Krmení v židličce
Ahoj holky,jsem už bezradná. Mám dvouletýho kluka a nechce mi vůbec jíst v židličce. Když ho tam posadim,tak mi za pár sekund hned vyleze a tak chodim po kolenou za nim po celým obýváku a krmim ho.Už mě to vůbec nebaví. Přemýšlela jsem,že ho k židličce přivážu,ale to by zas brečel a nejedl by. Nevíte náhodou jak na to? Díky moc :a:
Taky bych nejraději nastolila společné jídlo,ale přes týden jsem s nim sama a nevim jestli to pomůže. Je fakt,že když mě vidí jíst,tak chce hned ochutnat co jím. Třeba by to pomohlo.
In reply to Tak to abych začala obědvat a by MišánekP
V tom bude asi ta potíž ... já si neumím představit, že bych s dětmi nejedla, my spolu snídáme, obědváme a večeříme. Sváči probíhají nějak za pochodu, to mi nevadí, ale velká jídla zásadně spolu. Už od když jsme začínali s příkrmy, tak jsme je dávali spolu s naším jídlem a vždy jsme měli něco, co se dalo dát dětem do ručky (brambora, těstoviny nebo uvařená zelenina pro ně).
In reply to V tom bude asi ta potíž ... by Lištička
:one:
Je to hrozný takhle ho krmit.A právě když si řeknu,že mu jsou už dva roky. Ale on je živel a nevydrží být v klidu natož sedět. Nejvíc by mu vyhovovalo,kdybych jídlo položila na stůl a on si mezi hraním chodil brát.
Proč ho krmíš???? Dvouletýho kluka??? A ještě v židličce- ta je pro mimina, ne?
Ve dvou letech se má dávno umět najíst sám. Když nechce, ať nejí.
já bych za ním s jídlem neběhala. Proč by měl sedět u stolu, když se může najíst "za běhu"?
Ahoj, můj starší jedl v židličce to tří let :00: a mladší do cca 14měs :? Pak se vždycky chtěl postavit a když jsem ho připoutala, tak pláč. Sám si začal lézt na normální židli a od té doby jí s námi na velké židli u velkého stolu a sedí vedle bráchy. Když už nechce tak prostě sleze, někdy si ještě sedne u mě na klín a něco sní se mnou. Ale spíše si to řídí úplně sám a není problém.
Jenže to nemusí platit u vás, ale za pokus to stojí. Hlavně za ním neběhej, když se jí tak se jí a pokud nechce u stolu s ostatními, má smůlu. Já jsem nepovolila ani staršímu a to byl teda mega nejedlík, bez nadsázky ... Odstranění každého stereotypu chvíli trvá a musíš být trpělivá.
a u stolu by neseděl? moje malá nejí v židličce od dvou let taky, teda nejedla už dřív, tak sme ji taky naháněla furt po bytě s jídlem a od dvou let ji začalo bavit jíst u stolu normálního s náma...tak jí u něj a je klid..ale někdy má taky svoje "dny" kdy nechce sedět ani u toho stolu, a to má 3,5 roku, někdy ji musím krmit na zemi třeba a ona si hraje, no chce to trpělivost :D
Lehko se mi to řekne, ale chce to důslednost. Papat se bude u stolu a tečka. Takhle si tě omotává. V židličce nebo na normální židli u stolu (jako velkej). Já jsem prcka taky dřív krmila tak, že jsem za ním běhala. Ale pak se nějak naučil, že u jídla se sedí v židličce. Nevím teda přesně, jak došlo k tý změně, každopádně jsem si uvědomila, že tak to pořád dokola nepůjde. Nejlepší je asi teda najíst se společně u stolu. A když bude odbíhat, tak smůla, jídlo pryč. Teď asi trochu odbočím, ale může to souviset. Mám dvou a půl letýho kluka, jeden čas hodně začal zlobit s jídlem, třeba neobědval, tak jsem zkusila vypustit dopolední svačinu, no a hned měl na oběd hlad a krásně baštil. Postupně jsem se naučila, v kolik naposled a v jakym množství potřebuje svačit, aby potom jedl oběd-večeři. Když ji napřed nechtěl, tak už jsem mu ji třeba v půl jedenáctý nedala, protože by se nasytil. A vynechala jsem takový ty různý pochutiny mezi jídly. Teď má teda takový období, kdy si vymejšlí, že tohle a támhleto nebude papat, že chce támhleto a tak... je to náročný :-) Někdy vidím, že to jen tak zkouší a dělá divadlo, tak dám talíř pryč, řeknu, že to papat nemusí a ať jde od stolu. Pokud má opravdu hlad, tak se po chvilce trucování vrátí a řekne, že bude papat :-) Nebo ho vem na procházku a nech ho pěkně vyběhat, uvidíš, jak bude ještě rád jíst u stolu. Protože bude mít fakt pořádnej hlad a ty s tím jídlem za nim po kolenou nepolezeš :-)