JÁ JSEM TAKOVÁ KRÁVA,JAKO MATKA TOTÁLNĚ SELHÁVÁM :-//

19.03.2011

Tak jsem se dnes ráno probudila vedle svý 18měsíční holčičky a bylo mi do breku :r: . Ona je skvělá, jsem ráda že jí mám, ale občas to prostě nezvládám protože jsem na ní sama už od narození.... Když ji bylo pulroku našla jsem ji tatínka jenže ten nás nedávno opustil a od té doby to nezvládám prostě. Ona je strašný šídlo, strašně zlobí, pořád rabuje šuplíky, tak na ní řvu at to nedělá, můžu řvát asi 20x denně a nic pořád tam hrabe, občas dosatne teda přes ruku když už mi ujedou nervy ale včera jsem totál selhala...Chodí spát kolem 20h-21h ale to musím jít lehnout s ní a čekat než usne. Tak jsem včera šla zase, ale neusnula, bojkotovala to, a já nervní protože sem si chtěla jít umejt hlavu a nemohla jsem dokud neusne, dávala jsem ji spát opakovaně, ona vždy vylezla z postele a šla za mnou, já ji dycky dala na dupu a dala do postele, bohužel neumím ovládat svou ruku když mám nervy, dala jsme ji pokaždé hodně na zadek, asi 10x (prostě pokaždé když lezla z postele),pak už i brečela a konečně usnula ve 23h a já mohla konečně do vany! Jenže mě to bylo tak líto, proto jsem si ji pak dala do postele a spala s ní a hladila jí, brečela jsem, a ted brečím taky když to píšu, miluju jí ale prostě mě zlobí, a jak jsem na ní sama tak mám někdy prostě nervy tak mě to mrzí..Dneska ráno když sem ji přebalovala měla jednu stranu zadečku fialovou :r: přehnala jsem to totálně jsem zklamala jako matka že? není to poprvé co dostala na zadek, když nechce večer spát tak kolikrát dostala taky ale ne tak moc jak včera teď na to furt myslím a je mi z toho špatně nectěla jsem :§) jen jsem se chtěla utěšit jetsli je tu taky někdo takovej nebo jsme jen já taková kráva která mlátí svoje dítě? Já prostě dycky říkala že nebudu nikdy bít svý dítě, ale nejde to, možná že kdybych se o ní nestarala celej den jen já ale i nějakej ten tatínek bylo by to jiný, ne možná,ale určitě, bejvalej mi hodně s ní pomáhal když sem měla nervy s ní a ted se musím spoléhat jen sama na sebe :(

Ahoj, tak já si myslím, že jsi zatím neselhala, že ti prostě jen ujíždí nervy, ale časem bys s takovým přístupem skutečně selhat snadno mohla. Ono bít dítě není řešení. Samozřejmě při únavě, nedostatku spánku a nemožnosti nabrat někde energii člověk někdy jedná i zkratkovitě (to asi většina lidí). Nicméně zamysli se trošku nad tím, jak se s tebou cítí tvoje chudinka dcera, jak musí být jí. Ty si jen neumyješ hlavu. Jenže ona má s tebou nervy mnohem větší - ona se tě zřejmě bojí a neví, co dělat, cítí se nepřijímaná, protože jí jen biješ. Asi by pomohlo, kdybys jí třeba zabránila přístup k těm šuplíkům, když tě tolik rozčilují, využívala například ohrádku s hracími předměty a hlídala jí tam, pustila jí klidně i pohádku, požádala o pomoc kamarádku nebo si uhradila jednou za čas au-pair, požádala o pomoc někoho z rodiny nebo za ním jela na víkend-pokud to jde, využila pomoci ex-přítele a jeho rodiny a alimentů k lepšímu životu pro vás dvě. Požádat někoho o pomoc není špatné. Antidepresiva také nejsou od věci, návštěva psychoterapeutické poradny by tě určitě zase nasměrovala lepším směrem. Snaž se dělat to, co tě baví a uspokojuje, ale snaž se neděsit své dítě. Když jí biješ, bude její chování jen horší. Když na ní budeš milá a budeš se na ní usmívat a dělat to jako s uspáváním (tam ti to očividně jde, když usíná ve 20-21 hod. pravidelně s tebou), tak si myslím, že je to na dobré cestě. Hlavně jí neber jako příčiinu toho, že máš ty pokažený život. A uvažuj také o dovolené s dcerkou nebo o nějakém volnu-zajít si ke kadeřníkovi, vzájemně si pohlídat děti s nějakou kamarádkou, občas někam vypadnout a vymazat si na chvilku "mozek".

Ahojky, nejdřív napíšu něco Dendiss, která tě odpovídala. Co si holka o sobě myslíš? Jak můžeš vidět do lidské duše? Dobrá, maminka 18 měsíční holčičky má osobní problémy, ale kde ty bereš tu drzost někomu takhle nadávat. Ty asi budeš hodně nevychovaný smrad, nevyzrálá osoba, at je ti kolik chce. Sama jsi asi nic zlého neprožila, proto soudíš lidi takto. Nejsem tedy zlá, ale přeju ti v tom případě,aby sis taky prožila něco špatného, abys poznala, jaký to je, když je člověku mizerně. Jsi pro mě bezcharakterní člověk. Jestli takhle někoho soudíš, sama totiž nebudeš o nic lepší. Něco na tom pravdy je, to mi věř. Moje mamka je psychiatrička, dost se od ní učím.
Tečka.
A pro tebe Jajajajo. Věřím, že svojí dcerku miluješ, horší by bylo, kdybys ji nemilovala. Proto by bylo nejlepší, kdyby ses obrátila na psychologa nebo psychiatra, není na tom vůbec nic špatného. Spoustu mých kamarádek tam chodí. I já jsem měla panickou poruchu a brala jsem AD. snad už je zažehnaná. Začni brát antidepresiva, uvidíš, že ti pomůžou a najednou budeš všechno zvládat a budeš si věřit. Jinak s tím plácáním malé po zadku až jí prdelka zfialověla, s tím fakt opatrně. Já vím,že je to těžké, zkus to ale. Ale antidepresiva alespon na čas určitě zkus,už kvůli dceři :-) Kdykoliv je můžeš vysadit. papa

Já jsem se k tvému příspěvku dostala až dnes a i když už to není nejaktuálnější téma - mám hroznou potřebu zareagovat. Já si totiž myslím, že KRÁVA OPRAVDU SEŠ A JAKO MATKA JSI FAKT SELHALA !!!! Já jsem na malou taky sama - taky mě zlobí - má 14 měsíců, ale NIKDY v životě by mě nenapadlo zmalovat ji zadek do fialova. Jediné, co na tom tvém výlevu ze svědomí, který jsi sem napsala chápu je to, že je toho na tebe hodně ... ale fakt nechápu jak můžeš být tak BLBÁ ( a to normálně vulgarismy nepoužívám ) a snažit se svoje chyby odůvodnit tím, že nemáš přítele. Ježišmarjááá tak proč jsi do háje vůbec tu malou chtěla? Myslíš si, že nový tatínek ti pomůže? A co když naopak - bude na ni zlý? Vždyť ty seš pro ni jediná osoba, která pro ni má být oporou a u které bude hledat útěchu až po zbytek tvého života!!!! Pokračuj s touhle nervózou dál a věřím tomu, že jakmile dostane tvoje holčička rozum - jednou ti to vrátí !!! Ale co je na tom všem nejhorší je to, že bude jen těžko zjišťovat, že tohle chování je špatné !!!!! Dej se do klidu a raději choď s mastnou hlavou !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Porad na to myslim. Protoze pises, ze to neni poprve, co dostala na zadek. Prosim te, snaz se vyvarovat, aby si malou mlatila. Ta holcicka je jeste malicka a nechape, co je dobre a co ne! Jsou to nervy, to chapu. Ale budes se muset smirit s tim, ze proste si tu hlavu neumyjes v tu dobu, co chces nebo ze nebudes mit uklizeny byt. Prece ti neni milejsi poradek nez tvoje malicka. Zkus se opravdu vyvarovat tomu, abys malou bila!!!!!!!!!

Chudak malicka. Kdyz uz zacinas byt agresivni na malou, mela by sis radeji dat voraz a delat neco jinyho, aby sis nevylevala nervy na male. Je mi ji fakt lito, chudato malinky hleda oporu u maminky a ta ji da na zadek, az zfialovi, protoze si chce umyt hlavu. Zkus s tim neco delat, kdyz mas nervy, zacni se zabyvat necim jinym, ale nedovol, aby si ublizila male. Jednou bys treba mohla zalitovat...

moje babička vždycky říkala ,že kde nepomůže dobrý slovo ,ani pohlavek nic nezmůže .Chápu ,že jsi ve složité situaci ,ale je spousta mamin ,co sice mají partnery ale stejně jsou celý den doma s dětmi sami a nikdo jim nepomůže .A taky toho mají až nad hlavu . Malé děti prostě zlobí a kramaří a řvaním na ně se to nespraví . To samé spánkový režim ,navykla si ,že budeš u ní a ona teď nedělá nic víc , než co jsi ji naučila . Začít musíš nejdřív u sebe , protože klidná máma je základ

přečetla sem to přitelovi jen kousek...a řekl,že to aspon přiznáš...že je určite fura žen ktere to ani nepřiznaj....no nicmene...si das bacha asi myslim už...ja když ječí,tak pičuju v druhe mistnosti a zařvu...přichazim pak k holce lepši a když jede dal tak takhle odejdu i vickrat. a špunty do uší při dlouhem dni sem si už taky dala když sem ji přebalovala třeba a řvala a řvala...jinak ti kokoti za nervy nestojej...asi je lepší se smiřit s tim že nemužes udelat veci ktere chces...to taky totiž dost nervuje...zrona dneska sem koukala a bordel... tak sem ji chhtela zabavit a poklidit a just ne,eslo ani za boha tak do kočarku na balkon a tam sem s ni jezdila...než usnula... ale čas už v prdeli,sem si řekla holt to neudelam no.....ale jinak jajajo vždyt oni jsou ty co nas potřebují a milují a my je milujeme...nezradi nas jak chlapi...tak jen ji zahrnuj laskou a trpelivosti..potřebuje te.:-)....a ty ji

říct, že dítě je zlobivé, přirovnávat ho k otci, ke kterému máš zášť, vymlouvat se, že Tě neposlouchá... ale v prvé řadě se zamysli sama nad sebou! Žádné takhle malé dítě neumí zlobit úmyslně :w: :w: :w: Je to věk, kdy zkouší, co vydržíš, a Ty to prostě musíš ustát. Jinak z ní vychováš nerváka. Mému chlapečkovi je za chvíli 21 měsíců a kolem těch 18ti to taky bylo nejnáročnější. Je hodný, ale taky zkoušel. Nikdy jsem to nebrala tak, že zlobí! Ale že poznává svět kolem sebe a zároveň hranice, kam může zajít. Vše řeším slovy, změnou tónu hlasu, mimikou.. Nedávno poněkolikáté plácnul chlapečka na návštěve - ne se zlým úmyslem - a jeho tatínek to vyřešil tak, že ho chytil a odnesl na druhý konec pokoje. Tam ho posadil a nechal. NEJHORŠÍ TREST! Malý se cítil sám a hned k nám přiběhnul a už to neudělal. Dřív jsem ho jemně plácla přes ručičku, když opakovaně dělal něco, co neměl a neposlechl. Jenže se to brzy obrátilo proti mně. Plácal i on mě. No jak by ne? Myslel si, že je to normální, když to dělám já! dnes jen mluvím nebo pevně chytnu za ruku. Dítě musí stále cítit Tvou lásku, i když "zlobí". 18ti měsíční holčička nepochopí, proč ji biješ. A už vůbec, když ji pak hladíš. Má zmatek v hlavičce a rozhodně se její chování nezmění. NAOPAK! Nejsi sama, kdo je na dítě sama, musíš začít u sebe. Být na místě Tvé malé, taky bych nespala. Zaveď pevný režim (ten máme od narození a žádné problémy s usínáním neznám), dítě potřebuje rituály, jistotu, bezpečí. Změn svůj přístup a uvidíš, jak se začne měnit malá. Nebude to ale hned. Musí Ti věřit. A nebránil abych se psychologovi. Strašně by se Ti ulevilo. Nebo aspoň občasné hlídání, ať můžeš vypadnout.

