antibiotik pro zánět močáku a další kupě léků nás nakonec pustili domů za dodržování přísného klidu na lůžku. Musím říct, že jsem opravdu celou dobu poctivě jen ležela a zřejmě jsem byla ten případ, kdy se to vyplatilo a malý se tam udržel až do 38+5. Teď už jsme na světě a musím říct, že jsem nesmírně šťastná. Porod jsem měla na prvorodičku úplně suprový. Na poslíčky jsem téměř netrpěla. Až 1.5. jsem se vzbudila o půl druhé ráno, že mě píchá v podbřišku, jako nezkušená jsem nevěděla, co to je, zda rodím, zda poslíčci....Ale brzy mi došlo, že už to je asi ono, bolesti po 4 až 5 minutách a to téměř okamžitě, k tomu jsem dostala průjem a vzápětí bolesti vystřelovaly do zad, poté jsem zjistila, že krvácím, tak jsme popadli tašku a hurá směr porodnice, tam mi natočili monitor, vyšetřili a řekli, že už jsem otevřená na 7 prstů.Takže bez jakýchkoliv příprav okamžitě na sál a to se dá říci, že na 7 prstů jsem byla otevřená cca po necelých 2 hoďkách od 1. kontrakce. Takže celkem fofr. Na sále mi píchli vodu, nic nepříjemného to nebylo, dalo se to. A poté mi oznámili, že porodní cesty jsou zašlé, že teď už záleží jen na mně, jak budu tlačit a jak rychle bude mimi venku. Řekli mi, že až bude kontrakce, mám začít tlačit jako na velkou. No jo jenomže na to já jim povídám, že nevím, že to asi nepoznám, kdy mám kontrakci. Tak jsem jim řekla tak asi už to na mě jde, no docela sranda, vždycky jsem jim řekla UŽ UŽ a oni jen tak tlačíme. Celkem dost mě nastříhli, mám tam 7 zevních stehů, snad až někam ke konečníku. Musím říct, že jsem věděla, že to bolí, nemyslela jsem si, že tolik, ale holky vy které to teprve čeká, dá se to vydržet. Paní dr. mě chválila, že jsem byla strašně šikovná, že bych mohla vést předporodní kursy a učit budoucí maminky rodit, že ona mi osobně podepíše certifikát k tomu. Tak musím říct, že mě to potěšilo. Holky už je z toho román, musím končit. Všem vám přeju krásný a co nejméně bolestivý porod. A věřte, stojí to za to.