Tak my měli zhruba do tří měsíců to samé, do dvou určitě, pak se to lepšilo. Malá byla od narození strašně ubrečená, nemohla jsem nic, ani jíst, ani na záchod, nic. Jenže nejhorší bylo, že ani chování nezabíralo a to jsme zkoušeli snad všechno. Zavinovali, sice ne do zavinovačky, ale do velkého trojúhelniku z plenky, je fakt, že to trochu pomáhalo, ale rozhodně nepomohlo chování. Ať jsem ji položila jakkoliv, tak se jí to nelíbilo, kočárek jsme překonali jakž takž až teď ve skoro 4 měsících, jinak do té doby řev, až hysterický, kdy malá prostě fialověla, slzy stříkaly z kočáru, kolikrát se i poblila tak, že to letělo z kočárku ven. Vůbec se s ní nedalo nikam chodit. Už jsem taky byla kolikrát úplně hotová, ale opravdu ať jsem zkusila cokoliv, nic nepomohlo. Když jsem to v poradně řekla doktorce, tak ji prohlídla, malá prospívala, nic ji nebolelo, ani bříško nás extra netrápilo, tak konstatovala, že prostě něktré děti jsou hodně uplakané aniž by je něco trápilo a že mám vydržet, že se to srovná. Takže nám opravdu nic jiného nezbývalo. Dokonce mi i v lékárně nabízeli homeopatické kapky na zklidnění dítka, bylinky, které mu umožní aspoň chvíli spát, mě malá vydržela i přes 12 hodin nezamhouřit oko. Ale na kapky nakonec nedošlo, pomalu se to den ze dne zlepšovalo a teď už můžu říct, že jse to celkem v poho. Samozřejmě pořád máme daleko do těch spavých hodných miminek, ale teď se většinou vzteká a pláče z nějakého důvodu, ať už z nudy, hladu, přetažení atd. Doktorka nám taky řekla, že malá je velmi aktivní a potřbuje pořád nějakou akci, tak se jen modlím, aby nebyla hyperaktivní. Ale opravdu se to samo časem srovnalo, takže se drž, určitě to v poradně řekni, třeba nějaký důvod najdou, ale podle mě ti řeknou něco jako mě. Já už si užívala i chvilek, kdy jsem seděla na záchodě, protože v tu chvíli u mě nebylo řvoucí mimi. Akorát máš teda nevýhodu, že ti chlap dělá tak dlouho, já mu ji kolikrát na hodinu i dvě vrazila a šla třeba na masáž, hodně to pomohlo, člověk načerpá síly a zase se to trošku líp snáší. Zkus poprosit kamarádku, rodiče. A ještě něco, bylo to zvláštní, mě malá v kočáře řvala, ale třeba kamarádce a mamce ne, podle mě to to dítko i trošku zkouší a vycítí, že ho veze mamča, která ho v případě nouze vytáhne a pochová. Tak přeju hodně sil!!!

no tak v patek jdu na poradnu tak to doktorce OPET reknu, mala roste jako z vody, takze doktorka nevidi nikde zadnej problem. Jinak co se tyce kojeni tak kojim, ale vzhledem k tomu ze mame kvasinky jak ja na bradavkach, tak mala v pusine, tak jeste dokrmuji nutrilonem proto zacpe a kolikam - coz tedy napovida ze na prdiky a koliky trpime teda neuveritelne. A hlavne mala ma ted porad hladek, tak se mi nedela vubec zadni mliko. No asi si budu muset zvyknout, ze zatim na prochajdu nevyjdu driv nez ji uspim (au moje zada:) a ze zakonceni prochajdy bude bud krikem a nebo vlacenim ditete na rukou a tlacenim prazdeho kocarku:). Jinak trosicku sobecky jsem rada ze v tom nejsem sama a na druhou stranu vsem co jsou na tom stejne preji pevne nervy. Musim podotknout, ze je zvlastni jak nam staci vedet ze v jistych situacich nejsme sami a hned je nam lepe:)