Čím dál těžší...

21.08.2011

Ahoj všichni.Tak nějak mě ta neděle zas semlela.Možná mi pomůže se trošku vypsat,možná ne,nevím.Už jsem psala je to asi měsíc,že ode mě a od syna odešel manžel,po 11 letech krásného manželství,bez hádek a starostí,z ničeho nic se zamiloval do kolegyně z práce a odešel bydlet k ní..Ani se mi to nechce zase rozepisovat,kdo by jste měl zájem,mám to v zápisech.
Dnes je to dva měsíce,žádný "zázrak"se nekonal,manžel dál bydlí jinde a žije si svůj asi vysněný život,malému dodnes nebyl schopen říct,že bydlí s jinou ženou,tvrdí mu,že bydlí u kamaráda,já mu to říkat nechci,protože už jsem za něj odvedla dost špinavé práce a jsou věci,které mu prostě neulehčím.Je mi to proti srsti,malému je osm,není hloupý,už si všiml,že taťka vybírá schránku se jménem ženy atd.,ale bylo mu od něj řečeno,že je to jen paní,co mu pronajímá byt a mě na to řekl,že mu to bude říkat postupně...je to zbabělec.Takže pro malého je dál hrdinou,tím,co jen nebyl spokojený doma a odešel a já bych nikdy nešla proti němu co se týká vztahu mezi ním a malým,je to jeho otec,přes to všechno ho má rád a malý jeho taky,opravdu dobře jsme ho vychovali a vyrůstal v harmonické rodině,kde se rodiče milovali a uctívali,nechci,aby si z toho odnesl něco jiného..Takže tak nějak dál žijeme,dnes mi manžel opět "zpříjemnil"neděli tím,že mi napsal,že by si malého vzal vykoupat,ať má nějaký zážitek,tak jsem se ho ptala,jestli jede sám,na to on o.k.,takže jsem mu napsala ať si podobné nápady příště nechá pro sebe,že já se sotva vleču,snažím se malému plánovat program ať není doma a on mi dotoho napíše,že se jede s milenkou vykoupat..to,že mě tím ničí,že spolu jsme se koupat nejezdili a on si tím demonstruje nějaký svůj nový postoj k životu jakože svoboda,pohoda,výlety,koupačky atd.Na to mi napsal,že by ho s nikým neseznamoval,že tohle by neudělal,no nechápu,jak to myslel,ale každopádně v tomhle jsem mu neustoupila,syn je jeho a můj,malý ho vidí hodinu denně a chce být s ním,ne s cizí ženskou o které navíc neví.Na to jsem dostala odpověď,že myslím jen na sebe...
No abych to zkrátila,já mám asi týden,dva do porodu,tak tu sedím,chystám výbavičku,uklízím,starám se o syna,kterého miluji nade vše,no a můj manžel,který si tak tu naši holčičku,co čekám přál si užívá,jezdí naším autem,spí s jinou ženou,podal výpověď aniž by měl jinou práci atd atd.Co k tomu dodat.Jak si s námi život dokáže pohrát.A já místo zlosti k němu cítím lítost a pořád ještě lásku,protože věřím na osud a pořád myslím,že jsme si byli souzeni i když to tak už vypadá čím dál méně...omlouvám se za román a přeji hezkou neděli...

jsi moc statečná ženská!chlapi jsou všichni stejní. i když teď mohou být hodní pár let se otočí, povaha, názory i zásady s emění nejen u chlapů, ale chlap se většinou zblázní a běží někam, protože s ebojí, že mu něco uteče, něco propásne...já jsem teď v 17tt od začátku jsem sama, chlap mihned na začátku jasně řekl, že potrat, přes to lak nejede, ted mi max řekne, at se neopovažuji psát ho do RL a neche to dítě (píše ještě jestli se narodí) nechce nikdy vidět ani znát. bolí to, ale věřím,že ne tolik jako tebe po tolikaletech lásky a důvěry.já jsem zvyklá být na to od začátku sama a už jsem v pohodě, bez stresu a chlapa chci vidět max toho mýho v bříšku, jestli to teda chlap bude:-)to ještě nevím.je to otřepaná fráze ale vše chce jen čas a nové zážitky, časem nového přítele, nejhlavnější je zdraví těch našich robátek.když jim něco je můžou stejnak všihni chlapi táhnou k čertu. drž se

In reply to by dellyska

Tak předem vracím komplimant,že jsi stejně statečná jako já,je to stejná bolest,pokud jsi ho milovala.Nejhorší na tom je,že ti chlapi jednou na to přijdou,že mají dítě a že to bylo vlastně to jediné,co se jim v životě povedlo a jediné co má smysl.Začnou se ptát atd.,no a pak už je jen na nás ženách jak jsme silné,já věřím v to,že pokud už to bude dlouho,tak snad poznám někoho jiného,ale bojím se,že se dám dohromady,upravím si svůj život,začnu být šťastná a najednou bác...a jsem tady zpátky...pak si nedokážu představit to rozhodování.A jako otce ho uveď už kvůli peněz,pokud na tom teda nejsi tak dobře,že by jsi mohla být hrdá a vyprdnout se na něj,tak jak by si to zasloužil:-)

Ahojky, nemůžu nereagovat, docela mě to teda nadzvedlo ze židle. Panebože, se to jen s těma chlapama děje, jako to už opravdu nemyslí ničím jiným než tím co mají dole? Oni jsou vychechtaný a ty aby jsi byla na dvě děti sama a ještě před porodem tě opustí, no tak to je fakt mooooc. Já nevim co by chtěli fakt. Nechápu to. A co to proboha může být za ženskou, že jen tak dopustí aby chlap od rodiny navíc od ženy která je v konečném stádiu těhotenství odešel k ní? Nějaká mladá slepice nééé? Ale hlavu vzhůru, však na něj dojde a ty se tomu potom ještě zasměješ. Přeji ti, aby jsi to ustála, i když to nebude vůbec lehké, moc ti držím palečky. Co my ženský musíme za ten život zvládnout že. V příštím životě chci být chlap.

In reply to by A-nicka

Já to taky říkám,že budu až do konce života mooc hodná a v příštím životě budu chlap....no,mladá teda není,je o pět let starší než on,navíc taková ta "stará pana a šedá myš,nehezká,tichá a nevýrazná,prostě pravý opak mě a ten typ,které by si manžel nikdy nevšiml,jen na té služebce byla jediná ženská a hooodně alkoholu a pařeb atd.a hlavně si čichl k té svobodě..",je jí 35,7 let neměla chlapa,takže ten můj jí přišel akorát do rány a dává mu všechno,co si asi může přát.A asi je sobecká a nic dalšího neřeší.V jejím věku bydlí v nájmu,je rozvedená,protože ji manže podváděl:-):-),no tak se asi chtěla pomstít.Takže ten můj manžel,který byl vždycky pro rodinu,potrpěl si na takové ty klasicky rodinné tradice atd.úplně změnil život a teď si hraje na svobodného geroje.On je teda pěkný a vtipný,charizmatický,takže ona si musí teď připadat jako carevna.A co já vím,třeba ji opravdu miluje...jak říkám,už mě v životě po tomhle nepřekvapí nic.Ze dne na den bez nějakých krizí,po plánování dalšího dítěte atd.najednou řešíme majetek a prožívám noční můru,které jsem se nikdy nechtěla dožít.Už jen nemyslet na to,že ona teď dělá všechny ty věci co já,vaří mu,pere mu,hladí ho,když byl vždycky jen můj...no nedá se než si tyto myšlenky zakázat,protože je to na zbláznění.Už se těším na malou,věřím,že tu lásku,kterou cítím v srdci k němu,přesunu na ni a na syna a nějak to zvládneme.On přišel o víc,já ne.

klobouk dolů !! jsi silná a vyrovnaná ženská a moc se mi líbí tvůj přístup !!
sama nevím, jak bych reagovalal já.. s manželem jsme spolu 9 let, máme dcerku a vše se mi zdá být v pohodě, ale po přečtení tvého příspěvku nevím nevím... doufám, že mě to nepotká... člověk si najednou uvědomí, že NIC není JISTÉ a to je to, co mě ubíjí... nepotřebuji k životu spostu přátel a kamarádů, ale alespoň 1-2 lidi, na které se můžu kdykoliv spolehnout (manžel, rodiče...)
každopádně ti přeju pevné nervy, pohodový porod a hodně sil na všechno!!
ještě mě tak napadlo, že až se dáš po porodu "do formy", tak by ho to mohlo trochu nakopnout, přeci jen pro některé může těhulka není tak sexy a proto se (nejen) koukají jinam... jde o to, jestli ty ho budeš chtít zpět, protože odpustit můžeš ale zapomenout se nedá..... bohužel....

Myslím, že jsi zaujala ten nejrozumnější možný postoj. Zdravý vztah s otcem, ač už ho ty třeba považuješ za kreténa, tvému chlapečkovi usnadní život. Jsi moc statečná. Drž se a přeju, ať se vám daří.

ahoj dundeesku,
tak to co teď prožíváš je opravdu náročný a já s tebou moc soucítím, i když to ti moc nepomůže...jseš silná, že neděláš žádný scény...to já vím, že bych se ponižovala a vyváděla....
doufám a moc ti přeju, aby se vrátil a uvědomil si, že ty si ta jeho souzená žena a jeho děti mu otevřou oči. Já vím, že chlapi a ta jejich schopnost se rychle zamilovat do jiné z ničeho nic je prostě tak nějak jim vlastní...ale jestli není uplně blbej musí mu dojít, že nemže být štastný, když tři jsou neštastný a ta s kterou teď žije to vubec neřeší....já vubec nechápu ženský, který nemají pud sebezáchovy a začnou si s chlapem co má rodinu...neřkuli těhotnou manželku...přeci to je jasný, že to nemá budoucnost...to musí být prostě nějaká uplně blbá pipka...o to víc to bolí, že se s ní zahazuje...já vím
tak moc ti přeju, aby se ti narodila zdravá holčička a vrátil se vám tatínek a když ne..tak třeba ten co příjde po něm bude lepší a charakternější

