barienka
barienka
Ahoj holky,
tak jsem nějaká totálně vycuclá a jdu se vypsat sem, protože moje okolí už mě dostatečně nesnáší vzhledem k mé náladě po porodu. Mám krásného 3,5letého chlapečka. Je to můj poklad, moje všechno, byl vymodlený, počatý přes IVF. strašně jsem e na něj těšila. Na klinice nám řekli, že už nikdy další dítě mít nebudeme. Byla tam indikace z mojí i manželovy strany. No a loni v srpnu jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to strašný šok. Předem se omlouvám, jestli budu znít jako "beznaboh", ale s pocity nemůžu teď nic udělat, i když se strašně snažím. Jednak jsem se chystala zpět do školy, malej už začal krásně chodit do školky. Jednak i do práce, protože muž je lékař ve státní a máme prostě do kapsy hluboko. Navíc je manžel strašný slušňák, takže nečekám už další profesní postup, i když je geniální. Prostě to nikdy neprodá. Tak jsme si spolu sedli a v létě diskutovali, jestli si mimi nechat nebo ne. Dohodli jsme se, že do porodu se přestěhujeme, manžel půjde do privátní praxe nebo ciziny. Navíc mi to přišlo jako hřích nechtít něco, co byl vlastně zázrak. No a teď máme holčičku, je krásná, roztomilá, ale nějak ji neumím začlenit do svých citů v rámci rodiny. Když jsem s ní sama, je mi moc dobře, jakmile dorazí manžel a syn, mám vztek. Dnes mi malej řekl, že mě nenávidí za to, že jsem se vrátila z nemocnice s malou. Tak mám pocit, že jsem přišla fakt o všechno. Manžel, i když je fakt zlatej, možná lepší máma než já, nezměnil na naší situaci nic. Spíš jsme v dluzích ještě hlouběji. Školu asi už nikdy nedodělám. Sedím v malém bytě, který nenávidím, nenávidí mě syn. Já jsem matka a manželka na prd. Jsem teď asi 12 dní po císaři, tak sotva lezu. Jsem šťastná, že je tu tchýně, ale stejně si neodpočinu, protože myslím na to, jak zanedbávám malýho. Do toho mi dr zvýšila prášky na nervy, tak jsem doslova, jak chodící mrtvola. Mám asi fakt poporodní depresi a nějak nikde nevidím nic hezkého, co by mě nakoplo a povzbudilo. A manžela, toho nemůžu chvílemi ani cítit. Mám mu za zlé, že nerealizoval nic, na čem jsme se dohodli. Cítím se podvedená, prázdná a zklamaná. Zdravotně jsem na tom také blbě, protože už mě řezali do břicha celkem 3x a 5x laparoskopicky. Hrozně se tu všem omlouvám. Musí to znít, že se strašně lituju. Navíc bych měla být strašně šťastná. Vždyť kolik lidí chce děti a nemůže. Já jsem v tom všem tak ztracená. Pořád jen brečím a vyčítám a nejde to ovládnout. Takhle si asi tu rodinu zničím definitivně. Pokud jste dočetli až sem, tak moc děkuju.. :help:
In reply to prostě šestinedělí mám by lucininenka
Já se na děti nezlobím. Řeči malého mi rvou srdce. Snažím se ho naopak upřednostnit. To byl i můj plán během těhu. Že to malé ještě nemá rozum a nepotřebuje mě tolik, co ten starší. Ale ono se to dobře plánuje. Nějak nevím, jak to správně udělat. Když malá pije a malej skáče schválně po posteli, tak nevím, jestli být přísná nebo měkká...Nakonec mu to samozřejmě zakážu, aby malé neublížil, ale on se na mě dívá tak ukřivděně. Asi fakt řeším blbiny. Za rok si to přečtu a řeknu si, jaká jsem byla pitomá. Ale teď mě to fakt trápí a vztek mám největší na sebe. Nejsem schopná si ani umýt hlavu. Břicho bolí, jsem pomalá jak šnek. Každopádně moc děkuji!!! Moc mě to povzbudilo. Ty pocity mám podobné..
