Že by viděla ducha?-divná věc včera v noci

Moje babička byla po dvou mrtvicích,ale bydlela doma a její dvě dcery ji jezdily každý den kontrolovat.Jedna z nich byla moje matka.Jako pokaždé si sebou brala vnučku,moji dceru,která vždycky už od dveří za prababičkou běžela.Ale jednou nechtěla jít vůbec dovnitř.A babička byla už někdy od půlnoci mrtvá.

Náš syn se první měsíce po porodu díval nahoru nade mě a nad něho jakoby pod strop-nechápala jsem na co, protože já jsem tam nic neviděla, snad nějaké mžitkující světlo...netuším. Každopádně jsem si říkala, že to je asi andělíček-můj strážníček-tedy jeho strážníček, který se o něho v prvních měsících stará a že to jsou andílci-spíš se na to smál, tak jsem byla v klidu, ale přitom mi běhal mráz po zádech, bylo to např. před a po kojení, takže takový divný pocit.

Divam se jak je diskuse stara,dala sem si do googlu deti a duchove a vyjel me u zacatku clanek:vidi deti duchy?maminky rikaji ze ano...a nejaky pisalek si odsud vzal zazitky par maminek a psal tam o "zazitcich jejich ctenarek":-P rikala sem si kde sem to cetla..pise se tam o mrazeni v zadech v kuchyni,prispevek "o prantlovi",a pribeh zakladatelky teto diskuse.jo takze tak se delaji clanky a sbiraji zdroje:-P

Ahoj, no kdyz se o toto tema budes trosku vice, zjistis spousty zajimavosti ohledne nadprirozena jako takoveho......je ale dobre vedet, ze v tom clovek neni sam.....rika se, ze deti opravdu duchy vidi a to az do urciteho veku,do veku kdy se jejich duse plne odda stavajicimu zivotu.....a ano z vlastni zkusenosti, mohu rici ze deti vyciti umrti v rodine, dokonce treba i ve stejne ulici kdyz jsou hodne citlive, a opet z vlastni zkusenosti mohu potvrdit ze deti opravdu s duchy komunikuji.....a pokud mate treba v rodine, v predcich, vedmy ci magi....tak tim je to umocnenejsi......jelikoz se treba muze stat ze neco z toho tzv. "podedili" jako treba ja .......nicmene je to velice rozsahle a slozite tema nahanejici spouste lidicek strach, sposta lidi kritizuje a neveri.....napr. muj manzel take neveril, uz veri....
Hlavni je, kdyz se Vam tehulky a maminky a snazilky neco takoveho stane, zachovat klid, nepropadnout panice a chovat se normalne, ale nesmeli byste ignorovat......preji Vam vsem klidne noci.....papa

Ahoj, no kdyz se o toto tema budes trosku vice, zjistis spousty zajimavosti ohledne nadprirozena jako takoveho......je ale dobre vedet, ze v tom clovek neni sam.....rika se, ze deti opravdu duchy vidi a to az do urciteho veku,do veku kdy se jejich duse plne odda stavajicimu zivotu.....a ano z vlastni zkusenosti, mohu rici ze deti vyciti umrti v rodine, dokonce treba i ve stejne ulici kdyz jsou hodne citlive, a opet z vlastni zkusenosti mohu potvrdit ze deti opravdu s duchy komunikuji.....a pokud mate treba v rodine, v predcich, vedmy ci magi....tak tim je to umocnenejsi......jelikoz se treba muze stat ze neco z toho tzv. "podedili" jako treba ja .......nicmene je to velice rozsahle a slozite tema nahanejici spouste lidicek strach, sposta lidi kritizuje a neveri.....napr. muj manzel take neveril, uz veri....
Hlavni je, kdyz se Vam tehulky a maminky a snazilky neco takoveho stane, zachovat klid, nepropadnout panice a chovat se normalne, ale nesmeli byste ignorovat......preji Vam vsem klidne noci.....papa

Ahoj, no kdyz se o toto tema budes trosku vice, zjistis spousty zajimavosti ohledne nadprirozena jako takoveho......je ale dobre vedet, ze v tom clovek neni sam.....rika se, ze deti opravdu duchy vidi a to az do urciteho veku,do veku kdy se jejich duse plne odda stavajicimu zivotu.....a ano z vlastni zkusenosti, mohu rici ze deti vyciti umrti v rodine, dokonce treba i ve stejne ulici kdyz jsou hodne citlive, a opet z vlastni zkusenosti mohu potvrdit ze deti opravdu s duchy komunikuji.....a pokud mate treba v rodine, v predcich, vedmy ci magi....tak tim je to umocnenejsi......jelikoz se treba muze stat ze neco z toho tzv. "podedili" jako treba ja .......nicmene je to velice rozsahle a slozite tema nahanejici spouste lidicek strach, sposta lidi kritizuje a neveri.....napr. muj manzel take neveril, uz veri....
Hlavni je, kdyz se Vam tehulky a maminky a snazilky neco takoveho stane, zachovat klid, nepropadnout panice a chovat se normalne, ale nesmeli byste ignorovat......preji Vam vsem klidne noci.....papa

Ahoj, no kdyz se o toto tema budes trosku vice, zjistis spousty zajimavosti ohledne nadprirozena jako takoveho......je ale dobre vedet, ze v tom clovek neni sam.....rika se, ze deti opravdu duchy vidi a to az do urciteho veku,do veku kdy se jejich duse plne odda stavajicimu zivotu.....a ano z vlastni zkusenosti, mohu rici ze deti vyciti umrti v rodine, dokonce treba i ve stejne ulici kdyz jsou hodne citlive, a opet z vlastni zkusenosti mohu potvrdit ze deti opravdu s duchy komunikuji.....a pokud mate treba v rodine, v predcich, vedmy ci magi....tak tim je to umocnenejsi......jelikoz se treba muze stat ze neco z toho tzv. "podedili" jako treba ja .......nicmene je to velice rozsahle a slozite tema nahanejici spouste lidicek strach, sposta lidi kritizuje a neveri.....napr. muj manzel take neveril, uz veri....
Hlavni je, kdyz se Vam tehulky a maminky a snazilky neco takoveho stane, zachovat klid, nepropadnout panice a chovat se normalne, ale nesmeli byste ignorovat......preji Vam vsem klidne noci.....papa

Ahoj, no kdyz se o toto tema budes trosku vice, zjistis spousty zajimavosti ohledne nadprirozena jako takoveho......je ale dobre vedet, ze v tom clovek neni sam.....rika se, ze deti opravdu duchy vidi a to az do urciteho veku,do veku kdy se jejich duse plne odda stavajicimu zivotu.....a ano z vlastni zkusenosti, mohu rici ze deti vyciti umrti v rodine, dokonce treba i ve stejne ulici kdyz jsou hodne citlive, a opet z vlastni zkusenosti mohu potvrdit ze deti opravdu s duchy komunikuji.....a pokud mate treba v rodine, v predcich, vedmy ci magi....tak tim je to umocnenejsi......jelikoz se treba muze stat ze neco z toho tzv. "podedili" jako treba ja .......nicmene je to velice rozsahle a slozite tema nahanejici spouste lidicek strach, sposta lidi kritizuje a neveri.....napr. muj manzel take neveril, uz veri....
Hlavni je, kdyz se Vam tehulky a maminky a snazilky neco takoveho stane, zachovat klid, nepropadnout panice a chovat se normalne, ale nesmeli byste ignorovat......preji Vam vsem klidne noci.....papa

Ahoj, no kdyz se o toto tema budes trosku vice, zjistis spousty zajimavosti ohledne nadprirozena jako takoveho......je ale dobre vedet, ze v tom clovek neni sam.....rika se, ze deti opravdu duchy vidi a to az do urciteho veku,do veku kdy se jejich duse plne odda stavajicimu zivotu.....a ano z vlastni zkusenosti, mohu rici ze deti vyciti umrti v rodine, dokonce treba i ve stejne ulici kdyz jsou hodne citlive, a opet z vlastni zkusenosti mohu potvrdit ze deti opravdu s duchy komunikuji.....a pokud mate treba v rodine, v predcich, vedmy ci magi....tak tim je to umocnenejsi......jelikoz se treba muze stat ze neco z toho tzv. "podedili" jako treba ja .......nicmene je to velice rozsahle a slozite tema nahanejici spouste lidicek strach, sposta lidi kritizuje a neveri.....napr. muj manzel take neveril, uz veri....
Hlavni je, kdyz se Vam tehulky a maminky a snazilky neco takoveho stane, zachovat klid, nepropadnout panice a chovat se normalne, ale nesmeli byste ignorovat......preji Vam vsem klidne noci.....papa

tak zase...malej řikal,že když jsme si byli pro malýho brášku v Motole,tak na chodbě stáli "2 pánové v černym,co se na mně dívali,ale neměli oči" prej my jsme je neviděli,jen on. Hustý ne? Fuj a zrovna v nemocnici

Vcera vecer sem koukala na uz dost rozjetou diskusi o tom kdo tady bouri a kdo poradi,resi se tam uz opravdu kde co,a psaly tam mamky i o tomhle ze deti tohle vidi.samozr.sem si pak nadavala,ptz ja tomuto verim,i v byte kde sme bydleli donedavna sem se citila strasne spatne v loznici,porad pocit ze tam nejsem sama.i ve dne.a maly se mi tam taky porad budival,,a opravdu uz si nejsem jista jestli to byly jen zle sny,bylo to od 8mes.do nedavna.ma rok a pul.a vzdycky kdyz ve spanku knoural a natahoval a ja dobehla mu dat dudel tak presne jak rikas,strasne blby pocit,furt sem se musela otacet,a vzdycky sem z nejakeho mista citila jak kdyby tam nekdo byl..kdyz sem ho bravala spavat tak sem ho nesla pres obyvak a on taky maval,ale nikoho sem tam nevidela.nemaval do prazdna.dival se do jednoho mista.casto.a kdyz byl jeste mensi ,mela sem ho na posteli,on koukal za me a usmival se jak kdyz na nej nekdo dela grimasy!ale za mnou byla jen hola zed!trvalo to vzdycky nekolik minut.i kdyz sem ho otocila,tak se pak dival zas do tech mist!par dnu pred porodem zemrela pritelova babicka,porad ho chtela videt,volala jestli uz..je me jasne ze je to ona.a nejednou se me pak stalo ze sem jakoby usinala,ale byla sem bdela ale naraz sem se nemohla pohnout,mluvit,snazila sem se volat na nej,ze jde nekdo k postylce,ze ho vidim!tezko identifikovat,citila sem ze to neni nic zleho ale strasne sem se bala,mozek mi jel jak nikdy,nemohla sem oci otevrit vic nez na skvirky..a pak naraz jak kdyz utne stop,ja sem sedla,nikde nikdo..no fuj,aj bych rekla ze pokud ji maly fakt vidi,tak uz mu to ani nedojde.vcera se probudil odpol,posadil a rika"neni",ptam se kdo?? A on"bába".no moc nahod najednou uz.

Mě se stala jednou taková divná věc, co si dá člověk do spojitosti až zpětně..... 20.10.2009 přišel k nám můj taťka-jako každý den (bydlíme v RD s mými prarodiči a naši bydlí v té samé ulici) za malým a mě opravit pračku, neb manža se zasekl v práci... Byli asi dvě hodiny odpoledne... Opravil pračku a šel si sednou dolů k babi za ostatníma... vzal malého, já vzala malýmu věci a jak scházím ze schodů, tak mi furt něco říká (nebo jak to nazvat)-vrať se a vem foťák... Nevrátila jsem se, neb jsem si říkala na co :? , proč mě to vůbec napadlo :00: ,zítra přijdou zase... no, ráno mě malej vzbudil mezi pátou a šestou (normálně spával od mimina minimálně do osmi)-nevím přesně kolik bylo, ale můj taťka se 5:18 vyboural a díky bezohledným řidičům svůj boj o život prohrál o pár hodin později při čekání na záchranku... :r: Nevím, možná to byla jen náhoda....

duchové se běžně ukazujou i mě,nevím jestli protože cítí,že se mi mužou ukázat,ale včil co jsem se přestěhovala na nový byt jsem furt měla pocit,že tu někdo je. onehda v noci jsem i viděla postavu v tmavém,prostě stála a koukala a podruhé šla k elišce k postýlce,ale to jsem začla jančit a od té doby se tu neukázal... jinak ELi toho onoho viděla mockrát,taky občas kouká jako by někdo chodil po místnosti,natahuje ručky a co dělá pes ani nemusím popisovat..jestli se bojíš nebo nemáš dobrý pocit tak nasypej sůl do rohů mistnosti případně je dobré zapálit bílé svíčky a pomodlit se za ty duše a poprosit at neškodí a odejde. jo a na postýlce má od narození sovu s modrým kamenem ,kte :a: rá ji hlídá tak se o ni nebojím PS:myslete si kdo chcete co chcete :a:

Děti 100% duchy vidí a je to krásný. Všicni jsme je mohli vnímat v raném věku. A v každém z nás to bylo udusáno realitou :( není třeba je v tom podporovat, ale ani jim to prosím nevyvracejte. Chtějí, abyste jim věřily! Nebojte se mamky, to máte z těch praštěných hororů. Duše s námi zůstávají a proč se bát něčeho jen proto, že to nevidíme? Zkuste se spoléhat na intuici, vnímat energie kolem. Nejsem prosím blázen, ale úplně normální ženská :a: krásný den

Nevím co jsem tu psala téměř před dvěma roky, ale můžu vám napsat, že si myslím, že děti něco vidí nebo cítí. My jsme se přesně před rokem přechodně přestěhovali do bytu po mé babičce. Malé v té době byli necelé 3 roky, děda co tam bydlel mi umřel téměř rok před tím (malou nikdy neviděl, takže ani ona jeho ne) a od té doby co jsme se tam přestěhovali začla Viktorka povídat občas o nějakém pánovi, mývala v noci někdy plačtivé období kdy tam nechtěla v tom svém pokoji spát sama, občas když jsem se jí zeptala proč plače, tak říkala, že tam byl pán, víc to nerozebírala. Jednou jsme si tak seděli u snídaně a ona najednou kouká na strop nad sebou a někomu mávala, a já se jí ptám co dělá a ona, že je tam pán, tak jsem se jí ptala, co tam dělá a ona jenom, že tam prostě je a kouká na nás. No takto to bylo téměř celých 9 měsíců co jsme tam bydleli, před 3 měsíci jsme se odstěhovali do našeho nového domečku a od té doby žádní pání zatím nebyli a doufám, že už ani nebudou :///: Jo a malej měl v tédobě 8 měaíxů TEN byl naprosto v pohodě, žádné scény, žádné vymýšlení, asi byl ještě moc malej, nebo to možná taky necítí každej ;)

ani to nečtu všechno abych se strachy nepo,protože je už tma :) dočtu to zejtra,ale náš malej když nemluvil,tak bylo taky furt něco.Mával a tak,ale asi před půl rokem sedíme doma a on se dívá nahoru na polici a řiká. Jak tam pán vylez,když nemá žebřík? já řikám,jakej pán a on ukázal nahoru.Támhle ten. Myslela jsem,že se podělám.řikám a řiká ti něco? on ne ale kouká? jak tam vylezl? no já byla ztich a začala se modlit...

Myslím, že nejsi blázen, děti duchy asi vidí, naše malá (13m) už taky párkrát udělala divnou věc, třeba jsem ji jednou oblíkala na pultě, seděla, v pokoji jsme byli jen my dvě, najednou se začla smát (jako by se na někoho usmála) a zamávala, tak jsem se otočila, že tam stojí manžel a nikdo tam nebyl :jawdrop: No ještě že se to nestalo večer, ale dopoledne, to bych se asi pos.... strachy :s: Jo a psi dělají to stejné, už se mi párkrát stalo, že náš pes štěkal do rohu a to je fakt divné, když tam nic není :a:

Tak si pročítám rozhovor vdovy po Mukovy a něco jsem vám opsala:
redaktor:"Zdá se vám o Petrovi často?"-
"To ne, ale dějí se divné věci. Najednou se nám doma zastaví hodiny. Sednu si na terasu, za chvíli přiletí drozdík a začne mi zpívat. Sama od sebe se rozkýve houpačka, na které Petr houpal malou...A tak."
"Jak si to vysvětlujete?"
"Nijak.Nechci si to vysvětlovat. Já jeném vím, že si ho k sobě už nemůžu připoutávat. Petrova duše musí jít dál."

se jednou zdál sen. Tehdy jsem měla prababičku v domově důchodců a asi 2 týdny před tím než se mi ten sen zdál jsme u ní byly s mamkou a sestrou se podívat. Pak se mi za ty cca 2 týdny zdál nad ránem, mohlo být tak 5 hodin ráno právě o prababičce že jsme byli zase za ní v domově a ona seděla ve vozíku a usmívala se a já nevím proč ale v ten moment když jsem ji v tom snu viděla jsem i mamce (byla v tom snu taky) povídala ale jak tu může s náma být když zemřela. A pak ráno tak kolem 9 hodiny volal děda. V ten moment ve mě hrklo a hned mi došlo že babička určitě zemřela. Mamka mi pak oznámila po hovoru že babička ráno v 5 hodin zemřela. Velmi zvláštní. Od té doby se mi o nikom zemřelém nic nezdálo. Tak nevím jestli se mi zdálo o ni jen náhodou nebo mi přišla do snu když zemřela a hlavně nedokážu pochopit jak jsem si v tom snu mohla říkat že je mrtvá když jsem to ještě nemohla vědět.

Ahoj holky. Tak já jsem teď psala o své zkušenosti k diskusi ze včerejška-Výklad snů od Jandule. A mám i další zkušenost, se svou vlastní smrtí. Objevil se můj děda, kterého jsem neviděla od jeho smrti ani právě v žádném snu dříve. Šla jsem k němu po půdních schodech a těšila se jak jej obejmu. Měla jsem velikou radost, že jej vidím. I na něm byla radost znát, ale když jsem k němu došla a roztáhla náruč ať jej obejmu, tak mě chytil láskyplně kolem ramen a schodil z těch schodů..Hned jak mne uchopil a cítila jsem, že do mne strčil jsem se vzbudila.. Za pár dní mi šlo o život, ale prostě ještě nebyl můj čas.. Ve výklad snů se rozepisuji o tom, proč jsem dala své dceři jméno Terezka a nad jiným nikdy neuvažovala a jak jsem věděla, že čekám dítě a ještě k tomu holčičku jen podle snu..

A holky je to tu hrozně dlouhá diskuse, jak je to s tou stuhou? Nemůžu to najít

Ahoj všem. Nedá mi to a přidám se do této diskuze... Už mnohokrát se mě i mým blízkým stala "zvláštní věc", předtucha nebo chcete-li nějaká nadpřirozená věc... Zmínim jednu z nich, která je nejčerstvější a nejvíce mě zasáhla. Moje maminka pochází z 9 dětí. Kdyby vše vyšlo, mohla být asi ze 13 dětí (ne, nedělám si srandu, můj tatínek je také z 9 dětí...). S mojí tetou Zdenou byli spolu nejvíce v kontaktu, protože bydlela jen přes ulici od nás. Mě bylo tenkrát asi 12 let... Měli jsme pejska Bobinku, která už trpěla zdravotními problémi a bylo to s ní špatné... V tu dobu teta byla po operaci srdíčka po infarktu. Moje maminka za ní chodila, pomáhala jí a ptala se, jestli něco nepotřebuje... Před osudným ránem teta byla plná energie, byla u nás a povídala nám, jaké má plány do budoucna, že pojede do lázní, bude žít zdavě... Nikdo nemohl nic tušit. Maminka nám vyprávěla, že v noci nemohla usnout. Několikrát se vzbudila celá spocená a říkala mýmu taťkovi, že má zlou předtuchu, že se bojí o Zdeničku. Táta (jak už to u některých chlapáků bývá) se jen převrátil na druhý bok s tím, že se nemá čeho bát, ať spí dál. V ten okamžik (později nám to moje sestra řekla), že se jí zdálo, jak leze na nějaký vysoký žebřík a nemůže se dostat na konec... Já jsem měla taky zlý sen. Byla jsem v tmavé místnosti plné vodovodních trubek s mojí sestřenicí (vnučkou tety)... Byli jsme tam zamknutý... nemohly jsme se dostat ven, proto jsme začali bušet do dveří a plakat, křičet, volat o pomoc. Najednou jsem se probudila. Uslyšela jsem hlasy v kuchyni, tak jsem tam přišla. Moje maminka seděla na židli a brečela, sestra i táta taky. Jen jsem slyšela... Ona umřela... Hned jsem pomyslela na Bobinu, protože nikdo jiný mě nenapadl. Nakonec jsem se dozvěděla, že moje maminka v noci nakonec vstala, vzala pejska na procházku. A když šla kolem tety oken, uviděla, že jedno je pootevřené, viděla v něm modré světlo a slyšela to pípání tůt, tůt, tůt.... tůůůůůůůůůůůůt. Vyběhla schody a uviděla tetu na zemi ležet a doktory, jak se jí snažili oživovat. Ještě ten den jsem se dozvěděla, že se tetě udělalo zle, vyšla na chodbu a ztihla jen několikrát zabušit na sousedovo dveře... Bušila a volala o pomoc... A aby toho nebylo málo.... Kolem 5. hodiny ráno šla maminka, táta i sestra pomoci "omýt" tetu, než přijela pohřební služba... Já byla doma sama, bylo mi smutno, tak jsem si jako dítě spustila nahrávání na magnetofonu a zpívala... Na pohřbu tety mi naskočila po celém těle husí kůže... ostatním později také, když si pustili magnetofon, kde jsem říkala... dnes ti budu zpívat teto... a zpívala jsem písničku Holubí dům, stále a stále dokola... Na pohřbu jí teta měla, když rakev s jejím tělem klesala dolů. Omlouvám se za rozepsání, ale musela jsem to sem napsat. Tahle příhoda ve mě zanechala pocit, že opravdu něco je, něco existuje a jsem za to ráda.

Já jsem zase dopředu věděla, že moji blízcí zemřou. Byl to hrozně zvláštní pocit, navíc všichni zemřeli nečekaně a za plného zdraví, nikdo nechápal, jak se to mohlo stát, jen já jsem to prostě tušila. Jen jsem nevěděla, kdy a jak se to stane. Radši bych podobné pocity neměla, člověk je pak za blázna a hlavně to nedokážu vysvětlit ani sama sobě.

věřte tomu že to opravdu je já na to věřím moje mladší sestra když měla 4 roky tak se jednou vzbudila ve 3ráno a taky mávala a ukazovala na jedno místo jako by si povídala a pořád tam koukala :jawdrop: :( a v baráku ve kterém jsme bydleli myslím že zemřel malý kluk :( brrrr když se takhle koukám na horory s duchama hrozně se pak bojím večer sama :$$: dokonce mamka musela zavolat faráře aby vysvětil dům že když jsem já nebo mamka šla po schodech nahoru mrazilo mi po zádech a večer se občas samo pustila voda nebo divné zvuky hnus :(

tak já se taky přidávám k těm, kteří věří že něco mezi nebem a zemí je.

:jawdrop: :jawdrop: :jawdrop: bojim bojim :€z€: :€z€: :€z€: :€z€:

ahoj, já taky můžu říct, že je to možné a že i když jsme normálně realista a praktik, tak takovým věcem věřím. Od mala mi mamka tvrdí, že na de mnou někdo stojí a drží ochranou ruku. Můj taťka umřel, když mi bylo 19 let, asi 3 týdny před závěrkama na rakovinu. Já nad tou mrchou zvítězila, on po 7 letech svůj boj bohužel prohrál :-( Pak se mi občas stávalo, když jsem byla sama doma, že jako kdybych ho viděla sedět v kuchyni na jeho místě v montérkách a takovým kostkovaným svetru. Když jsme měla ten pocit, tak pokaždé psi ( měli jsme v tu dobu 2 ), tak jako kdyby znervózněli, něco jim vadilo a nechtěli do kuchyně. Pak o svaťáku se mi stalo, že mi taťka vlezl do snu a říkal, že se mám v češtině naučit otázku čílo 3 ( hrozně jsem s tou češtinou bojovala, nešla mi do hlavy ), všichni mi říkali, že mi už jen hrabe z toho učení, ale já si vážně tu otázku vytáhla. Od té doby se mi to nikdy nestalo, ale můžu spojehlivě říct, že pokud mi vleze taťka do snu, tak do 3 dní někdo v mým okolí umře. Nemusí to být přímá rodina, prostě někdo známej. Prostě si myslím, že se takový věci můžou dít a jsem "ráda", že nejsem sama, komu se něco takovýho stalo. Ber to třeba tak, že je to hodnej duch a ten ohlídá, aby se mělo tvoje miminko v životě krásně :-)

Ahoj...muzu ti rict ze ja nevim jak je to mozny..ale ja jakoby jsem citila hmotu,duchy nebo co to je coz tohto sveta odchazi a prichazi....prvne jsem to pozorovala u babicky,ktera zemrela kdyz jsem mela16-zila s nami,byla chora a hrozne moc jsem ji milovala a vazila si ji...odjeji smrti vim,kdyz nekdo zemre-v rodine nebo tak...babicka zemrela v cervnu a v zari se narodilmuj synovec...bydlela jsem s nasima v Kosicich,sestra rodila v praze...nik nevedel ze je v porodnici(uz) a ja jsem to citila,rekla tomamce a ta jej volala,uz lezela v Podoli..nemuzu to popsat,vedela jsem to a kdyz se maly narodil-bylo 5hod.rano,probudilajsem se.....
Pak segra od kamosky mela rodit..bavily jsme se v skole ze je uz v porodce ze to bude kazdou chvilku..pak jsem vecer mela pocit,ze proste jeji syn je mrtvy..ze se mu neco stane..strasne jsem si to celou noc vycitala,jak muzu na takove veci myslet,ze je to jakoby jsem ji to prala...rano do skoly neprijela..maly zemrel pri porodu,nemel vyvynutou branici-vrozena vada kterou neobjevili..hrozne si to vycitam ze za tomuzu,ze jsem na to myslela..nikdy jsem ji to nerekla...
..pak jeste takove obdobne veci kolem v rodine..a taky jsem treba citilaze sestrenka je tehotna a fakt byla,ale jeste jen 8tt tak nam to nechtela rict,aleja jsem se ji optala jestli je a byla....to same kamoska-ale te jsem se neptala,citila jsem ze se neco stalo..a taky stalo,jeji nejlepsikamoska-moje segra pak rekla,kdyz jsem ji to vypravela,ze byla tehotna,ale prestalo bit srdicko...
..malou jsem v sobe citila jeste se ani MS nespozdila a hned od zacatkujsem vedelaze to bude holcicka- ikdyz tomuze byt taky materskyinstinkt..

...moje mala je pry "taky" indigove dite-tvrdi to moje mamka...nevim...
http://kacirecek.rajce.idnes.cz/

Tak holčičky, píšu Vám všem jednotně - to jsem netušila, že se vyvrbí taková obrovská diskuze kolem tohoto tématu. Pro ty, které jsem vystrašila - se omlouvám - a doporučuji zapálit bílou svíčku, nahlas říct, že nikoho takového nebo nic takového v bytě nechcete, dát si křížek na krk a usmát se na své miminko - nejste sami - jste se svým zlatíčkem a kdo by chtěl takovému zlatíčku ublížit?
A pro ty, které mi poslali komenář na který se nedalo obecně odpovědět a dost mě jejich rozumy ovlivnily, odpovídám pod jejich příspěvkem.
Jinak mám už dobrý pocit, vím, že to je pryč a včera jsem spala. Prostě to tu nechci, ať je to energie či co, a nebo pokud to je pouze v mé hlavě - tak v bytě a ani v mé hlavě nic takového nechci. Jen jsem si ještě něčeho všimla, Madlenka včera začala říkat tata-byla jsem v kuchyni a myslela na manžu, že by mohl zavolat, kde je a najednou Majda říká tatatata - a já jakoby to říkala pořád si říkám, no už i Madlence chybí a šla jsem směrem k mobilu a on zazvonil.A kdo volal?-manžel. Prostě to je telepatické propojení, vše jsem na ni možná přenesla a ona viděla i to co nebylo - prostě jsme zase byly jak jedno tělo - stejné pocity - jako v těhotenství. Snažím se ze zkušenosti - pro některé strašidelné vzít jen to pozitivum. A další pozitivum je, že jsem měla vždy pocit, vyzní to blbě, že Madlenka ke mně nemá úplně ten mateřský vztah, že už nejsme propojené jak v těhu, díky těžkému porodu a od včerejška, kdy jsem měla o ni fakt strach, vím, že je pro mě to nejdůležitější a nejkrásnější, co mě kdy poznalo a ona se na mě začala víc usmívat. Vždycky byla, ale něco mě prostě mrzelo, neumím to popsat, jakoby že ji nedávám vše naplno nebo že jsi nejsem jistá, jestli ji dostatečně miluji a ona mě....Nevím. Ale teď je nám po té zkušenosti spolu mnohem líp. Je to divné. Já jsem asi divná.

Holky se já se strašně bojíííííím :r: Tom má ted noční až do pátku a jsem sama s Míšou.Mě klepne.
Já vím.................jsem blbá............neměla jsem to číst.................ch joooooo :r:

...

ono se i rika ze dite vi do roka co byli v minuleim zivote.a taky vim svi o sestinedelce ktera si chodi pro deti mam plno pribehu co se stali v sestinedelce dokonce takovou prihodu nedavno zazila moje segra.miminka kdyz se smeji do prazdna tak se rika ze videj andeličci tak proc by nemohli videt i duchy me se toho stalo celkem dost holky ale radeji nebudu vypravet nechci byt za blazna ale ja na tohle verim.ale kazdyho vec jak se ktomu stavi

no holky co napsat ja si myslela, ze jsem naprosty blazen ale kdyz to tady ctu nejsem a uz mam slzy uplne na krajicku ufff ted s ebudu bat, ale jsem tedy rada ze to co sem si zazila nebyl vyplod me fantazie jak rikali nekteri kolem me....

Ahojky tak ja teda taky verim a myslim ze mala neco videt mohla.Me se stalo zrovna minuli vikend,mala lezela v nasi posteli zacala koukat na strop a hrozne vejskat kopat nohama a rukama a rechtat se na cely kolo,koukam na ni co se deje ze takle z niceho nic zacla,uplne mi sel mraz po zadech a divny pocit..Jdu k ni a ona porad koukala do toho stropu a smala se..Rikam Misko copak a ona me vubec nevnimala porad koukala na ten strop..Tak jsem ji vzala do naruci a sla pryc-moc jsem se bala... http://www.prckoviste.cz/michaela http://www.mojetehotenstvi.cz/prodam-vecicky-na-holcicku-0-3-mesice http://www.mojetehotenstvi.cz/prodam-vecicky-na-holcicku-0-3-mesice-0