I já jsem ráda za každý den, kdy kojím. Moje mamka nekojila ani mě ani ségru déle než pár týdnů, pak jsme byly obě na Feminaru. Dědičnost tu určitě hraje roli, ale na druhou stranu my máme dneska mnohem lepší podmínky pro to kojení - podporu okolí, spoustu možností, jak laktaci podpořit, starat se opravdu jen o děti a ne po nocích ještě štrikovat svetry (to dělala moje mamka, aby si vydělala nějakou korunu) apod. Prostě to kojení je dneska bych řekla snažší. Jen kdyby o něm člověk tolik nepřemýšlel, ona ta informovanost je občas ke škodě :-D A proč to píšu, protože by byla škoda té výhody nevyužít a rychlým zaváděním příkrmů si to sama utnout. Ale jo, i já jsem si říkala, že je pro mě nejdůležitější to kojení v prvním půl roce a když pak bude malý na flašce, i tak budu spokojená. Pořád ve mně totiž nějak zůstává ta hořkost z prvního nekojení :-)
In reply to no... možná se to tak by Macinka Dobroška
I já jsem ráda za každý den, kdy kojím. Moje mamka nekojila ani mě ani ségru déle než pár týdnů, pak jsme byly obě na Feminaru.
Dědičnost tu určitě hraje roli, ale na druhou stranu my máme dneska mnohem lepší podmínky pro to kojení - podporu okolí, spoustu možností, jak laktaci podpořit, starat se opravdu jen o děti a ne po nocích ještě štrikovat svetry (to dělala moje mamka, aby si vydělala nějakou korunu) apod. Prostě to kojení je dneska bych řekla snažší. Jen kdyby o něm člověk tolik nepřemýšlel, ona ta informovanost je občas ke škodě :-D
A proč to píšu, protože by byla škoda té výhody nevyužít a rychlým zaváděním příkrmů si to sama utnout.
Ale jo, i já jsem si říkala, že je pro mě nejdůležitější to kojení v prvním půl roce a když pak bude malý na flašce, i tak budu spokojená. Pořád ve mně totiž nějak zůstává ta hořkost z prvního nekojení :-)