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Teď asi řeknu něco divnýho, ale: mateřský pudy s malým mi naskakovaly pomalu, u mimča teď hned, už ze sálu jsem s ní odjížděla a držela ten uzlík majetnicky jak vopice. Ona je totiž malá fakt zlatíčko hodné, veselé a vděčné. Ale někdy přesto jakoby "nadávám", víceméně naoko před předškolákem, abych v něm vyvolala spojenectví s ní, a ono to funguje. V počátku bylo mimčo tak křehký, že jsem mu pořád zdůrazňovala, že je téměř skleněný, a on byl paf a pořád ji chtěl mít pro sebe. Jak mimčo sílilo, nechala jsem ho víc si k ní dovolit. Je potřeba je hlídat, pořád je i kluk dítě, ale víceméně ví už jak je potřeba hlídat, co smí dát co ne. Je fajn slyšet ho, když třeba malá bučí a já mám rozděláno deset věcí a jakoby láteřím, tak on: malý miminka za to nemůžou, možná ji bolí bříško, přestaň na ní hudrovat. To mi říká předškolák, protože to tak slyšel naopak ode mě v prvních měsících. Někdy se opravdu chovám záměrně tak, abych v něm vyvolávala pocit jakože "my dvě děti spolu" a máma je ten dospělák, a dospělý jsou přeci občas otravní ... ale každý dítě je jiný. Já to dělám intuitivně, můj to takhle bere. Malou miluje hrozně, manžel není moc doma a tak v klukovi navozuju pocit jakože my dva máme prostě na starosti mimi, a bude to tvoje parťačka, už nebudeš nikdy sám, a jak se k ní budeš chovat tak podle toho si tě zamiluje. Na druhou stranu když mi malej řekne, že se mu nechce mi pomoct nebo jí něco podat, nikdy ho nenutím protože se mi nelíbí, jak se z větších dětí dělají automaticky chůvy, to není správný. Kolikrát třeba potřebuju fakt pomoct, ale vidím že on nemůže a tak zas řeknu...aha, ty si maluješ, tak to nic no. A on stejně sám přijde. Dovede si s ní povídat, a dávat jí dokola hračky, a z nějakýho důvodu ho to baví. Ona má totiž výraznou mimiku a komunikuje obličejem, a on to silně vnímá jak na něj reaguje a mluví na ní a mluví. Ona ho už taky očima volá a ve skupině lidí se směje rovnou na něj. Je to fakt zlatý dítě, stačí abych se na ní do kočárku podívala a ona se hned tlemí, mi máme spíš potíž ji pořád nemazlit, já i kluk.
In reply to no nevím,myslím,že je to dost by lucininenka
i nějaká ta kniha je občas nápomocná. sezení se cenově liší. od 500 výš, některý jsou i levnější. to je individuální. ale zase na druhou stranu to nese ovoce...
Ahoj maminky,
můj malej začal chodit do školky a od té doby máme stále se opakující rýmy. Zas jsem začala dávat nasivin, ale nemá se užívat dlouho. Neznáte něco, co u vašich dětí pomáhá? Vím, že, když jsme byli malí, dávali nám Sanorin bílé kapičky, ale asi už nic takového nevyrábí. Díky za rady.
malej mel dlouho rymu na orl jsem zadala vyter. rekla mi jen, ze je to školkou a ze to bude mit do jara.. at prijdu kdyz zezloutne. za dva dny zelená- prisel s tim ze skolky a na patek odpol jsme museli na orl pohotovost kde neudelali vyter ale dali rovnou atb kapky, zacal i kaslat, tak jsme dali neco na kasel a vysledek za par dni zacal ze boli ousko, takze znova orl a KONECNE VYTER, ATB celkova ktera mi zvracel. pak podle vyteru - STREPTOKOK PNEUMINIE jina ATB. ted dobira a snad uz bude ok. cely to trvalo asi mesic. navic to chytil i tatinek- taky atb. ja jsem ted konec 37tt nastesti me to minulo. pokud ma rymu 2tydny tak bych po me zksuennosti stala na orl nebo u detsky dokud neudela vytery. kdybych na tom fakt trvala, tak to nemuselo zajit tak daleko.
