ahoj, tvoje rodiče se rozhodli dobře. Moje mamka je ročník 1956 a do důchodu jde za 5 let a pár měsíců. Měla jít už letos. Je z toho taky hotová. Se zdravím natom neni dobře. BOhužel nemá ani ona ani táta tu sílu prodat barák. Přitom tam jsou vesměs samy. Žije snima můj 23letý brácha. Kterej teprve půl roku maká-do té doby ho živili. Nějakou korunu jim přispěje, ale to je směšná částka nato, co barák sežere. Stále jim opakuju ať ho prodaj a koupí si byt. Budou spokojenější. Někdy otom přemýšlí a pak zase ne. Je to složité. Barák chátrá protože nejsou peníze na rekonstrukci :-(. No a jak přemýšlíme my do budoucna? máme hypotéku a snažíme se jí doplatit dříve. Když to půjde jak si představujeme, tak bysme jí za 6let měli mít doplacenou. Pro nás to znamená šetření a spoření. Máme 3 stavebka. Postupně je používáme na zaplacení části hypo. Pokud manžel bere nějaké odměny, tak se peníze vloží na stavební spoření. Také máme životní kapitálové pojištění. Takže v 56letech dostaneme celkem slušné peníze. Důchodové si nespoříme. Žijeme nenáročně a tak si myslim že vše zvládneme. Syn chodí do školky,která nás měsíčně vyjde na cca 1200kč. Za rok a půl jdu zpět do práce. Takže budou další náklady na mou dopravu do práce, na oblečení, na školku (malá) a na školu+družinu (syn). Co jsem počítala tak si nevydělám o moc více než mám nyní-když se odečtou všechny náklady. ALe takovej je prostě život s dětma :-). Pořizujeme si to, nač máme. Nyní doplácíme ještě půjčku, kterou jsme si půjčili od banky abysme dali do hypotéky při změně fixace 200tis. Půjčovali jsme si 50tis. a během 5měsíců je budeme mít doplaceny. Znamenalo to velké šetření po tuto dobu, ale ušetřili jsme hodně peněz na úrocích jak u hypotéky tak u této půjčky :-). Říkám si že nějak bude. Člověk jen musí více přemýšlet ;)
ahoj, tvoje rodiče se rozhodli dobře. Moje mamka je ročník 1956 a do důchodu jde za 5 let a pár měsíců. Měla jít už letos. Je z toho taky hotová. Se zdravím natom neni dobře. BOhužel nemá ani ona ani táta tu sílu prodat barák. Přitom tam jsou vesměs samy. Žije snima můj 23letý brácha. Kterej teprve půl roku maká-do té doby ho živili. Nějakou korunu jim přispěje, ale to je směšná částka nato, co barák sežere. Stále jim opakuju ať ho prodaj a koupí si byt. Budou spokojenější. Někdy otom přemýšlí a pak zase ne. Je to složité. Barák chátrá protože nejsou peníze na rekonstrukci :-(.
No a jak přemýšlíme my do budoucna? máme hypotéku a snažíme se jí doplatit dříve. Když to půjde jak si představujeme, tak bysme jí za 6let měli mít doplacenou. Pro nás to znamená šetření a spoření. Máme 3 stavebka. Postupně je používáme na zaplacení části hypo. Pokud manžel bere nějaké odměny, tak se peníze vloží na stavební spoření. Také máme životní kapitálové pojištění. Takže v 56letech dostaneme celkem slušné peníze. Důchodové si nespoříme. Žijeme nenáročně a tak si myslim že vše zvládneme. Syn chodí do školky,která nás měsíčně vyjde na cca 1200kč. Za rok a půl jdu zpět do práce. Takže budou další náklady na mou dopravu do práce, na oblečení, na školku (malá) a na školu+družinu (syn). Co jsem počítala tak si nevydělám o moc více než mám nyní-když se odečtou všechny náklady. ALe takovej je prostě život s dětma :-). Pořizujeme si to, nač máme. Nyní doplácíme ještě půjčku, kterou jsme si půjčili od banky abysme dali do hypotéky při změně fixace 200tis. Půjčovali jsme si 50tis. a během 5měsíců je budeme mít doplaceny. Znamenalo to velké šetření po tuto dobu, ale ušetřili jsme hodně peněz na úrocích jak u hypotéky tak u této půjčky :-). Říkám si že nějak bude. Člověk jen musí více přemýšlet ;)