ahoj Sárinko, ty sama musíš zhodnotit situaci jestli chceš sama vychávat dítě, rozhodně to není žádná sranda a i po finančí stránce pokud studuješ, tak budeš muset studium přerušit a starat se o malé miminko. To s přítelem je mi líto, že se k tomu tak staví, ale pokud jsi věděla co on k tobě cítí a jak to bere on, že jsi jeho kamarádka, tak jste si měli ujasnit že dítě mít nebudete. Teď už je pozdě, podle toho co píšeš, že jsi v 5 tt. Teď si musíš nechat projít hlavou jak to s vámi bude dál, jestli jste schopni se postarat o mimi nebo ne. Pokud se chlap k tomu vyjádřil, tak jak jsi psala, je to vůl největší kategorie! Vykašlala bych se na něho a poslala ho do prčic! Zkusila bych nějakou cestou navázat komunikaci se svou rodinou, vím že je to těžké, ale člověk musí někdy zatnout zuby a kdecos skousnout, ikdyž je to proti srsti a může to znamenat, že budeš muset zlomit svou hrdost... Ale uvědom si, že to děláš pro život, který v tomě žije. Možná to teď vidíš, že bys všechno zvládla ale opravdu je to složité, kde budete bydlet, kde seženeš peníze na potřeby pro miminko. Nechceš přeci vychovávat dítě v azylovém domě, ikdyž i toto je možnost. Opravdu je mi tě a tvé situace moc líto Sári, ale teď je všechno rozhodnutí na tobě a ta malá fazolka je odkázaná na to co ty uděláš. Pokuse se navázat vztah s rodinou, ta jediná by ti nejspíš podala pomocnou ruku...
ahoj Sárinko, ty sama musíš zhodnotit situaci jestli chceš sama vychávat dítě, rozhodně to není žádná sranda a i po finančí stránce pokud studuješ, tak budeš muset studium přerušit a starat se o malé miminko. To s přítelem je mi líto, že se k tomu tak staví, ale pokud jsi věděla co on k tobě cítí a jak to bere on, že jsi jeho kamarádka, tak jste si měli ujasnit že dítě mít nebudete. Teď už je pozdě, podle toho co píšeš, že jsi v 5 tt.
Teď si musíš nechat projít hlavou jak to s vámi bude dál, jestli jste schopni se postarat o mimi nebo ne. Pokud se chlap k tomu vyjádřil, tak jak jsi psala, je to vůl největší kategorie!
Vykašlala bych se na něho a poslala ho do prčic! Zkusila bych nějakou cestou navázat komunikaci se svou rodinou, vím že je to těžké, ale člověk musí někdy zatnout zuby a kdecos skousnout, ikdyž je to proti srsti a může to znamenat, že budeš muset zlomit svou hrdost...
Ale uvědom si, že to děláš pro život, který v tomě žije.
Možná to teď vidíš, že bys všechno zvládla ale opravdu je to složité, kde budete bydlet, kde seženeš peníze na potřeby pro miminko. Nechceš přeci vychovávat dítě v azylovém domě, ikdyž i toto je možnost.
Opravdu je mi tě a tvé situace moc líto Sári, ale teď je všechno rozhodnutí na tobě a ta malá fazolka je odkázaná na to co ty uděláš. Pokuse se navázat vztah s rodinou, ta jediná by ti nejspíš podala pomocnou ruku...