Já myslím, že dvě palačinky jsou proti mému dnešnímu úletu prd :). Ale principielně je to stejné :). Jojo, také u armády. Teď je v Afghánistánu, naštěstí jen v Kábulu, nemusí nikam "ven", to bych se bála...
Kdyby jsi se měla užírat celou dobu co bude pryč jestli si tam neužívá, tak by ses užrala. Zkus na to nemyslet. Máte 3 děti, máte se rádi a určitě manželovi věříš. Vím, co je žárlit (jeden můj bývalý mně to dost ošklivě "naučil"), ale teď nemám důvod a vyléčila jsem se a jsem ráda. Ten pocit, kdy nevíš a váháš, je fakt hrozný, ale myslím, že po těch letech spolu už si můžete věřit. Když bude cítit potřebu, pomůže si sám a uleví se mu, neboj :)
Jinak s tou náladou jsme na tom dnes stejně, nejsi v tom sama... je nějakej divnej den...
In reply to Neboj zítra budeš zase pěkně by Evik
Já myslím, že dvě palačinky jsou proti mému dnešnímu úletu prd :). Ale principielně je to stejné :).
Jojo, také u armády. Teď je v Afghánistánu, naštěstí jen v Kábulu, nemusí nikam "ven", to bych se bála...
Kdyby jsi se měla užírat celou dobu co bude pryč jestli si tam neužívá, tak by ses užrala. Zkus na to nemyslet. Máte 3 děti, máte se rádi a určitě manželovi věříš. Vím, co je žárlit (jeden můj bývalý mně to dost ošklivě "naučil"), ale teď nemám důvod a vyléčila jsem se a jsem ráda. Ten pocit, kdy nevíš a váháš, je fakt hrozný, ale myslím, že po těch letech spolu už si můžete věřit. Když bude cítit potřebu, pomůže si sám a uleví se mu, neboj :)
Jinak s tou náladou jsme na tom dnes stejně, nejsi v tom sama... je nějakej divnej den...