Ahoj, tak já si myslím, že jsi zatím neselhala, že ti prostě jen ujíždí nervy, ale časem bys s takovým přístupem skutečně selhat snadno mohla. Ono bít dítě není řešení. Samozřejmě při únavě, nedostatku spánku a nemožnosti nabrat někde energii člověk někdy jedná i zkratkovitě (to asi většina lidí). Nicméně zamysli se trošku nad tím, jak se s tebou cítí tvoje chudinka dcera, jak musí být jí. Ty si jen neumyješ hlavu. Jenže ona má s tebou nervy mnohem větší - ona se tě zřejmě bojí a neví, co dělat, cítí se nepřijímaná, protože jí jen biješ. Asi by pomohlo, kdybys jí třeba zabránila přístup k těm šuplíkům, když tě tolik rozčilují, využívala například ohrádku s hracími předměty a hlídala jí tam, pustila jí klidně i pohádku, požádala o pomoc kamarádku nebo si uhradila jednou za čas au-pair, požádala o pomoc někoho z rodiny nebo za ním jela na víkend-pokud to jde, využila pomoci ex-přítele a jeho rodiny a alimentů k lepšímu životu pro vás dvě. Požádat někoho o pomoc není špatné. Antidepresiva také nejsou od věci, návštěva psychoterapeutické poradny by tě určitě zase nasměrovala lepším směrem. Snaž se dělat to, co tě baví a uspokojuje, ale snaž se neděsit své dítě. Když jí biješ, bude její chování jen horší. Když na ní budeš milá a budeš se na ní usmívat a dělat to jako s uspáváním (tam ti to očividně jde, když usíná ve 20-21 hod. pravidelně s tebou), tak si myslím, že je to na dobré cestě. Hlavně jí neber jako příčiinu toho, že máš ty pokažený život. A uvažuj také o dovolené s dcerkou nebo o nějakém volnu-zajít si ke kadeřníkovi, vzájemně si pohlídat děti s nějakou kamarádkou, občas někam vypadnout a vymazat si na chvilku "mozek".
Ahoj, tak já si myslím, že jsi zatím neselhala, že ti prostě jen ujíždí nervy, ale časem bys s takovým přístupem skutečně selhat snadno mohla. Ono bít dítě není řešení. Samozřejmě při únavě, nedostatku spánku a nemožnosti nabrat někde energii člověk někdy jedná i zkratkovitě (to asi většina lidí). Nicméně zamysli se trošku nad tím, jak se s tebou cítí tvoje chudinka dcera, jak musí být jí. Ty si jen neumyješ hlavu. Jenže ona má s tebou nervy mnohem větší - ona se tě zřejmě bojí a neví, co dělat, cítí se nepřijímaná, protože jí jen biješ. Asi by pomohlo, kdybys jí třeba zabránila přístup k těm šuplíkům, když tě tolik rozčilují, využívala například ohrádku s hracími předměty a hlídala jí tam, pustila jí klidně i pohádku, požádala o pomoc kamarádku nebo si uhradila jednou za čas au-pair, požádala o pomoc někoho z rodiny nebo za ním jela na víkend-pokud to jde, využila pomoci ex-přítele a jeho rodiny a alimentů k lepšímu životu pro vás dvě. Požádat někoho o pomoc není špatné. Antidepresiva také nejsou od věci, návštěva psychoterapeutické poradny by tě určitě zase nasměrovala lepším směrem. Snaž se dělat to, co tě baví a uspokojuje, ale snaž se neděsit své dítě. Když jí biješ, bude její chování jen horší. Když na ní budeš milá a budeš se na ní usmívat a dělat to jako s uspáváním (tam ti to očividně jde, když usíná ve 20-21 hod. pravidelně s tebou), tak si myslím, že je to na dobré cestě. Hlavně jí neber jako příčiinu toho, že máš ty pokažený život. A uvažuj také o dovolené s dcerkou nebo o nějakém volnu-zajít si ke kadeřníkovi, vzájemně si pohlídat děti s nějakou kamarádkou, občas někam vypadnout a vymazat si na chvilku "mozek".