Jedno dítě a finanční jistota, nebo dvě děti na úkor horšího přežití?

Ahoj holky, vím, že mi nikdo neporadí, zda jít či nejít do druhého dítěte, ale zajímaly by mě vaše skušenosti a názory. U nás je to asi tako, měsíčně máme dohromady cca 7600 a 12000 kč /někdy méně/. Z toho výdaje jsou veliké: auto (benzín, pojistka, výměny oleje, atd.), bydlení¨(nájem 5500), jídlo, stavebko/a (které nás vždycky postaví na nohy), pes (kterého máme už dlouho), oblečení, kosmetika. Já se nikdy nijak extra neparádila, takže žiju s oblečením i 4 roky i déle, což je smutné, taky bych se ráda líbila. Ale tzv. šetřím, kde se dá. Manžel taky tak. Neříkám, že nejsou rodiny, co mají ještě menší příjem než my, ale máme co dělat, abychom vyšli, s tím, že ještě stále dozažizováváme bydlení, nábytek, koberec do dětského pokojíčku, malujeme atd., tam tečou veškeré naše úspory a saháme i na nynější výplaty. Vařím na dva dny, jak se dá, snídám a večeřím jeden bochník chleba snad 5 i více dní. Malý má vše, co potřebuje, na něm nešetřím a nikdy nebudu. Stále se rozhodujeme, zda jít či nejít do druhého dítěte. Malému budou v dubnu již 2 roky, kdy já jsem chtěla děti blízko u sebe, takže snažení by připadlo na květen, červen event. červenec. Ale bojíme se, a kdo zná trošičku náš příběh, ví, že se nebojíme jen financí. Pro ty, co neví, rodila jsem ve 28tt a malý měl pouhých 830g a 34cm. Měla jsem skoro nulové průtoky pupečníkem. Nikdo neví, proč, leidenské mutace u mne na genetice vyloučena. Oba bychom s manželem chtěli ještě jedno dítě, ale.... Otázka financí a obavy z opakování předchozího problémového těhotenství a porodu.... Obavy z dospívání dětí - opět finance, škola, stravné, ošatné. Dáme to? Probírali jsme to snad 1000x s manželem, došlo i na představu u mě, že budemem mít jen jedno dítě, přeci jen jsme dva na jednoho. Ale taky mě přepadají otázky, nebudeme-li toho jednou litovat? Už nejsem nejmladší, i když stará taky ne - letos 28let. Dítě po třicítce jsem už moc nechtěla, i když to vůbec neodsuzuji. Ale já se tak rozhodla, jednak z důvodu, aby byly děti blízko sebe věkově a jednak z toho, abych nebyla moc stará, až oni budou dospělí, abych byla ještě "schopná" babička. Postupem se ale měsíce případného snažení blíží a na mě otázka zda mít či nemít více doléhá. Nechci aby můj syn pociťoval menší finanční stabilitu v rodině, méně nebo žádné dovolené, levnější oděvy atd, a to jen proto, že rodiče chtěli ještě jedno dítě. Já se nemám bohužel po mateřské, kam vrátit do práce, budu muset hledat, otázkou je, jestli mne někam vezmou, co pak? Se dvěmi dětmi na krku? Manžel má nejistou práci, u soukromníka a kšefty moc nejdou. Když se zeptám sama sebe, proč chci ještě jedno dítě? Neumím si ani odpovědět, snad pud, životní chtíč mít dvě děti, snad mít ještě holčičku, nemít rozmazlenéného jedináčka? ..... Na druhou stranu bych ještě jednou chtěla zažít ten pocit BÝT TĚHOTNÁ a snad i donosit a prodit. Možná je to jeden z velkých důvodů, něco je ve mě neuzavřeno, nedokončeno... Možná mě některé za toto odsoudíte, ale tak to cítím. Na manželovi se předčasný porod a problémové těhotenství neskutečně podepsaly... Je to na něm znát. A bojí se hodně případného zopakování.
Omlouvám se za tak dlouhý román, kdo jste dočetly až sem, děkuji. Vím, že mi nikdo neodpoví ANO nebo NE, ale za případné názory a náhledy nad mým rozhodováním, budu vděčná.