Ahoj, to je asi normální. U mě se střídají jen dva pocity - radost a obavy, jak s tím poradíme. :-) Určitě to všechny zvládneme!
Taky jsem přemýšlela nad tím, jak se k tomu postaví můj muž - on si dítě hrozně přeje a je celý šťrastný, že to už se to blíží, občas říká, že se nemůže dočkat. Když mám tu svou obavovou náladičku, tak taky vždy přemýšlím nad tím, jak dlouho mu to nadšení vydrží - já na výběr moc nemám, ale on vlastně jo. Mám plán, že od začátku mu vyhraním nějaké činnosti s dítětem, které bude dělat výlučně on - třeba koupání. Ale třeba se strachuju zbytečně a bude z něj super táta. Uvidíme! :-)
Ahoj, to je asi normální. U mě se střídají jen dva pocity - radost a obavy, jak s tím poradíme. :-)
Určitě to všechny zvládneme!
Taky jsem přemýšlela nad tím, jak se k tomu postaví můj muž - on si dítě hrozně přeje a je celý šťrastný, že to už se to blíží, občas říká, že se nemůže dočkat. Když mám tu svou obavovou náladičku, tak taky vždy přemýšlím nad tím, jak dlouho mu to nadšení vydrží - já na výběr moc nemám, ale on vlastně jo. Mám plán, že od začátku mu vyhraním nějaké činnosti s dítětem, které bude dělat výlučně on - třeba koupání. Ale třeba se strachuju zbytečně a bude z něj super táta. Uvidíme! :-)