Achjo nevím jestli je to tím, že se ve mně melou hormony, ale normálně mi tu teď i slza ukápla.. To je strašný.. Přeju Ti jen a jen to dobrý v životě, teď zkus hlavně myslet už jen na tu Tvoji berušku co se Ti za chvilku narodí a na světě zase bude krásně. Musí to bolet, ale Tvoje dvě děti budou mít tu nejlepší mámu a jejich láska Tě určitě požene dopředu, kde Tě čeká ještě spooooustu krásných chvil .. Držím Ti strašně moc pěsti!!!!

:h: Ahoj :h: ,
je mi moc líto, jak je to u Tebe.Měla bys mít teď úplně jiné starosti, těšit se na malou, být klidu.... :( Moc moc Ti držím pěsti, aby jsi vše zvládla.Malej Ti určitě pomůže, hlavně psychicky, ony ty děti nejsou až tak "nevědoucí", až se člověk někdy diví.A až se Ti naroodí malá princezna, tak na ničem jiném záležet nebude.Drž se :h: :€s€:

tohle si vubec nedokazu predstavit :r:
moc drzim palecky at je tvym osudem a pro nej to byl jen takovy ulet z tlaku dvojotce
drzim palecky a hodne sil :k:

Pro mě je tohle něco neuvěřitelného...opravdu, když si to představím, tak je mi z toho hrozně smutno. Také jsme s manželem šťastní, spokojení, milujeme se stále intenzivně jako pře 8 lety. Máme kloučka a plánujeme ještě jedno mimi...třeba holčičku.............a pak by mělo přijít tohle :jawdrop: Jak říkám, to je neskutečné.
Máš můj obrovský obdiv a strašně moc ti fandím. Velmi bych si přála, aby jsi napsla, že se k tobě vrátil....uvědomil si, co měl doma..
Ta milenka se teď zřejmě víc snaží, jelikož se cítí v ohrožení, když jsi před porodem a určitě má strach, že až se narodí holčička, tak bude mít tvůj muž tendenci se k tobě vrátit..
Já fakt nechápu, jak si to ten chlap před sebou ospravedlňuje, vždyť to co ti udělal je.... (škoda slov)
PŘEJI TI VELMI MNOHO SIL... :k:
Ráda bych ti pomohla, povzbudila...fakt mě to mrzí :\\:
DRŽ SE, dundeesku :heart:

In reply to by korelová

Děkuji moc všem za hezké slova.Jsou dny,kdy je to hodně špatné,vzpomínky mě pronásledují na každém kroku(zůstala jsem v našem bytě,zatím),ale pak si pobrečím a zase nějak funguji.Ze začátku to bylo hodně špatné,dost jsem zhubla a chvilku brala léky na uklidnění ať neporodím,ale to už je za mnou,.teď už jen zvládnout ty chvíle,kdy to tolik bolí a nebo ty,kdy se on chová jako bez rozumu a dělá přesně ty věci,kterými jsme oba pohrdali a nesčetněkrát o nich mluvili.Můj manžel,kdybych mu popsala tuto situaci před třemi měsíci by tohle tak odsoudil,je to býk,,který uctívá rodinu a věrnost....no nějak asi to nevyšlo.Taky bych si ráda řekla,je to za mnou,ale obávám se,že se v novém životě bez starostí zhlídl a líbí se mu.Aspoň mi to tak dává najevo svou bezcitností a chladem.Ale já jsem člověk hrdý a tvrdý a nikdy nepůjdu pod svou úroveň už kvůli dětí,nemohla bych se jim podívat do očí,pokud bych se snížila k nějakým hnusným praktikám,tzn.přistoupit na jeho hádky,nebo kontaktovat ji,ne.Nikdy.Pokud se má vrátit a má si uvědomit,co je pro něj důležité,musí to poznat sám,vynucovat si lásku...to ne.

Ahoj,přeji Ti stašně moc sil,musí to být těžký a hned tak to jistě nepřejde,nechápu,bezproblémové manželství a najde si kolegyní a uteče už skoro od 2dětí..??Bože,co maj ti chlapi v hlavě(je to hlava?),koukala sem kolik je tu maminek s podobným osudem.. :( A jak to zvládá chlapeček?Jemu se nechce udělat asi ze sebe špatnýho,co,když nechce před malým s pravdou ven...A jak píšeš ke konci,já bych taky pořád doufala,že příjde zpět...Taky přeji hezkou neděli a těš se na holčičku :girl:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka