Můj porod

Moc vás berušky všechny zdravím a po 14ti denní absenci se znovu hlásím :k:
Chtěla bych se s vámi podělit o to jak probíhal můj porod a jak jsem šťastná, že už mám mého synáčka u sebe:)
začalo to naprosto nevinně jela jsem jen do poradny na kontrolu mému doktorovi se vůbec nelíbili moje otoky a TK tak mě poslal donemocnice na monitor .no jo ale tam mi ještě zjistili bílkovinu v moči a už jsem se domů nedostala, řekli že mě musí hospitalizovat. Po týndu měření tlaku chození 3x děnně na KTG a ládování se lékama se rozhodli lékaři porod vyvolat jelikož to bylo čím dál horší, nožky jsem měla jako konve nemohla jsem skoro ani chodit jak byli nateklé a tlak pořád kolem 160/100 tomu taky moc nepřidal. :n:
Pan doktor mi ráno zavedl tabletu s tím, že se porod může rozjet klidně do hodiny, ani večer jsem na sobě nepozorovala vůbec žádné příznaky a už vůbec né nějaké poslíčky ani na monitoru se žádné neukázaly, říkala jsem si že mám pech, že někomu se to rozjede hned a já tam budu s takovou v bříšku toho mého drobečka ještě trápit jelikož moje diagnóza zněla že má preeklamsii a malému už u mě nebylo nejlíp.No tak zavedení další tablety už jsem ani nedoufala, že by se mohlo začít něco dít když v tom mi večer v 19:00 praskla voda :\x: sestřičky i doktoři byli štastní se mnou, že se nám to nakonec povedlo ale nebyla jsem otevřená ani na špičku prstu. Celou noc jsem se kroutila v bolestech, které se ale dali vydržet byla to jakby taková silná bolest jak při menstruaci a já jí pořád cítíla dost v podbřišku,když jsem zazvonila na sestřičku jestli je to už ono tak mi tvrdila že pokud mě nebolí celé břicho tak to nic není , mimochodem celé břicho mě nebolelo ani když už jsem rodila.
No takhle jsem přetrpěla celou noc s bolestmi po 10min asi tak vždy 1 min ráno mě Dr.poslal opět na monitor před ním jsem byla otevřená na 2 prsty po 20 minutách na monitoru se PA znovu zkontrolovala jelikož jsem se jim tak kroutila jako žížala a zjistila, že už jsem na 4 prsty a že to jde docela rychle. PA byla naprosto úžasná sestřička, která byla tak klidná a tak krásně mě vedla při porodu, že bych s ní klidně rodila znovu. :one: Začalo jít ale docela do tuhého bolesti se stupnovaly a byli čím dál dělší, nějakou chvilinku jsem byla na balónu ve sprše mimochodem je to super a pak už jsem nebyla moc schopná chodit a při každé kontrakci jsem tatínkovi drtila ruku a dávala pozor co mi říká PA.Najednou jsem se podívala ,a na porodní sál se dokonce propašovala moje mamka takže jsem měla na sále úžasnou podporu a byla jsem moc ráda, že mám v takových chvílích u sebe ty na kterých mi tolik záleží.
Blížilo se finále a já měla pocit, že už větší bolest vydržet nemůžu, řekli mi ať pořádně zatlačím a já najednou viděla jak je malej venku a porodní asistentka sama vyjevená že ho drží v náručí, všichni jsme se na sebe podívali a nechápali, že to šlo tak rychle. :k:
Pocit, který jsem v ten moment prožívala se nedá ani popsat a myslím, že to pochopí jen ty které mají porod už za sebou . Najednou už vás nic nebolí a vy se jen soustředíte na toho malého tvorečka je vám jedno jestli vás doktor šije nebo co se kolem dějě já jsem z malého nemohla spustit oči,když mi ho dali do náruče byla jsem ta nejštastnější bytost na této planetě a doslova mě zaplavil pocit lásky a všeho krásného k tomu malému človíčku. :h:
Od toho okamžiku jsem malého nechovala skoro týden musel do Inkubátoru jelikož byl o 3 týdny dřív a potřeboval pomoct s O2 a ještě ke všemu chytil žloutenku. Byla jsem neštastná hodiny jsem stávala u inkubátoru a tak moc si chtěla malého aspon pohladit, ale musel být v teploučku a já si ho nemohla skoro ani pohladit. Není se čemu divit, že jsem byla úplně špatná a měla jsem strach, že přijdu o mlíčko, které jsem docela pracně odsávala a už mě i prsa začala pomalu tvrdnout.
Nakonec jsem se ozvala a začala jsem být otravná na všechno jsem se ptala a pořád dokola opakovala, že chci už mít malého u sebe, že nic jiného nepotřebuju.
Nakonec moje naléhání a docela už obtěžování se vyplatilo a já měla Matyho u sebe celou noc byl úžasnej a já ani nespala ne proto, že by plakal, ale protože jsem se na něj nemohla vynadívat a celou noc jsem ho pozorovala.
Ta bolest a to všechno stálo za tento okamžik za tu chvíli, kdy jsem se konečně dočkala a byla se svým synkem. :cc):
Dneska jsme už doma a můj chlapeček spokojeně hajá v postýlce spinká jako andílek. :|P:
já sem klidná, už nemám ani vysoký tlak, mlíčka má maličký u mě dost a krásně mu to jde se nabumbat. :$}:
Děkuju mému příteli a mé mamce za to že byli a jsou se mnou a taky veškerému personálu nemocnice, který se o nás tak vzorně staral zejména porodní asistentce Vlastičce, se kterou bych si klidně zase troufla na další porod. :one:
Jsem ráda, za to, že jsem se s vámi mohla podělit o nějúžasnější okamžiky v životě a i vám děkuju pokud jste tento román dočetli až sem.
Přeji vám rychlý a bezproblémový porod a maminám zdravá a spokojená miminečka. :e):