Ahoj maminky,
dneska jsem tu poprvé, tak ani nevím jak začít. Je mi 22 a čekáme chlapečka začátkem května. Začli na mě přicházet takové depky jako: jestli to budu s malinkým umět, jestli mi bude manžel pomáhat .... co se týká manžela, zatím je čím dál víc odtažitý a když si chci o mimču povídat tak nechce :\/: Že prý to bude jen mimino, které budu krmit, přebalovat, koupat, ... tak proč to pořád řeším??? Tak nevím jak ho víc do role tatínka zapojovat?
Ahoj Ivčo,
zdravím Tě. Taky čekám miminko v květnu, taky chlapečka. Ale je to už druhý kluk, ten první už chodí do první třídy. Chtěla jsem Ti jen napsat svoji zkušenost, když jsem čekala první mimčo, tak jsem měla taky takové obavy jako ty. Hlavně v šestinedělí, když se narodil, tak jsem si pořád říkala, jak se o takovýho mrňouska postarám. Byla jsem přesně tak stará jako ty. A ono to prostě přijde samo, věř mi! Prostě je to tak, že i když jsi to nikdy před tím nedělala, najednou ti to přijde jako samozřejmost a za chvilku to jde, jako bys to dělala dávno :s: Teď čekám druhý mimi, je mi 29 a někdy si říkám, že už si to ani nebudu pamatovat, ale určitě to zase přijde. Tak se neboj, to zvládneme :C]]: Ještě k manželovi - chlapi to tak moc asi neřeší, musíš doufat, že se to změní a bude to z jeho strany lepší. Ten můj se už moc těší, tak jsem ráda. Měj se krásně a přeji klidné těhotenství!






