In reply to by Terezka 5

Terko přesně moje slova, jen trošku jinak napsané. Tři hlavní věci, dítě to nedělá úmyslně, jen zkouší kde má hranice a tím poznává svět, není to zlomyslné zlobení, druhá věc začít sama sebou, dát se do klidu sama, aby dítě necítilo nervozitu, pak je logicky také nervózní, a třetí věc, klidně vyhledat odbornou pomoc, za to se člověk nemusí stydět, spíš naopak..

In reply to by Terezka 5

Absolutně sdílím tento názor ! Já mám děti dvě Kluka skoro 4roky a holčičku 1 rok a nikdy se nestalo aby odemě měl některý z nich modřinu ! Ano někdy je to náročný to nepochybně ale tohle se ti prostě sát nesmí !!!! Jak jsem uvedla souhlasím s názorem nademnou i s jinými a že jich tu je dost jen bych ještě přidala : Jestli máš babičku tetičku či kamarádku která by byla ochotná dej jí malou klidně prěz noc na víkend nebo aspon na odpoledne !!!! Uvidíš odpočineš si uděláš si pořádek v bytě,pujdeš někam ven to je vlastně fuk co budeš dělat ale hlavně si uděláš pořádek v HLAVĚ !!!!!! Nemyslím že by tvoje holčička zlobila víc než jiné děti v jejím věku jen ty to prostě nezvládáš .Jak už bylo zmíněno nezlobí jen poznává svět a večer chodí z postele aby se ujistila že není sama jde si pro pohlazení né pro pár facek !!! Je malá časem pochopí že sama není i když sní nejsi v místnosti a usne .Můj skoro 4letý syn taky někdy přijde prostě ho znovu uložím a hlavně v klidu jak by asi usínal kdyby dostal před spaním místo pusy na zadek ???? Musíš si udělat pořádek hlavně v sobě v tvé dceři chyba určitě není !

jinak mocděkuji za komentáře holky, dneska sem celej den brečela a vypila i falšku vína u kamarádky protože sem chtěla zahnat ty chmury z toho je mi už líp ale i tak nezapomenu už na to nikdy..jen mám strach aby ona na to zapoměla comyslíte nebude se to za nějakej čas pamatovat toho se bojím nejvíc ://:

In reply to by jajaja

Pamatovat si to nebude pokud to už nebudeš opakovat,myslím,že za to že nemuže usnout ji takto zbít je zbytečné stejně neví proč ji biješ,akorát zažívá trauma.Muj malej je děsnej raubíř zlobivej }:) ,kolikrát mám pocit,že mě zněj odvezou,ale vím,že bitím sním stejně nic nezpravím neříkám dostává na prcku,když udělá něco opakovaně,ale nikdy jsem mu nedala tak aby měl nějaké poznatky :€\€:když mě zněj tečou nervy radši odejdu a pořádně si zabrblám v kuchyni :) usíná se mnou u čtení pohádek a tohle jsou popravdě chvilky kdy si to sním užívám :h: vždycky se objímáme a pusinkujem a povídáme a pak hned usne když byl menší tak se moc tulikovat se mnou nechtěl neměl na to čas :s: ,tvoje holčička potřebuje cítit,že jsi tam pro ni a ty si ty chvilky závislosti tet užívej pak vyroste a už takovéhle chvilky nebudou ;) Chápu,že to na tebe dopadá,když jsi sama,já sice mám manžela,ale jsem věčně na kluky taky sama je pořád v práci nebo dochází domu až jsou kluci v posteli :? a občas mě přepadne taky velká depka ale na klukách si to nevylívám :€\€: prostě jednoun za čas vypadnu mezi lidi večer se pobavit a hned vše ze mě spadne ;)

Tak to je dost drsné. Vždyť to dítě za nic nemůže, mně z malé taky občas tečou nervy, ale že bych ji mlátila kvůli tomu, že nechce usnout? To rozhodně ne. Co tak si pořídit nějaký boxovací pytel a když to na tebe přijde, vymlátit to do něj.

nebudu komentovat,jen ti napisu jak to funguje u nas,
malej ma 19m,je strasne hodny,az na takove situace jako skubani psa za srst,vypichavani jeho oci a pod,snad 100x sem vytirala celou kuchyn jak mu vylil misku s vodou a pernamentne za to dostava po rukach,vecne ma ruky v misce,hazeni jidla po zemi,dostava hodne spis po rukach a po dupe jen kdyz vezme nebo udela neco co vi ze nesni a jak mu to vezmu nebo neco reknu tak si lehne na zem a zacne se vztekat(to je neco na me)nic mene kazde dite je jine,
vubec neresim rozhazene hracky,supliky s pradlem ci nadobim,me to nevadi kdyz to vyhaze,uklizim pouze 2x denne po obede a vecer,
nevim jaky mate rezim ale zda se mi to pozde spat v tolik hodin,malej ma relativne pevny rezim-samozdrejme ze tam jsou vykyvy.... V6h vztane pak po obede jde spat na 30-120min a pak v 20h,
bohuzel deti jsou v obdobi ze zkousi co vydrzime,
maly teda jeste nema svuj pokoj ale dam ho spat,nekdy usne hned a jindy mu to trva,nekdy rve jak tur,dam mu dudla pohladim a odejdu,i nekolikrat dokola,nejdy zabere kdyz si ho vezmu pohustam a spi jak dudek,oni deti chteji nekdy jen pochovat a potulit,ale na zactku sme taky vzdy cekala az usne,jenze sem potrebovala neco udelat a bylo zle,tak sem ho proste nechala rvat a za nejakou dobu usl,postupne se to lepsilo a tetka ho dam spat tak uz ani neprotestuje
jsem stryktni odpurce biti deti(vlastni zkusenost)ale obcas vicemene symbolicky to potrebuji
priste kdyz bude zlobit tak napocitej do 10ti a pak neco res,
i na malou je toho moc,tatinek odejde,pak prijde strejda a ten taky odejde,deti tohle strasne spatne snasi a vyrovnava se s tim posvem
tak jak pisi holky niz,zapoj rodinu,babicky,maminky,tety,strejdy,tatinka,i 2h hlidani delaj divy,ver ze obcas pomuzou vsichni
nestresuj se a uzivej si malou dokud je mala strasne rychle to utece
pokus se to stalo poprve tak nic,ale pokud se "to "stava tak by si se mela asi snazit zmenit at uz sama nebo s pomoci lekare
doufam ze sem to napsala srozumitelne-hlavu v zhuru,bude lip :a:

Ahojky, teĎ jsem dočetla tvůj blog, projela jsem v rychlosti i nějaké odpovědi.... Já za sbe ti musím napsat že i toto je na mě moc... teda jako lehký plácnutí je dle mě v normě, ale zmlátit dítko tak že má modrý zadeček je teda něco.. NEodsuzuju tě, nechci být na tebe nijak zlá, útočná ale opravdu v tomto směru ti pomůže leda psycholog nebo psychiatr.. Není to nic ostudného navštívit jednoho z těchto doktorů.. Já sama jsem šílenej cholerik ale musela jsem se naučit ovládat se, radši rozbiju třeba telefon nebo cokoliv jiného než abych malou zmlátila.. ,mám 4měsíční holčičku a zlobit umí taky, ale už kolikrát jsem měla nervy na pochodu,ale odešla jsem radši vedle do pokoje a tam napočítala do 10ti nebo prostě jsem si dala sluchátka do uší a její řev neposlouchala.. a teď jsem se už naučila to její mrčení nebo řvaní úplně z hlavy vytěsnit... a to řvala a nic jí nechybělo, prostě se nudila nebo se chtěla chovat... co se týče uspávání tak jsem režim už nastolila, protože jsem se přesně chtěla vyhnout uspávání tak jak je to třeba teď u tebe... a teĎ v noci když začne třeba zlobit tak mrčí v postýlce nebo třeba začne hulákat,ale už se tím nijak nevzrušuju, prostě dělám že neslyším a ono ji to přestanepo chvíli bavit..
To je můj názor... Přeju ti aŤ se brzy dostaneš do psychické pohody, protože to je to nejdůležitější.. nervy jsou hodně zrádné, dávej na to pozor aby se třeba nestalo že bys někdy malé v záchvatu vzteku ublížila.... papa

Ahoj, moc mě to mrzí, co se v Tobě děje. Chápu, že ti ty nervy rupnou, zejména když jsi na vše sama, ale to bití malé to ne, toho se prosím vyvaruj. Nepřemýšlela jsi třeba o pomoci v nějaké lékové formě, třeba antidepresiva, která by tě zklidnila a pomohla by ti zvládat tvoji náročnou situaci. Nevím, jaké máš možnosti pomoci od rodiny či kamarádek, asi nic moc. Zkus si zatím za Dr. nechat si napsat třebas ty antidepresiva, např. Zoloft existuje a může se i při kojení, pokud ještě malou kojíš....

Mám jednu otázju.. Ujede ti ruka častěji??
Chápu že to pro tebe musí být těžké být na malou sama, ale na druhou stranu musíš se naučit samostatnosti.. Co bys pak dělala až povyroste a malá nabere na intenzitě zlobení??

In reply to by Lind_a

tak častěji jak se to veme, na zadek dostala ted po týdnu,jinak právě usínala týden skvěle...předtím jak usínala takhle pozdě dostala taky na zadek ale lehce fakt ne moc, ale včera prostě mi to ujelo nevím proč,neuvědoimla jsem si že je to hodně, to až potom co jsem objevila ten otisk ruky na jejím zadečku :-/

:( Ahoj...malá je nervozní a zlobí, protože se tak chováš ty, děti to vycítí ://: proto, když jsi ve stresu a nervozní, vždy jak naschvál děti lumpačí a nechtějí spát apod :|€|: Každopádně je mi malé hrozně líto...Tím, že za tebou stále chodila - myslím, že měla pocit, že ji nemáš ráda, chtěla s tebou být, takto malé dítě nepochopí, proč ji dáváš pořád na zadek :#o: :bulva: :€z€: Zkus se vyřvat ve vedlejší místnosti a malou uspat místo seřezání na zadek obejmutím a pohlazením a uvidíš, že bude hned usínat jinak, když vycítí, že ji máš ráda a jsi s ní :€s€:
Ale at je situace jakákoliv, nikdy bys neměla malou plácnout tak, aby měla modřiny :€{€: :€\€: :|€|:
Držím palce, at se vše srovná a jsi spokojená maminka se spokojenou holčičkou :\x: :€s€: :k:

ahoj, je pochopitelné že když jsi na dítě sama, tak nervy rupnou. Nikdy ale nesmějí rupnou tak, aby dítě mělo fialovej zadek. Mám 5 letýho syna. Kolikrát odemne dostal na prdel. Já jsem si vždy myslela že dostal hodně. Měl třeba červenej zadek (chviličku). Ale aby měl fialové modřiny. To nikdy neměl. Nedovedu si představit jakou jsi musela použít sílu :n: . Příště, když jde na tebe stek, tak se ratši vyřvi do polštáře, nebo do polštáře třískej. Kopej do věcí. Nikdy ale ve zlosti nemlať do dítěte. Jednou se ti nemusí rána povést a bude vést do oblasti ledvin-což by znamenalo dost velký průšvih. Proto by nebylo už žádné pochopení :-(. Takže ano chápu že je toho na tebe hodně, ale příště přemýšlej a potom až jednej.

tvoji male je mi lito,chapu ze jsi na malou sama a ovladat by jsi se mela,mam dvaceti mesicni holku ale dostava ode mne maximalne placanec prez plenku,je to asi i o povaze,stava se ti toto casto??? :?

já pro tohle nemám pochopení, protože mě otec jako malou fackoval a dodnes to v sobě řeším, vůbec ten jeho postoj k rodičovství...
Ale sama jsem neurotik a když mě malá točí, tak jdu někam vedle a něčím hodím, brblám si pod vousy a když je teda úplně nejhůř, tak si zařvu. Vždycky jdu do vedlejší místnosti, aby mě malá neviděla. Je to občas hodně náročný a ty jsi na vše sama, ale tohle být tebou bych brala jako poslední mez a začala se sebou něco dělat. Myslím, že ta tvá hlava nebyla tak akutní....prostě jsi zbytečně vypěnila. Ale už ji nebij.
nechci být zlá, ale tohle se mi prostě příčí...

Ahojky, já taky občas malýmu jednu lupnu na zadek (věčné vyhazování granulí kocourům, vyhrabávání hlíny z květináče, kousání) a taky mě to pak mrzí, sice teda nikdy ne do fialova, ale každý máme nervy jen jedny a prostě jednou můžou rupnout. A víš co si pak někdy řeknu, co by jiné maminky za to daly, aby alespoň ještě jednou mohly vidět své dítko, jak provádí lumpárny, které jsem popisovala a to mě vždycky uklidní a jdu toho svýho rošťáckýho drobečka obejmout a opusinkovat :) Šuplíky ho klidně vyhazovat nechám, alespoň se na chvíli zabaví a já mám klid na vaření apod. :) Tak přeji pevné nervy a také pevné obejmutí. Mějte se zdravě. Papa Hanka a Jiřík.

Mě když rupnou nervy a když vim, že už to nedám tak si du umýt ruce. Při tom si představim malýho úsměv a to mě uklidní a pak jdu dělat cokoliv, aby s zase usmíval. Mám zatím malé miminko ale občas se mi pálí jídlo nebo tak něco.
Pokud jsi naštvaná, až takle na večer tak se koupej odpoledne a dělej ty větší věci odpoledne a večer se pak věnuj malý. Já jako malá jsem taky měla jelita jak blázen a to dítě si řiká ,, maminka mě nemá ráda... nechce mě...,, Zkus si s ní promluvit a omluv se jí vysvětli jí proč to tak bylo a slib jí, že se to nebude opakovat a obejmi jí. Jinak tě to bude hryzat ještě hodně dlouho. Držím ti palce musí být těžký být takle s dítětem sama. Ale tohle nechceš, aby se opakovalo tak udělej všechno pro to, aby se to už nestalo.

Ahoj, nebudu Tě nijak kárat, protože i když se mi nelíbí, co se malé stalo, cítím z Tvého příspěvku vyčerpání, vyhoření a zoufalost. Opravdu bys potřebovala pomoc s malou. píšeš, že k rodičům jezdíš 1x za měsíc, nemohli by oni přijet za vámi?
Co kamarádky, nepomohly by? Taky bych to viděla na to, že by ses měla naučit zacházet s tím vztekem až agresí, který se v Tobě městná, nějak se ho naučit líp zpracovávat.
Třeba tady: http://www.soscentrum.cz/ Mají programy i pro lidi, kteří obtížně zvládají vztek. Je super, že to chceš řešit, ale začni včas. Držím palce.

...až jsem se bála Tvůj příspěvek dočíst do konce...pláču tady z toho, jak mi je Tvé malé líto, chudák holčička :O

sama víš, že jsi přestřelila a je ti to líto, alespoň něco na začátek, ale uvědom si, že za chování svých dětí mohou vždy rodiče a pokud je malá poslední dobou neklidná, nechce usínat a dělá naschvály, tak je to pouze a jenom tím, že ty sama jsi neklidná a nervózní (odchod partnera, pocity samoty apod.) a ona to cítí z Tebe...takže je to začarovaný kruh a dokud se ty sama nezklidníš, ona také ne...tak malé děti nedělají a ani nedokážou dělat vědomě špatné věci rodičům :? její chování jen vychází z Tvého chování, děti vycítí strašně moc! pokud se ty cítíš sama, ona se také může cítit sama i když jí jsi na blízku, protože se v Tobě nevyzná, jednu chvíli ji hladíš a líbáš láskou a chvíli na to jí seřežeš zadeček do modřiny a ona netuší, proč tomu tak je :w:

já mám doma 23 měsíční holčičku, za měsíc se nám narodí druhé miminko, a malou jsem od jejího narození NIKDY neuhodila, spoustu věcí se dá vysvětlit a když ne, dítě se dá potrestat daleko mírněji a efektivněji než ho bít (odejít z místnosti a zavřít ho tam na hanbu, chvíli ho ignorovat apod...), přečti si nějakou knížku nebo rady na internetu

chápu, že to máš těžké, je spousta lidí, co doma nemají ideální manžely, babičky na hlídání a také to zvládají bez fyzického bití...já sice manžela mám, ale je celý den v práci, babičky k dispozici nemáme (moje maminka zemřela a tchýně je na východním Slovensku) a já jsem s malou od jejího narození téměř 24 hodin denně a i když mám také občas nervy, řeším to jinak...
důležité je, alespoň občas si udělat čas sama na sebe, i kdyby jsi měla zlanařit kamarádky, ať ti občas pomohou, nebo se domluv s rodiči, aby pomáhali častěji a v krajním případě bych navštívila psychologa, není to nic nenormálního a naopak spoustě lidem takový člověk hooodně pomůže

In reply to by madamecrazy

moc hezky napsané,závidím že máš tak hodný dítko,malá ti asi vubec nezlobí když si jí nikdy neplácla, u nás je to pravej opak je to čertisko, dělá mi i scény venku v obchodě kolikrát no děs :-( i moje rodina říká že já taková nebyla když sem byla vjejím věku, je holt celá po bio otci on je hodně vzteklej a agresivní možná bude po něm :-/

In reply to by jajaja

Julinka obecně moc nezlobí, ale vypjatých situací, kdy jsem s ní byla sama a udělala scénu, také pár bylo. Například hysterická scéna v obchodě plného lidí, začla se válet na podlaze, neposlouchala a já v 8. měsíci těhotenství nezmohla vůbec nic. Také jsem měla nervy na krajíčku, ale ovládla jsem se a buď jsem hodně důrazně zvýšila hlas a nebo ji prostě někde nechala samotnou, to jí spolehlivě potrestá. Naopak když jsem jí snad dvakrát plácla přes ručičku, mělo to efekt, že i ona začla "plácat" mě.
Já si myslím, že přiznat to, co jsi udělala, takhle veřejně chtělo hodně odvahy a ža to je pro Tebe dobrý začátek a určitě v sobě najdeš sílu i odvahu to řešit dál, ne se "jen přiznat" na netu. Zkus zmobilizovat okolí, i 2 hodiny týdně dělají zázraky (vím to, sama nemám na malou žádné hlídání a jsem s ní 24 hodin denně) a pokud to i potom bude stejné, obrať se na odbornou pomoc a hlavně se za to nestyď. Lidé, kteří začnou řešit svůj problém s odborníkem nejsou srabi, ale naopak, výborný začáek k tomu něco změnit.

In reply to by madamecrazy

Kláry to je těžký, tvoje Juli je strašně hodná, co vím, že ráno vstane a nechá tě dopoledne ležet a sama si jde hrát, to u nás třeba neexistuje, poslední dobou Verunka vyžaduje 99% pozornost, hraje si, ale někoho u toho potřebuje! Takže chápu, když je na to sama, že to leze na mozek! Verunka taky dostává na zadek, někdy to prostě jinak vyřešit nejde! Pokud je dítě živější, tak to slovem nebo odejítím z místnosti nevyřešíš!
Dobře vím jaký to je když dítě je plný elánu a nechce spát! Malou jsem uspávala víc jak dva a půl roku, neuspávám ji od té doby, co nespí po obědě, takže je od rána hotová tak, že si večer vypije flašku v posteli, zahodí ji a spinká! Celý den poskakuje, z gauče má trampolínu, ještě chvíli bude se houpat na lustru, taky mi někdy dochází síly, takže tě chápu, jen bych být tebou se fakt hodila do pohody psychicky, a když malou plácneš tak ne plnou silou!!
Hlavu vzhůru, bude to určitě lepší!

In reply to by Wili

Jaru ano, Julinka je hodné dítě, ale myslíš, že se nikdy nestalo, že by mě přivedla až na pokraj mých nervových sil (donekonečna pojídání psích granulí, stále dokola kramaření všech šuplíků a zásuvek, rozbití nového mobilního telefonu apod...)?? Hraje si sama, ale "lumpárny" dokáže vymyslet stejné, ale nikdy jsem v téhle vypjaté situaci, i když jich bylo určitě méně, nezvolila fyzický trest. Dítě se pak "učí" a třeba plácání opakuje, čím víc jsem nervózní a zlobím se, tím víc zlobí ona a naopak, když mám klidný, ale zároveň důrazný přístup, tak se vybrečí a zachvíli je klid.
A jak už tu bylo psáno několikrát, největší trest je pro ni, když ji zavřu samotnou do jiné místnosti...myslím, že je to i víc efektivní, než fyzické tresty, nehledě na to, jak zlobivé dítě člověk má...

In reply to by madamecrazy

SOUHLAS !! Klárko moc hezky napsané... já teda zatím nemohu potvrdit mám teprve měsíční holčičku, ale je to skoro to samé jako mezi partnery, jen hádkami se nic nevyřeší, a neházet vinu jen na toho druhého, ale začít i u sebe... držím palce, určitě Tě nechceme kritizovat, jen opravdu pomoci, začnu řešit sebe a pak to půjde všechno lépe, ovšem každé dítě občas zlobí... Kata a Sofinka

Já tě nechci a nebudu vychovávat ani kárat, stane se to občas každému, že mu rupnou nervy .. i když ruka by ti teda ujíždět neměla :€\€: . Neříkám výchovně dítě lehce plácnout přes ruku, když dělá něco co nemá ... ale mlátit jí přes ručičku 10x za sebou, protože rabuje šuplíky, to je prostě selhání. Víš co, to dítě to vidí z jiného úhlu než ty, není schopné pochopit, že dělá něco, co ty nechceš ... to dítě vidí něco zajímavého, co pro něj stojí za to to prozkoumat ... ona tím poznává svět a samozřejmě se jí líbí kramařit. Já tohle vůbec neřeším, nechávám malou, ať si rabuší .. a co nechci,aby tahala, to si uklidím nebo zamknu.
S usínáním je to stejné ... problém je v tom, že děti málokdy dělají to, chtějí jejich rodiče ... a rodiče často nemohou pochopit, že se jejich dítě nemůže chovat jako dospělý .
Zkus se trochu vcítit do jejího "úhlu pohledu" a dej jí trochu prostor ..... a vykašli se na to, že holt nebudeš mít na 100% naklizený byt .... to spokojené dítě za to stojí, ne? a ty nebudeš tak nervní a budete si spolu víc užívat :h:

Ahoj - potřebuješ prostě někoho ku pomoci ... babičky,sestru... někoho - kamarádku ,aby si měla i chvíli pro sebe. Budeš se na to těšit - odpočineš si a budeš klidnější.Nemá cenu jí nutit spát násilím - vždy když jí budeš chtít dát přes prdel - raději odejdi do jiné místnosti a třeba šlehni do plyšáka!!! nebo i do zdi ,alespoň budeš mít modřinu ty a né dcerka.Víc toho kolikrát dosáhneš klidným přístupem a pohlazením než ránama... Neodsuzuji tě ,ale zamysli se nad sebou - co tvé dcerce předáváš??? Bude se bát nebo bude agresivní k ostatním - nebude umět řešit konflikty v klidu atd.

