císařák mě asi nemine:o((

ahoj těhulky,jaro máme v rozpuku a já jsem docela v rozpaku...chjo...není den,kdy bych nemyslela na malou,jakou cestou vlastně přijde na svět. moc bych si přála přirozenou cestou,ale to se mi asi nepoštěstí, jsem 36tt a pořád jí mám napříč...ne a ne se otočit.. v pátek jsem byla s přítelem na kukačku v porodnici v Chebu,moc pěkné to tam je a moc přátelské,mluvila jsem s vrchní a i se sestřičkama,fakt supr,i příteli se tam moc líbilo. řekla jsem jak se cítim a co se ve mě děje,tak moc šance už malý nedávají na otočení,takže si mě tam už možná za 3 týdny zavolají,jéje,jak já se bojííím,mám z nemocnice fobii,musim to nějak přežít,kvůli malý,ale ten pocit,že mě řežou,čistí a šijou,těch 40-50 minut,to bude boj teda,nevim,jak to zvládnu,uklidnuju se nějak,ale stejně,zadělám oči,zacpu uši,jinak nevim,vim,že mi dají oblbovačku,ale stejně,po výkonu snad už bude lépe a až uvidim maličkou,ten zázrak,co každá nosíme pod svým srdcem,bude k nezaplacení...a taky se docela bojim,kdy budu moct kojit,aby laktace nebyla nějaká zpožděná....no ráda si přečtu vaše uklidnující příspěvky...děkuji a přeji zbytek prosluněného voňavého dne,papa