Moc gratuluju ke krásné dcerunce :k: Osobně si myslím, že je někdy líp na porod nevzpomínat a nebrat to až tak procítěně. Já to tak dělám, vytvořila jsem si zeď, protože v porovnání s jinýma maminkama jsem oba porody měla "nehezké". Při prvním porodu u mě ze sester a dr vůbec nikdo nebyl až do fáze tlačení,nikdo mi neřekl, že ještě tlačit nemám --- to šití pak stálo za to. Pak mě s malou nechali na porodním sále asi 4 hodiny - v krvi, neomytou - prostě zapomněli a když mě tam náhodně našla jen otráveně řekla "vy jste tu ještě" A pořád špinavá?" Připadala jsem si v té chvíli - s prominutím - jako neschopné špinavé prase- pardon. Poručila mi,ať si vezmu tašku (cestovní) a jdu s ní na pokoj..... Druhý porod byl akutní císař ve 30 týdnu, necítila jsem pohyby, jeli jsme na pohotovost a po dvou dnech velmi špatného ktg,nakráčel zástup dr a sester v 9 večer ke mně na pokoj, že už nemůžeme čekat, že by mi malý uvnitř zemřel.....ráz naráz,jak píšeš ty, jen jsem brečela....doma roční dcerka,mně nesedla anestezie- měla jsem císaře při vědomí jako jako ty- a musela ležet jen na zádech 4 dny, protože mi vytékal z dírky v páteři mozkomíšní mok. Malého jsem neviděla, za celé 4 dny mi o jeho stavu řekli jen dvakrát, prsa jsem měla nalitá až hrůza a odsávat v leže moc nešlo a ještě na mě byla sanitárka protivná,že mi jídlo na pokoj už nosit nebude...pak jí sestry potvdily, že opravdu nesmím vstávat.... potom několik měsíců naprostého stresu, vysílení,obav,operací malého ....ne, opravdu nevzpomínám ráda...doteď mám po císaři následky, rozřízli mi při něm kousek děložní sliznice a mám teď endometriozu,celé dva roky po porodu jsem se cítila jako týden po císaři- tak mě jizva pálila a bolela-ona v ní totiž je rozptýlená ta děložní sliznice a já byla dvakrát na excisi jizvy a jednou na laparoskopii a už rok a půl beru kvůli tomu hormony na vymizení menstruace - "předčasný přechod"..... Nechtěla jsem to sem psát, chtěla jsem tě jen nějak povzbudit. Vzpomínka na porod není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, že tu ty děti jsou a že všechno dobře dopadlo. Díky Bohu za to. :k: Nabírej síly,budeš je potřebovat.... :k: jo a s největší pravděpodobností budeš chudokrevná, ať ti naberou krev.
Moc gratuluju ke krásné dcerunce :k: Osobně si myslím, že je někdy líp na porod nevzpomínat a nebrat to až tak procítěně. Já to tak dělám, vytvořila jsem si zeď, protože v porovnání s jinýma maminkama jsem oba porody měla "nehezké". Při prvním porodu u mě ze sester a dr vůbec nikdo nebyl až do fáze tlačení,nikdo mi neřekl, že ještě tlačit nemám --- to šití pak stálo za to. Pak mě s malou nechali na porodním sále asi 4 hodiny - v krvi, neomytou - prostě zapomněli a když mě tam náhodně našla jen otráveně řekla "vy jste tu ještě" A pořád špinavá?" Připadala jsem si v té chvíli - s prominutím - jako neschopné špinavé prase- pardon. Poručila mi,ať si vezmu tašku (cestovní) a jdu s ní na pokoj..... Druhý porod byl akutní císař ve 30 týdnu, necítila jsem pohyby, jeli jsme na pohotovost a po dvou dnech velmi špatného ktg,nakráčel zástup dr a sester v 9 večer ke mně na pokoj, že už nemůžeme čekat, že by mi malý uvnitř zemřel.....ráz naráz,jak píšeš ty, jen jsem brečela....doma roční dcerka,mně nesedla anestezie- měla jsem císaře při vědomí jako jako ty- a musela ležet jen na zádech 4 dny, protože mi vytékal z dírky v páteři mozkomíšní mok. Malého jsem neviděla, za celé 4 dny mi o jeho stavu řekli jen dvakrát, prsa jsem měla nalitá až hrůza a odsávat v leže moc nešlo a ještě na mě byla sanitárka protivná,že mi jídlo na pokoj už nosit nebude...pak jí sestry potvdily, že opravdu nesmím vstávat.... potom několik měsíců naprostého stresu, vysílení,obav,operací malého ....ne, opravdu nevzpomínám ráda...doteď mám po císaři následky, rozřízli mi při něm kousek děložní sliznice a mám teď endometriozu,celé dva roky po porodu jsem se cítila jako týden po císaři- tak mě jizva pálila a bolela-ona v ní totiž je rozptýlená ta děložní sliznice a já byla dvakrát na excisi jizvy a jednou na laparoskopii a už rok a půl beru kvůli tomu hormony na vymizení menstruace - "předčasný přechod".....
Nechtěla jsem to sem psát, chtěla jsem tě jen nějak povzbudit. Vzpomínka na porod není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, že tu ty děti jsou a že všechno dobře dopadlo. Díky Bohu za to. :k: Nabírej síly,budeš je potřebovat.... :k: jo a s největší pravděpodobností budeš chudokrevná, ať ti naberou krev.