ani vlastne nevim,co ti na to napsat.No mozna jen to,ze jsem na maleho,kteremu jsou za tyden 2roky take prevazne sama.Manzel odjizdi rano do prace a prijede v 19h a to uz jde Kubis za chvili spat.Za cele dva roky ode me dostal jen 2x pres plinu a parkrat pres rucku.Neumim si predstavit,ze bych mu dala takto na zadek,ze by ho mel cerveny :00: myslim,ze ted nema cenu se litovat,ale trosku jinak se zacit chovat a dite vychovavat!!!!!delas holce v hlave akorat zmatek a ona nevi,co je dobre a co ne.......je ji 18mesicu co budes delat az ji budou treba 4roky?to bude treba zlobit jeste trosku vice.Pokud ti vyndava veci ze supliku,tak ji zkus odvest na neco jineho,mozna potrebuje pozornost a hrat si.
Nejsem proti tomu dat obcas na zadek,ale ty pises "když nechce večer spát tak kolikrát dostala taky ale ne tak moc "
tak to mi prijde opravdu docela casto.Zkus svoji nervozitu trosku mirnit a pak mozna bude i mala klidnejsi :a:

díky holky napište mi cokoliv nebudu se zlobit,já vím že jsem Pi*a nadávám si za to doted ale už to nevrátím :( jako přes den mi to tak nevadí že kramaří, uklízím pořád vytahané skřínky atd, ikdyž je zalepím izolepou ona je umí sundat...ale jako večer chci mít prostě klid. ona vůbec nechce spát, teda ted poslední dobou chodila se mnou do 21h spala asi týden v pohodě ale včera prostě ne a mě to ujelo :§) a to nemluvím o tom jak dřív chodívala denodenně spát kolem 23h a i kolem půlnoci ale jelikož sem měla toho přítele večer si s ní teda hrál a já měla klid,nemusela jsem se starat...číst pohádky to bych klidně ale ona by nevydržela,to jsem už zkoušela a bez uspěchu prostě na to není...ležím u nía hladímji a čekám kdy usne...onamá postel takže může právě kdykoliv vylézt...už to nikdy neudělám, maximálně jen plácntí na zadek ale ne toto, to je moc já vím, příště zajdu za roh a radči se vybrečím a bude..ikdyž včera sem taky vzteky brečela a nepomohlo to :(

In reply to by jajaja

Víš co... s tím večerním rituálem... ono to nebude hned a v tomto věku to možná půjde o něco obtížněji než u mladších dětí, si myslím... ale když začneš a vytrváš, tak se výsledek určitě dostaví. Dřív nebo později. A pak už to určitě půjde. Jenom vydržet a nepovolit. Ona to pochopí, že to prostě jinak nebude a hotovo. Nejde po dvou třech dnech si říct "nejde to" a zabalit to. Držím palce, ať se zadaří :one:
Markéta s Marcelkou :k:

Ahojky, nevím holka, podle mě jsi to teda fakt přepískla. Protože modřina :jawdrop: :jawdrop: :jawdrop: to je opravdu moc. Svou 5 měsíční dceru teda nebiju ( to ani nejde takhle malý dítě), ale nevylučuju že až bude větší tak výchovnou přes zadek dostane ( když bude za co). Ale neumím si ani představit jaks jí musela střískat když má modřinu :w:

Ahoj. Já nevím, jestli máš pro malou ještě ohrádku nebo už normální postel, ale vřele ti můžu doporučit naprosto ustálit usínací rituál, aby se malá zklidnila a hezky usnula. Já to u nás praktikuju tak, že od Marcelčina jednoho roku čtu pravidelně večer pohádky. Někdy stačí jedna, někdy i víc... dvě, tři... mně to nevadí, dělá mi to radost, Marcelka si na to zvykla a hezky se uklidní a pak usne. Někdy při pohádce, někdy až potom, ale ví, že se po pohádce spinká. Jsou jí dva a čtvrt roku, čtení miluje, to je jedna věc... druhá věc je ta, že ten usínací rituál je stálý a pevný a je to prospěšné pro nás obě. A když se stane, že neusne hned po pohádce a ještě si v postýlce vykládá, tak není třeba kvůli tomu mít nervy, protože dřív nebo později stejně usne, ale moji přítomnost nevyžaduje, má v postýlce svoje oblíbené plyšáčky a hadrové panenky, se kterýma každý večer usíná - to taky určitě vyzkoušej. Dítko si má s kým "povykládat" a je to v klidu :-)
Jinak nervy má občas každý. A kdo říká, že ne, tak nemluví pravdu. Ale až takhle své dítě zlinýrovat teda... když se z toho cítíš špatná, tak je to jenom dobře. Horší by bylo, kdybys k tomu žádnou lítost necítila. Zkus se trochu naučit ovládat, i když je toho na tebe moc.
Držím palce, ať se dáš brzo dohromady a ať je to s malou jen a jen lepší :one: Buďte spolu v klidu, holky :k:
Markéta s Marcelkou :k:

NEJSI spatna mama. Jsi jen opustena, hrozne unavena mama. Pod velikym tlakem se muze stat kazdemu, ze svemu diteti naplaca. Nekdo je vice splachovaci, nekdo mene. Nemas to vubec jednoduche a chapu te. Neni pochyb, ze svou malou milujes. Tem, kdo maji v nekom druhem opuru,maji partnera, kteremu, i kdyz neni pres den doma, muzou kdykoliv zavolat, poradit se snim, sverit se mu, se lehce rekne, ze by to nikdy neudelaly. Nikdo nezna tvou situaci, nevi jak jsi na tom psychicky a nikdo te za slapnuti vedle nema pravo odsuzovat.
Drz se.

Ähojky,na jednu stranu tě moc dobře chápu,jsi na všechno sama,dítě tě neposlouchá,zlobí dělá naschvály ale to dělá snad každé druhé dítě,bitím to prostě nespraviš!!
Mám taky hodně ale hodně náročnou a zlobivou 2 letou dcerkumjako malá byla děsně neposlušná,když začala chodit tak začalo peklo,všechno ničila,vyhazovna denně snad 50x věci ze šupliku,ostatně to dělá i dnes ale když ji řeknu že NE,tohle nesmi tak přestane,ale dřiv tomu nerozuměla,no byla jsem fakt v koncich,někdy jsem i brečela...taky pár krát dostala na prdélku za to že mě venku ztrapnovala pred lidma a to tak že si lehla na zem a mlátila s sebou s tim že domů prostě nepůjde a šmitec..je to těžký občas vyvádí i ted ale co nadělá,vždycky se uklidnuju tim že zrovna prochází obdobím vzdoru a že to přejde..no,snad mám pravdu a tohle šílené období už budeme mit co nejdřív za sebou.
Ovládej se,to že dítětí daš 20x na zadek,to není správné,musiš ji všechno v klidu vysvětlit.Přestan ji mlátit,opravdu ptž jakmile ji daš na zadek za každou kravinu nebo za to že nechce jit spat tak to bude horší a horší.
---------------------------------------
Anička+Kristýnka 3.3.2009

Čauky,nečetla jsem příspěvky ostatních,ani tě nebudu nijak kritizovat,ale co kdybys třeba,jak chytneš nervy na chvíli od ní odešla?A nebreč,nikdo nejsme dokonalý.Neboj,nějaký taťulda se najde časem a bude pomáhat.Jsme přece ženské,zvládneme všechno!

:jawdrop: Kazde dite obcas zlobi, tak to zkus resit jinak. Kdyz ti vadi, ze t mala leze do supliku, tak tam dej zarazky at se tam nedostane.
A urcite jsou i jine metody nez ji tak bit. Tak si neco precti o vychove deti, najdes tam par tipu k vyzkouseni. A kriceni ti taky nepomuze, uz si na to rvani zjevne zvykla, takze ani nereaguje.
Nejdriv ji serezes a pak si ji stejne do postele das. Vis jakej musi mit v hlave zmatek??? Neco ji zakazes a pak povolis, tak se pak nediv.
Pokud mela modry zadecek, tak jsi to fakt prehnala. Vubec nechapu jak jsi ji mohla opakovane tak rezat az k modraku, kazdymu obcas ujedou nervy, ale tohle je fakt uz moc.......nechapu

já se raději nebudu moc vyjadřovat, ale rozhodně mi fakt přijde, žes přestřelila, když měla modřinu na zadečku. Můžu chápat, že ti ujely nervy, ale neschvaluju to a raději příště napočítej do 100 nebo ji dej spát o půl hodky dýl, mohla mít nějakou úzkost nebo cokoli jiného, když tam nechtěla být. Chápu tě, že tě to mrzí, tak si to příště 2x rozmysli :(

děkuji holky utěšily jste mě :one: , je mi o něco líp ale i tak pořád mi je z toho špatně, jako mám ji kde dát, jednou za měsíc jezdíme k rodičům a tam sem v pohodě ani tam u nich na ní neřvu protože se o ni stará i babi a děda že a já mám klid, jenže oni jsou 20km odemě takže jen 1x měsíčně k nim jezdím, nemám na benzin abych mohla jezdit jak se mi zachce...pak mám sestřenici ta občas pohlídá večer když chci někam jít to je taky uleva, ale i tak já byhc chtěla každej den aby se o ní staral ještě někdo..jako přes den mě to ani tak nevytáčí to její zlobení ale večer to prostě dycky zuřím protože chci mít večer už prostě klid :€z€: ...a nebo chci jít do tý vany a nemůžu protože ona by tam otravovala u vany a lezla do ní takže to mě taky štve, dycky se bojím večera jaký to zas bude, tak dneska budeme spát jinde tak to bude zas jiný, to ji nechám lítat dýl, když tam bude kamarádka která se o ní taky bude starat no ale i tak prostě mi to už leze na hlavu všechno :-/

In reply to by jajaja

Ahojky,já mám sice teprve 13 měsíčního prcka,ale taky mi někdy ujedou nervy a nejhorší je,že malý se mi kolikrát směje když mu plácnu...to je nejlepší :-/ naštěstí chlap zařve a malý se rozbrečí,tak na prdel ani nedojde,ale chtěla jsem ti napsat jen malou radu ;-) když je dítě okoupané,najezené,většinou chce spát,ale pokud ne,pomáhá třeba přečíst pohádku nebo jen ležet s ním a hladit,třeba já malého hladím po ručičce nebo po bříšku a usne za chvíli ;-) chápu,že u větších dětí je to trochu jiné,ale hladit svoje mimčo před spaním by neměla vadit žádné mamince ať je dítko jakkoliv staré ;-) tak se drž :-)

neboj, nejsi sama.. mám taky 18.měsíční holčičku a ta je teda uřvaná a protivná už od narození.. Jak kdybys popisovala mojí Terezku :#~: Akorád já ji dám do postýlky a ona lehne a usne :one: Taky ji plácnu přes ruku nebo zadek :00: modřinu teda nemívá, ale chápu tě, když nervy ujedou.. to dobře znám.. Nemůžeš jí dát k babičce aspoň na jednu noc? Hodně by ti to pomohlo mít aspon den sama pro sebe..

In reply to by tripina

zkus nějakou kamarádku poprosit alespoň na dvě tři hodinky, trošku si odpočinout. Neboj opravdu nejsi sama, každému se to jednou stane. Hlavu vzhůru, bude líp

Klid nejsi žádná kráva,jsi na ní sama a já tě naprosto chápu. Já sice manžela mám,ale ten dělá 12tky, a jsem sama doma taky celej den a s 2 dětma,taky mám občas nervy úplně v prdely a taky mě někdy úlítne ruka. A taky pak bulím :) Dej maličké velkou pusinku a už na to nemysli :n: :) :a: A to,že dáš svýmu děckovy na zadek,když neposlouchá neí žádný selhání to ani náhodou,ale samo,že se to nesmí přehánět ;)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka