Já mám doma dva kluky, staršímu bylo v srpnu 7 a mladšímu predevčírem 5 let, a k tom dvaapůl letou holčičku.... a teď jsem v půlce patnáctého týdne. Neplánovaně... sice jsme o čtvrtým čas od času mluvili, že by to bylo na jednu stranu hezký, ale pokaždé to uzavřeli s tím, že by určitě nebylo rozumný se o něj snažit... No, tak se k nám rozhodlo přijít samo... ty první dny, co sem to zjistila jsem z toho byla docela špatná, jak to všechno zvládnu, péči o čtyři děti, a vůbec to čtvrtý těhotenství, že se cítím rozpadla, ochabla... a hlavně loni, jak mi umřel táta, že mne zlobilo i srdce, a co když to nedám... i sem brecela, že to nezvladnu... No pořád mám trochu pochybnosti, jak to dám... ale pomalu se na to další mrne začínám i těšit, hlavně co sem ho viděla na utz, jak se tam vrtelo ;-)...
A děti se taky tesej a manžel to vzal celkem v pohodě... ještě blb kibicoval, jestli nedám dvojčata :00: ... to sem si docela oddychla, že tam je jen jedno teda... ( on takhle vykřikoval na víkendu se svojí sestrou, že budem mít ještě čtvrtý, a já si jen v duchu říkala, no moc nekric, pac jsem v ty době akorát s dvou až třídenním předstihem ovulovala, takže jsem věděla, že pět dní po styku tam ta šance zrovna je, i když jen malá... No, zakriknul to :-D... tak jsem se právě děsila ze se mu to povede i s těma dvojčatama :00: ).....
No... tak snad to nějak dame, když k nám to malý tak moc chtělo :-)
Ahoj,
Já mám doma dva kluky, staršímu bylo v srpnu 7 a mladšímu predevčírem 5 let, a k tom dvaapůl letou holčičku.... a teď jsem v půlce patnáctého týdne. Neplánovaně... sice jsme o čtvrtým čas od času mluvili, že by to bylo na jednu stranu hezký, ale pokaždé to uzavřeli s tím, že by určitě nebylo rozumný se o něj snažit... No, tak se k nám rozhodlo přijít samo... ty první dny, co sem to zjistila jsem z toho byla docela špatná, jak to všechno zvládnu, péči o čtyři děti, a vůbec to čtvrtý těhotenství, že se cítím rozpadla, ochabla... a hlavně loni, jak mi umřel táta, že mne zlobilo i srdce, a co když to nedám... i sem brecela, že to nezvladnu... No pořád mám trochu pochybnosti, jak to dám... ale pomalu se na to další mrne začínám i těšit, hlavně co sem ho viděla na utz, jak se tam vrtelo ;-)...
A děti se taky tesej a manžel to vzal celkem v pohodě... ještě blb kibicoval, jestli nedám dvojčata :00: ... to sem si docela oddychla, že tam je jen jedno teda... ( on takhle vykřikoval na víkendu se svojí sestrou, že budem mít ještě čtvrtý, a já si jen v duchu říkala, no moc nekric, pac jsem v ty době akorát s dvou až třídenním předstihem ovulovala, takže jsem věděla, že pět dní po styku tam ta šance zrovna je, i když jen malá... No, zakriknul to :-D... tak jsem se právě děsila ze se mu to povede i s těma dvojčatama :00: ).....
No... tak snad to nějak dame, když k nám to malý tak moc chtělo :-)