Čekání je dlouhé....

Ahoj maminky :) Od poslední kontroly uběhl týden, hematom se naštěstí už vstřebal, takže odpadl klidový režim - ikdyž teda nějaké přehnané aktivity moc schopna nejsem, buď padám únavou nebo je mi tak nějak divně - doma neuklizeno, no prostě děs. Včera jsem hned ráno absolvovala dva odběry - na endokrinologii, a pak na Karláku genetiku, na nt screening jdu až 29.11. k Apolináři a na první poradnu 30.11., což je hrozně za dlouho. Nějak se cítím nesvá, když většina z vás už má průkazku a já si na ní počkám až do 13tt. Snad bude všechno v pořádku a budeme to moci první týden v prosinci oznámit rodině :) Doufám, že to všichni přežijou, pokoušela jsem se to lehce nadhazovat a s nějakým nadšením jsem se nesetkala... před půl rokem jsem si pořídli pejska (nějak se ty pudy už projevovaly) a když jsem mámě řekla, že se těším, až bude mít kamaráda, tak prohodila, že to snad ne, že nám pes zatím bohatě stačí :/ docela mě to zarazilo, protože se mi zdálo, že se na vnouče docela těší a často mi volá, ať beru prášky (na štítnou žlázu, mám hypofunkci), že jinak nebudu moct otěhotnět. Za další se bojím, že nás budou nutit do svatby - dva roky ji plánujem na červen 2012, jenže to mám termín, takže ze svatby nic nebude, plánujeme ji odsunout až potom na podzim, snad je to rozumný nápad, protože ještě dodělávám školu a do toho těhu a plánování svatby fakt nedávám... Jee, to jsem se zas vykecala - jak o mým těhu ví jen přítel, tak se prostě potřebuju alespoň vypsat. Opatrujte se a pohlaďte bříška :)