Máme jednu, ale tři bych ráda :) Jsem ze tří, zvyklá na pestrost a vekou rodinu, i když od nich bydlím deset let sakra daleko. Takže zvyklá i na klid a samostatnost. Až děti vyrostou, můžou si být v životě oporou. A taky chceme obě pohlaví a místo bytu dům a šrumec :) To všechno u nás lze, tuk, tuk, tuk, jen mě mrzí, že jsem začla až ve třiceti, že jsem manžela nepotkala dřív.

ahoj, já bych třetí určitě chtěla, ale manžel prý ne. i když to "ne" už nezní tak razantně jako tři měsíce po narození našeho druhého (uřvaného) dítka...někdy dokonce říká, že možná ano :s:
abych byla upřímná mám někdy roupy už teď (synkovi budou v červnu tři, dcerce na konci dubna rok), ale třetí dítko v řadě by pro mě asi byla VIP vstupenka do blázince, takže si nechám zajít chutě a vydržím ještě tak dva roky a doufám, že do tý doby manžel otočí (a pak ho třeba ukecám jještě na čtvrtý :s:)

já mám dva kluky 9 a 11let.Holčičku jsem si přála hned po narození druhého.Letos bude Ádě v dubnu rok.Je mi 37 a myslím,že je to akorát.Později bych do toho asi nešla-Teď si užíváme všichni.(Manža 7 let nechtěl o třetím ani slyšet.)

ahoj u nás to samé, manžel vlastní neměl a já mám doma kluky 11 a 7 roků.. šla jsem do toho protože vim,že o tohodle chlapa se můžu opřít a tři děti zvládneme.. za druhý, že jsou kluci už dost velký a mimčo si konečně užiju.. a za třetí sem měla naději na holčičku a holčička to bude :).. je mi třicet, začala jsem brzy.. bytová otázka a fin. zajištění je důležitý ale na výměnu bytu má člověk ještě devět měsíců těhotenství a alespoň se k tomu konečně dokope, a fin.. prachy budou, my nebudem.. máme se normálně a věřím, že to zvládnem.. tak přeju dobré rozhodnování a taky přeju toho kluka ;)

se nas neptalo jestli do nej pujdem nebo jdem :s: