holky, já nemám moc času tady vysedávat a debatovat o tom, proč chci dělat věci tak a ne jinak.. Všimla jsem si, že už je tu na téma domácího vzdělávání založená diskuze - díky! :) Důvodem, proč jsem nechtěla znát názory ostatních na náš rodinnej postoj k věci je ten, že se to VŽDYCKY strhne ve válku argumentů proč a co se má a nemá dělat a nakonec to jde i do urážek.. Pokud jde o mě, chci svým dětem sama vštěpit co a jak funguje, sama si je chci formovat pro život, představa, že je ráno odložím a odpoledne vyzvednu, je otřesná - nebudu vědět, co se naučilo, nebudu znát důvody pro jeho (třeba) z ničeho nic nepochopitelný chování... Další věc je, že PODLE MĚ není správný úderem 3. roku šupnout dítko do školky - od mamky, od sourozenců, do "jinýho světa", kde jksou jasně daný (a většinou nesmyslný) pravidla - když chceš na wc, musíš to jít říct (např.) atd..... Navíc už teď mám pocit, že moje dvouletá dcera umí pomalu víc, než školkový děti.. Když se na tom s partnerem shodnete, co brání v tom, věnovat se dítěti naplno? :) Podle nás je to tak správně - muž má zabezpečit rodinu a žena se má starat o domácnost a děti - to především.. A co se školy týče, potkávám spoustu dětí s klíčem na krku, co jdou domů a vědí, že tam na ně nikdo nečeká, protože jsou rodiče ještě v práci... Sama jsem to nenáviděla - musela jsem hned po škole domů a tam čekat, až někdo přijde.. Další nespornou výhodou je klid, v případě, že dítě něčemu nerozumí - ve škole se k tomu nevrací a je za to známkováno a škaredě, je pod tlakem co na to doma rodiče asi řeknou, protože prostě nepochopilo co proč a jak.. Doma není potřeba dodržovat režim v 7h vstát, v 8h začít matematikou, pak češtinou......... prostě se vyspí, vstane, nasnídá a pak se jde učit a vezme si na práci to, co se mu zrovna chce.. Pak zas něco jinýho... I tak se dají plnit osnovy ;) A daleko míň násilnou formou, žádný biflování, naopak spoustu věcí se dá užívat v reálu, kdy dítě vidí, že mu to skutečně k něčemu bude - jít na nákup a počítat peníze, kolik mi paní prodavačka vrátí, když ji dám takovou bankovku, kolik bude stát, když koupím patnáct rohlíků, jak se jmenuje strom s takovýma listama, jaktože ptáci můžou sedět na drátech vysokýho napětí a nic se jim nestane, proč je bouřka, jak vzniká duha - tohle všechno se ve škole taky naučí, jasně že jo, ale naučí se to proto, že je to skutečně ZAJÍMÁ, nebo protože se to po nich chce? Najděte si v tom každej co chcete - výhody/nevýhody... Pro mě z toho plynou jasný výhody a nepotřebuju se obhajovat, to je celý :) :a: hezkej den všem :)
holky, já nemám moc času tady vysedávat a debatovat o tom, proč chci dělat věci tak a ne jinak.. Všimla jsem si, že už je tu na téma domácího vzdělávání založená diskuze - díky! :)
Důvodem, proč jsem nechtěla znát názory ostatních na náš rodinnej postoj k věci je ten, že se to VŽDYCKY strhne ve válku argumentů proč a co se má a nemá dělat a nakonec to jde i do urážek..
Pokud jde o mě, chci svým dětem sama vštěpit co a jak funguje, sama si je chci formovat pro život, představa, že je ráno odložím a odpoledne vyzvednu, je otřesná - nebudu vědět, co se naučilo, nebudu znát důvody pro jeho (třeba) z ničeho nic nepochopitelný chování... Další věc je, že PODLE MĚ není správný úderem 3. roku šupnout dítko do školky - od mamky, od sourozenců, do "jinýho světa", kde jksou jasně daný (a většinou nesmyslný) pravidla - když chceš na wc, musíš to jít říct (např.) atd..... Navíc už teď mám pocit, že moje dvouletá dcera umí pomalu víc, než školkový děti.. Když se na tom s partnerem shodnete, co brání v tom, věnovat se dítěti naplno? :) Podle nás je to tak správně - muž má zabezpečit rodinu a žena se má starat o domácnost a děti - to především.. A co se školy týče, potkávám spoustu dětí s klíčem na krku, co jdou domů a vědí, že tam na ně nikdo nečeká, protože jsou rodiče ještě v práci... Sama jsem to nenáviděla - musela jsem hned po škole domů a tam čekat, až někdo přijde..
Další nespornou výhodou je klid, v případě, že dítě něčemu nerozumí - ve škole se k tomu nevrací a je za to známkováno a škaredě, je pod tlakem co na to doma rodiče asi řeknou, protože prostě nepochopilo co proč a jak.. Doma není potřeba dodržovat režim v 7h vstát, v 8h začít matematikou, pak češtinou......... prostě se vyspí, vstane, nasnídá a pak se jde učit a vezme si na práci to, co se mu zrovna chce.. Pak zas něco jinýho... I tak se dají plnit osnovy ;) A daleko míň násilnou formou, žádný biflování, naopak spoustu věcí se dá užívat v reálu, kdy dítě vidí, že mu to skutečně k něčemu bude - jít na nákup a počítat peníze, kolik mi paní prodavačka vrátí, když ji dám takovou bankovku, kolik bude stát, když koupím patnáct rohlíků, jak se jmenuje strom s takovýma listama, jaktože ptáci můžou sedět na drátech vysokýho napětí a nic se jim nestane, proč je bouřka, jak vzniká duha - tohle všechno se ve škole taky naučí, jasně že jo, ale naučí se to proto, že je to skutečně ZAJÍMÁ, nebo protože se to po nich chce? Najděte si v tom každej co chcete - výhody/nevýhody... Pro mě z toho plynou jasný výhody a nepotřebuju se obhajovat, to je celý :) :a:
hezkej den všem :)