Začátkem roku jsme byly u své Dr.kvůli tomu mluvení a tomu soustředění. Řekla nám, že by to ještě nehrotila, že s tím soustředěním je to do těch 3 let někdy opravdu horší a to mluvení obzvlášť u kluka může být jen lenost. Odcházeli jsme s tím, že když se to do konce března nezlepší, tak klidně máme zase přijít a zkusili by jsme třeba tu foniatrii. Petřík se do března opravdu trošku zlepšil co se mluvení týče, tak jsme to právě nechali teda až na tu tříletou prohlídku. Ale teď začínám víc a víc pochybovat, že z toho vyroste. Poslechne nás jen málo kdy a to až tehdy, že vidí jak já nebo manžel vypěníme na maximum. Snažíme se vysvětlovat, chytnem ho a dá se říct přinutíme dívat se na nás a říkáme mu co po něm chcem, někdy to pochopí, ale to jen občas, jinak si dál vřeští a dělá si po svém. Čekáme druhé, jsem v 28tt a je to jen pár týdnů co jsem mu na ulici vlepila facku, protože nereagoval na mé volání a z chodníku z vesela vběhl do silnice. Sice nic nejelo, ale ani si nechci představit kdyby ano. Běhat s tím břichem není už žádná sranda, tak mě fakt už vytočil do běla! Teď už si s ním sama netroufnu na vycházku, protože to malé ve mě by bylo jak na tankodromu, poněvač to jsou vycházky v poklusu. Bojím se, že ADHD to bude a už s tím trošku začínám počítat, ale zároveň doufám, že nám vyloučí autismus, z toho mám fakt strach. Děkuju ti moc, určitě jsi mi pomohla a zároveň jsem se z toho trochu vypsala :s: :a:
In reply to Ahoj, nezlobím se Jen ti by Barunka8
Začátkem roku jsme byly u své Dr.kvůli tomu mluvení a tomu soustředění. Řekla nám, že by to ještě nehrotila, že s tím soustředěním je to do těch 3 let někdy opravdu horší a to mluvení obzvlášť u kluka může být jen lenost. Odcházeli jsme s tím, že když se to do konce března nezlepší, tak klidně máme zase přijít a zkusili by jsme třeba tu foniatrii. Petřík se do března opravdu trošku zlepšil co se mluvení týče, tak jsme to právě nechali teda až na tu tříletou prohlídku. Ale teď začínám víc a víc pochybovat, že z toho vyroste. Poslechne nás jen málo kdy a to až tehdy, že vidí jak já nebo manžel vypěníme na maximum. Snažíme se vysvětlovat, chytnem ho a dá se říct přinutíme dívat se na nás a říkáme mu co po něm chcem, někdy to pochopí, ale to jen občas, jinak si dál vřeští a dělá si po svém. Čekáme druhé, jsem v 28tt a je to jen pár týdnů co jsem mu na ulici vlepila facku, protože nereagoval na mé volání a z chodníku z vesela vběhl do silnice. Sice nic nejelo, ale ani si nechci představit kdyby ano. Běhat s tím břichem není už žádná sranda, tak mě fakt už vytočil do běla! Teď už si s ním sama netroufnu na vycházku, protože to malé ve mě by bylo jak na tankodromu, poněvač to jsou vycházky v poklusu.
Bojím se, že ADHD to bude a už s tím trošku začínám počítat, ale zároveň doufám, že nám vyloučí autismus, z toho mám fakt strach. Děkuju ti moc, určitě jsi mi pomohla a zároveň jsem se z toho trochu vypsala :s: :a: