AD, těhotenství atd.

Zajdi si ke svému praktickému a řekni mu co tě trápí,buď tě pošle k psychiatrovi a nebo ti napíše antidepresiva,a neboj antidepresiva nejsou o tom že jseš sfetovaná,nepoužitelná a pořád spíš,já mám AD a normálně funguju.

No, jsou to většinou takové problémy jako pocit na omdlení, bušení srdce, úzkost, zpocené ruce, oblévání horkem. Každý to má jinak. ale většinou si my panikáři myslíme, že máme infarkt. Takže chodíme na všechna vyšetření a ona jsou většinou všechna negativní. A pak se člověk bojí, aby se mu to nestalo např v obchodě, ve frontě. a často se taky stane, takže se uzavírá a nejraději je doma. To už pak je generalizovaná úzkost. a s tou jsou dost často i deprese, z toho pocitu uzavření a neschopnosti.

Jo tak přesně takové pocity mám, poprvé se mi to stalo před 2 měsíci, do té doby jsem byla naprosto ok a od té dby to tak jednou za týden příjde, zatím jsem byla na kardiologii, tak uvidím, jak to dopadlo, taky myslím, že mi asi po téhle stránce nic radikálního nebude }:) Akorát nevím, z čeho bych to mohla mít, nemyslím si, že jsem před prvním problémem prožila nějak šok nebo cokoliv, prostě se mi to najednou v noci stalo, bůhví co to je :(

Jo jo...tphle jsem mela v dost tezke forme...kazde rano zachvaty paniky a pul dne place a strachu bez jsem byla schopna fungovat ale jit ven to ani omylem. Obvodak- kreten mi hned dal antidepresiva. Ze zvyku jsem si precetls pribalovy letak.....leky ktere nic neleci, jen konzervuji emoce abych ty stavy necitila ale nic netesi a muzou mit hromadu vedlejdich účinků z nihz zavislost je to nejmensi.....zamyslela jsem se a nechtela jsrm abych za pet let polykala Ad jako beznou vec a byla zavisla na lecich abych mohla bezne fungovat....a rekla jsem ze ne! Zacsla jsem na sobe pracovat pomoci kineziologie a konstelaci....odblok za odblokem jsem jela jako stroj....trvalo tri mesice nez jsem zacala chodit ven ale JEN pul roku abycj zacala citit ze ziju a ctrictvrte roku abych se citila stadznrjsi než kdy predtim.....9 mesicu....kratky cas v porovnani s tim jak dlouho bych brala AD a jsem rada ze jsem o sebe zabojovala a citi to hlavne moje deti i muj muz....vsechny vztahy se mi meni k lepsimu a vsechno kolem me.....holky, myslim ze vsechny mate navic nez jen se schovavat za prášky a ze vy za to stojite se poprat sami se sebou....zalezi jen na vas samotnych ale to co se vam ted deje se dit nemusí kdyz na tom maknete. Jo nebyla to procházka ruzovou zahradou postavit se sama sobe a stalo zo hodne bolesti a slz ale kazda slza byl krok dopredu!!!! Jste mamy úžasných deti tak je naucte jak se porvat s problemem a zit zivot a ne jak sr schovat za prasky a diagnózy. ....

BET,muzu se zeptat kolik te ten kineziolog stal?u nas je sezeni za 800kc.dekuji

To je dobra cena....ja chodila ke dvěma protoze jsem potřebovala casteji nez mela jedna čas a jedna stala 800 a druha 1200.

a kolikrat mesicne zhruba se doporucuje?ono to reseni problemu muze trvat i pulroku,rok a to uz je pak suma,nebo ti pomohli treba na par sezeni?nevadi ze se ptam,doufam,dik Bet.ps.a co gynefix?mas uz?ja nejspis tento tyden na nej vlitnu,snad nebude bolet,jee

Ja tam chodila tak pul roku co 5 týdnů a pak jsem to zacala studovat:) coz cloveka raky posune milovymi kroky a prave jsem dosla k tomu ze nepotrebuju gynefix....je to složitější ake vsechno je to o volbě...
Taky jsem k tomu chodila na konstelace kde jsem hodne pochopila lidske vztahy a zakonitosti zivota....ja na sobe chtela pracovat a porad chci....zalezi na tobe co chces a co ne:)

takze bude to nechavat na prirode?ja ti nevim...co chci ci nechci nejak nehrotim,momentalne je muj zivot o potrebach mych deti a domacnosti,ale treba casem...Skola me vzdy mrzela,ze jsem nepokracovala.

To vis ze jo....to musi byt hluboke rozhodnuti na vsech urovnich vedomi:) Ja myslela ze se z tech stavu budu dostavat roky a je uzasne ze ted po roce uz je to uplne jiny život:))) studuju co znsm z praxe ze opravdu funguje, zacinam se známými pracovat a uz vic chápu zivot a tesim se na dalsi a dalsi semináře:)

Takto Ti opravdu přeji :one: .a překvapila Tě příčina Tvých problémů anebo si tušila v čem je zakopaný pes.Mě byla doporučena kvůli mému porodu a umrtí mé matky :?

To vis ze prekvapila.....neco bylo moje ale byly i veci co jdme si nesli pres generace a ja tp vubec netusila....

a prosim te,kdyz je clovek skeptik k takovym alternativam,myslis,ze i tak ma cenu to zkusit anebo tomu musis verit?a 5tibetanu cvicis?jako k tomu?dik za infa,teoreticke rady z netu znam,ale v praxi nikoho.

Zrovna v patek jsem mela za klientku dist skeptika;) dulezite je ze se sebou chces oeacovat a neco zmenit....jedine co k tomu cvicim je joga kvuli zadum:))))

co je to ta kineziologie? Já nemám asi moc nevelkej problém, prostě mám jen dni, kdy mě přepadne jakoby strach nebo nevím, začne mě bolet žaludek, tak jako ze strachu a hlavně se mi stává na večer, občas to bušení srdce, taky si myslím, že mám infark a těžko se mi dýchá, ale musím to zaťukat, zdá se mi, že to zatím nějak kočíruju /pokud to tedy taková porucha je, na vyšetření jsem ještě nebyla/. Řekla jsem si, že zkusím jogu, ta je prý na psychiku moc dobrá, + prý hodně sport, třeba když to na člověka příjde, jít se projít, já se tedy nebojím jít ven, já mám právě spíš strach zůstávat doma - nedejbože sama }:)

Kineziologie resi priciny zdravotních i duševních problemu....najdi si to na netu...pokud jsi od Prahy tak muzu dat kontakt:)

Jo jo...tphle jsem mela v dost tezke forme...kazde rano zachvaty paniky a pul dne place a strachu bez jsem byla schopna fungovat ale jit ven to ani omylem. Obvodak- kreten mi hned dal antidepresiva. Ze zvyku jsem si precetls pribalovy letak.....leky ktere nic neleci, jen konzervuji emoce abych ty stavy necitila ale nic netesi a muzou mit hromadu vedlejdich účinků z nihz zavislost je to nejmensi.....zamyslela jsem se a nechtela jsrm abych za pet let polykala Ad jako beznou vec a byla zavisla na lecich abych mohla bezne fungovat....a rekla jsem ze ne! Zacsla jsem na sobe pracovat pomoci kineziologie a konstelaci....odblok za odblokem jsem jela jako stroj....trvalo tri mesice nez jsem zacala chodit ven ale JEN pul roku abycj zacala citit ze ziju a ctrictvrte roku abych se citila stadznrjsi než kdy predtim.....9 mesicu....kratky cas v porovnani s tim jak dlouho bych brala AD a jsem rada ze jsem o sebe zabojovala a citi to hlavne moje deti i muj muz....vsechny vztahy se mi meni k lepsimu a vsechno kolem me.....holky, myslim ze vsechny mate navic nez jen se schovavat za prášky a ze vy za to stojite se poprat sami se sebou....zalezi jen na vas samotnych ale to co se vam ted deje se dit nemusí kdyz na tom maknete. Jo nebyla to procházka ruzovou zahradou postavit se sama sobe a stalo zo hodne bolesti a slz ale kazda slza byl krok dopredu!!!! Jste mamy úžasných deti tak je naucte jak se porvat s problemem a zit zivot a ne jak sr schovat za prasky a diagnózy. ....

Ve 27.? tak to jsi už krásně daleko :) je fajn, že to ostatní ví. Já nemám moc komu to říct. ví to manžel (ale nechápe) a naši se sestrou (ti už vůbec ne) . A bydlím na vesnici. Tady, kdyby to někdo věděl, tak jsem odepsaná.
A jak ti je? to je tvé první? Já to první těhu hodně prospala, vždy když mi bylo hůř, tak jsem šla spát a hned bylo líp :) Teď s Petíkem už by to nešlo, jen tak pospávat. Ale nechci, aby byl sám. Jen si znovu netroufám. a jak už to bývá, čím jsem starší, tím se víc bojím.
Jinak, mně v těhu moc pomohl hořčík - Magnosolv :)

U mě to všechno začalo minulý rok touhle dobou,přesně jak píšeš nahoře,pocit že je něco špatně že jsem nemocná a nikdo mi nepomůže protože nikde nic nenašli,postupem času se to stupňovalo na jaře jsme začali přemýšlet o umělém oplodnění protože jsme se víc jak rok snažili o druhého prcka a pořád se nedařilo,do toho na mě všichni v okolí hrnuli své problémy a já jsem byla takový ten hromosvod,a pak už prostě psychika řekla dost,totálně jsem se sesypala a skončila na psychiatrii,nasadili mi léky a já se rozhodla že podstoupím hospitalizaci,po týdnu jsem zjistila že jsem těhotná takže mi museli léky změnit a já jsem šla ještě víc ke dnu,po 2 měsících hospitalizace jsem šla domů,byla jsem ve 12tt a vůbec jsem si nedokázala představit jak to všechno zvládnu. No zvládám to jednou je líp jindy hůř,jen mám strach co bude po porodu...