Nějak tak to vypadalo minulý rok. Jenom co vešla malá do školky, měla pořád rýmu. Já jsem doma dávala ručníky na topení, ať se zvlhčí vzduch. Chvílemi to bylo lepší, ale zase pak rýma. Náhodou jsem si chtěl azvistit jestli není na něco alergická, kvůli malé nevýrazné , ale přetrvávající vyrážce v obličeji. Tak čekáme na potravinové alergie. Ale je alergická na roztoče a asi ty rýmy nebyly jenom školkové, ale pomáhaly i roztočové.
In reply to Nějak tak to vypadalo minulý by jannaa
Tak u nás to alergie není. Prodělali jsme všichni děsnou virozu, trvala asi 3 týdny. A od té doby se to pořád vrací. Malej už byl dobrej, ale po týdnu ve školce zase rýma. Musím mu cákat nasivin, protože v noci nemůže dýchat. Jinak pořád odsáváme. Teď mám dilema, co s tou školkou...
Ahojte,
tak slídím po internetu a hledám kartářku, ale z toho kvanta vybrat tu správnou nelze. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte tip na dobrou kartářku ze své zkušenosti. Ségra mě asi před měsícem vzala k známé a ta předpověď byla tak hrozná, že bych mohla rovnou jít skočit. Ráda bych proto našla někoho, kdo se v tom opravdu vyzná. Dík
Ahojte,
tak slídím po internetu a hledám kartářku, ale z toho kvanta vybrat tu správnou nelze. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte tip na dobrou kartářku ze své zkušenosti. Ségra mě asi před měsícem vzala k známé a ta předpověď byla tak hrozná, že bych mohla rovnou jít skočit. Ráda bych proto našla někoho, kdo se v tom opravdu vyzná. Dík
Ahoj, já bych také jednu doporučila. Není to ale jenom kartářka, ale dělá i astrologii. Dělala nám astrologický výpočet plodných dní a díky tomu teĎ čekáme naše první miminko. Maminka u ní byla na výklad karet a byla spokojená. Má i svoje webovky, tak kdyby někdo chtěl vyzkoušet http://magicka-vestirna.webnode.cz a jmenuje se Tereza.
Tak hodně štěstí
ahoj :a: ja chodim k jedne kartarce v Turnove, byla jsem u ni asi 3x a vzdy se vse vyplnilo co mi rekla a to doslova vyplnilo!!! predpovi Ti jen na 2 roky dopredu, dal asi nevidi :s: pravda je, ze neco se vyplnilo, az po uplynuti 2 let ale stalo se presne to co rekla ;) mam k ni duveru, je to moc mila a sympaticka pani...vyklad trva asi hodinu a stoji 500,-kc...teda staval, jestli nepodrazila, uz jsem tam pres 2 roky nebyla...kdyz budes chtit, poslu Ti cislo do osobky a objednej se, koukala jsem, ze jsi ze stredoceskeho kraje, tak bys to nemela ani tak daleko :one: ale dlouho se ceka na termin, ma tam porad narvano, budes cekat minimalne mesic :00: pokud ji nikdo neodrekl, ze by Te nekam soupla driv ;) :a:
In reply to ahoj ja chodim k jedne by fnecice
já mám zase na kartářku v Nové Pace /musela bych to někde najít/, ke které chodí moje mamča a vychází to, je spokojená, cenově normální, když tak písni do osobky
Ahoj, já co vím, tak moje mamča chodila ke Kludské, vše se splnilo, ale je teda drahá, jako :pig: .
http://www.kludska.cz/
In reply to Ahoj, já co vím, tak moje by Kristule
O Kludské jsem taky slyšela, ale opak, prý od ní nic nevychází :s: to že je drahá, to jsem taky slyšela a pak ještě vtírá své knihy :)
Ahoj maminky,
chtěla bych vědět, zda máte někdo zkušenosti s tím, když do vás dítě práská? Já jsem z toho celá nějak nakřivo a nevím si rady, bojím se, že nemám respekt. Malej není rozmazlenej, má normální rytmus, který dodržujeme. Je zlatej, ale občas je při hraní divoch. A já nedokážu odlišit, jestli je to hra nebo záměr. Nejdřív se většinou pěkně rozblbne a pak mě sem tam praští. Zkusila jsem plácnout ho přes ručičku nebo vysvětlit, že to bolí, ať udělá malá, ale obojí ostentativně odmítá. Naopak, když ho plácnu, pak mám teprve pocit, že se opravdu "rozjede". Není to nijak hrozné, ale mám strach, aby se to nezhoršilo. Také si vyčítám, jestli to není moje chyba. Byl týden u tchýně kvůli mým zkouškám a vrátil se s tím bacáním. Ale tchýně ho nijak moc nerozmzluje. Přesto si to na ní nedovolí. Nevím, co mám dělat. Vždycky jsem byla pyšná, jak mám vzorné dítě a teď tohle... Díky za rady!
Ahoj me taky mala casto placne, tak ji reknu NE, ale ona to stejne udela zase, takovyhle prkotiny neresim , to je proste normalni a bude hur to mi ver! Nejak se mi prici na ni rvat, i kdyz oni to jsou potvurky uz odmala to je fakt
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Zkouším to dělat přesně tak. Ale, za prvé se mi příčí nutit ho mě hladit, dělat to jako povinnost a za druhé je stejně tak tvrdohlavý, že to udělá jen zřídka nebo, když je tu babička. On sám na to hlazení moc není. Spíš všechno zkoumá a bádá a nemá na to čas. Teď spí a já přemýšlím, co budu dělat, až se probudí. Dnes jsem mu naplácala trošku na prdel, ale mám dojem, že opět nic, navíc přes ty pleny to asi stejně nemá smysl a jeěště k tomu mi to rve srdce. Kdyby to byl fakt parchant rozmazlenej, tak by to šlo asi líp, ale on se pořád směje.
Neboj můj prcek to zkoušel taky , když dostal přišlo mi , že se to spíš stupnuje- když biješ ty mě prásknu i já tebe.Snažila jsem se vždycky když jsem viděla že na mě jde mu chytnout ručičku a zaujmout ho nějakou jinou klidnou činností, na zadek jsem mu už nedavala, nyní má 2 roky a už to nedělá.Vše přejde oni jsou ještě takový hloupoučcí a taky zkouší co si mohou dovolit.
v tomto věku to je normální a trvá to zhruba do třílet, děti si utvářejí své vlastní já, a jak říká jedna psycholožka.........vyšší nervová se pere s nižší .......a oni nevědí co s tím a tak zkouší, my jsme si s tím taky užili, začlo to námi, pak děti v okolí.......za dva měsíce nám budou tři a je klid, občas v zápalu hry mu něco ujede, ale už to není jako předtím.......já jsem z toho byla úplně na nervy, kolikrát to obrečela, že to nezvládám ho vychovávat, radila se s psycholožkou v mojí práci a ta mi řekla, a´t se uklidním já, ať ho za to nemlátím, že v jeho věku ještě nechápe něco za něco, že mu tím dávám najevo, ty mlátit nemůžeš, ale já ano (stejně mi občas ujela ruka) ale ať mu důrazně a jasně dám najevo, že tohle NE a ukážu mu, jak situaci řešit, nebo vypozorovat, kdy to dělá, zda jen nehledá pozornost, budeš se zlobit, budeš se mu věnovat.............je to těžké, já jsem jeden čas, přestala chodit i mezi děti, ale to není řešení, takže pevné nervy a neboj přejde to
In reply to v tomto věku to je normální a by martik28
Všem moc díky, jsem o něco klidnější. I když mě celkem rozčiluje, že přirozenou autoritu asi nemám a tchýně ano, ale ta je učitelka, tak to bude i praxí. Když se snažím být rázná, malej to stejně zopakuje. Napadlo mě, jestli to také nekazím tím, že občas je tak legrační, že prostě vybuchnu smíchy a on v tom má guláš. Tuhle praštil muže po hlavě, něžně a ve hře a já vyprskla smíchy, manžel také. řeknu vám, že jsem nečekala v mateřství všechny tyhle "nicotné" problémy, které mě tak strašně trápí na jsem normálně bezradná.
Ahoj maminky,
chtěla bych vědět, zda máte někdo zkušenosti s tím, když do vás dítě práská? Já jsem z toho celá nějak nakřivo a nevím si rady, bojím se, že nemám respekt. Malej není rozmazlenej, má normální rytmus, který dodržujeme. Je zlatej, ale občas je při hraní divoch. A já nedokážu odlišit, jestli je to hra nebo záměr. Nejdřív se většinou pěkně rozblbne a pak mě sem tam praští. Zkusila jsem plácnout ho přes ručičku nebo vysvětlit, že to bolí, ať udělá malá, ale obojí ostentativně odmítá. Naopak, když ho plácnu, pak mám teprve pocit, že se opravdu "rozjede". Není to nijak hrozné, ale mám strach, aby se to nezhoršilo. Také si vyčítám, jestli to není moje chyba. Byl týden u tchýně kvůli mým zkouškám a vrátil se s tím bacáním. Ale tchýně ho nijak moc nerozmzluje. Přesto si to na ní nedovolí. Nevím, co mám dělat. Vždycky jsem byla pyšná, jak mám vzorné dítě a teď tohle... Díky za rady!
Ahoj holky!
Tak náš prcek začal být přes den řádně akční. Manžel ho naučil nosit, aby se všude mohl koukat, ale já to prostě úplně nezvládám. Jednak mi vylítla plotýnka, tak mě bolí záda, prcek má už skoro šest kilo. Poslední týden začal náš andílek přes den ďábelsky :s: řvát. Navíc mám pocit, že by rád byl v polosedě, aby koukal, asi se v postýlce nudí. Tak jsem objednala hrazdičku a chrastítka nad postel, tak doufám, že to bude mít odezvu. A pak, máte zkušenost s houpcí židličkou? Zaměstná se to mimčo tím? Začínám mít pocit, že selhávám ve výchově a rozvoji. Ale i tak doma nezvládám, co mám, do školy jsem se ještě od porodu nestačila ani n nic připravit. Teď jsme měli 2 dny blbec, kdy řval kvůli bříšku jako tur. Jsem docela vyčerpaná, i když v noci spí 10 hodin, což je luxus. Ale noc využívám na práci a resty, takže stejně padám na hubu. A jsem asi blbá, nevím, jak si s malým hrát :devil: Všem předem děkuju a přeju rychlé pokroky
Zdravím všechny novopečené i jiné maminky a obracím se s otázkou. Malej ode mě chytil virozu nebo co to je. Každopádně má rýmičku a teď už kucká celkem často. Volala jsem své dr a poradila nám Hedelix a cákat mořskou vodu do nosu. Ale horšíme se. Hedelix nezabírá a dnes jsem celou noc prochodila. A navíc si říkám, že, když mně bylo tk zle, tak, jak to může zvládnout takové malé miminko. :? Navíc nekojím, ale teplotu nemáme. Máte nějaké rady? Koupila jsem Mucosolvan Junior, ale nemám žádné zkušenosti a trochu už pnikařím. Je mi broučka děsně líto a mám strach. Předem děkuju všem!
Ahoj, lavně neplašit, naše malá to ide mě chytla, když jí bylo 14 dní.
Jak píšou holky, pod matraci jsem dala deku, aby byla horní polovina tělíčka výš a hleny mohly stékat, odsávat před každým krmením nebo častěji, hlavně, aby byl pořád v teple!! a na tu rýmu jsme používali sterimar bébé, je to velkej střik, ale tím spíš mu to pomůže, na kašel prý není nic moc, teda Váš malej je už starší, lae prý je hlavně od hlenů, co stékají.
Monika & Márinka
důležité je hlen odsávat (nejlepší je odsavačka na vysavač, koupíš v lékárně), pokud leží, tak musí ležet tak, aby horní polovina tělíčka byla výš než nožičky, je potřeba taky vlhčit vzduch.
Tess
Buď v klidu a nepanikař.Dávej solnej roztok do nosíku a odsávej, dávej mu sirup ale nemíchej je oba dva dávej jen jeden.Ten mucosolvan se podívej jestli je pro tak malé děti. Hlídej teplotu a když tak jeď na pohotovost.Nebo běž hned k doktorce ať máš klid.
Držim palce. Pa
Ahojky tak jestli se to zhoršilo tak opět je nejlepší volat dr. Neboj ta poradí a bude to ok :a:
Tak mám ještě jednu otázečku. Dnes mě celkem vyděsila teta. Kojení mám zakázané a prý, pokud se tento proces uměle zastaví, tak nedojde k uvolňování oxytocinu a následnému stažení dělohy. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Dává se nějaká substituce? Ráda bych vypadala alespoň, co se dělohy týče :) , jako dřív.
Ahoj těhulky a maminky,
tak se řítím do 37.týdne a postihla mě děsná viroza a k tomu vážně urputné migrény. Beru si paralen, bez prášku bych nepřežila. Chci se zeptat, nevíte, jestli se paralen vůbec může ve III.trimestru nebo není něco šikovnějšího? Stěží mi pomáhá ten paralen. Za týden mám zřejmě plánovaného císaře a děsí mě, že bych měla jít nachcípaná pod kudlu. Také, kolik se maximálně může denně?¨Moc děkuju!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
prostě šestinedělí :00: :00: mám pocit,že víc než prášky se potřebuješ vypovídat :( nemáš nějakou kmarádku,co by tě vyslechla?že jsi naštvaná na manžela chápu,taky by mě to asi štvalo,na druhou stranu píšeš,že to jaký je prostě nezmění a já si to myslím taky :( a kdyby změnil,je dost možné,že by byl nešťastný on... na malého se nezlob,on to tak zcela určitě nemyslí,jen je toho na něj moc,ono si to sedne-samozřejmě,že bude žárlit,ale ty musíš být ta,co tomu co nejvíc zabrání... nech mu jeho svět,jeho koníčky,jeho zábavu-pokuď není malá uřvaná,dej jí víc do pozadí než jeho ;) zní to sice hrozně,ale tomu mimču to ublíží méně než předškolákovi ;) tomu žárlení se ale nevyhneš-ať teď nebo později :n: vztah k malé taky neřeš-ono to časem naksočí,já třeba tohle měla u staršího-ten skutečný mateřský vztah jsem si tvořila déle,určitě nějaké tři měsíce to byly-ne,že bych ho nechtěla nebo mu ubolížila,ale prostě ty první týdny to bylo takové nijaké,jsem si pořád říkala,tak sakra jsem divná nebo je to normální,že ho nemusím furt muchlat,pusinkovat a nejsem z něj prostě pokaděná jako ostatní mámy??A to upozorňuju,že jsem měla šestinedělko úplně v pohodě,malej byl zlatej,kojení bez problémů,první dítě,tkže prakticky nic na práci :///: u druhého už to bylo jiné,tam to naskočilo snad už v porodnici ;) ale taky jsem měla ten pocit,že mě prostě ukradl tomu staršímu ;) jenže pak jsem přišla domů,doma mazec,protože já tchyni nemám a maminka je pracující,manžel musel do práce a starší nebyl ve školce,takže jsem to musela prostě zvládnout na takové přemýšlení nebyl čas :///: :///: no a ono si to časem sedlo,své syny miluji nade vše a opravdu to není fráze,že mateřská láska se nepůlí,ale násobí :h: :h: bude to tak i u tebe,jen to chce čas a pevné nervy-nebuď naštvaná ani na sebe,ani na mimčo,starší dítě nebo manžela... za to co ty cítíš oni nemohou a nemůžeš za to ani ty-jsou to prostě hormony a tak to ber ;) za chvíli bude líp :one: :one: