Moc děkuju za rady, určitě to vyzkouším, snad něco zabere.. S tím něčím do ruky mě to taky štve.. Tak jasně, když jedeme na výlet nebo tak, tak mu taky něco šoupnu do ruky, ale zase to není tak často, aby z toho neměl hlad. Nejhorší je právě ta rodiny.. Několikrát jsem se s nima kvůli tomu hádala, jenže to je "vy jste to taky tak měli, a jací jste".. No, tlustý! A když už vypadneme ke tchánovcům, je to tam to samé. Tomík jde rovnou do ledničky, ví že tam najde nějaký Lipánek, a babička je ráda, že může vnoučkovi udělat radost.. Je to jak začarovaný kruh, a můžu se navztekat, navykládat apod jak chci, ale nikdo mě vůbec nerespektuje. Doufám, že se co nejdříve zadaří, a konečně se osamostatníme. Jenže to bude ještě několik měsíců trvat. Určitě si s nima ještě zkusím promluvit. Bude to těžké, protože oni žijí "svou dobou", a mají za to, že ta byla to nejlepší. Nepřemýšlí nad následkama :00: Jíst samotného ho také většinou necháváme, třeba ty brambory rád napichuje na vidličku a rád je baští sám. Ale s tím ostatním je to právě problém-on to ani neochutná. Jen vidí, že to nesu, tak zaječí a mizí.. A nemyslím si, že by to bylo o tom, že bych špatně vařila, protože to dělá ať je to jídlo ode mě, nebo od babči. Každopádně moc děkuji za radu a podporu, vážím si toho
In reply to Zkus krájet na malilinkaté by Hypermatka
Moc děkuju za rady, určitě to vyzkouším, snad něco zabere.. S tím něčím do ruky mě to taky štve.. Tak jasně, když jedeme na výlet nebo tak, tak mu taky něco šoupnu do ruky, ale zase to není tak často, aby z toho neměl hlad. Nejhorší je právě ta rodiny.. Několikrát jsem se s nima kvůli tomu hádala, jenže to je "vy jste to taky tak měli, a jací jste".. No, tlustý! A když už vypadneme ke tchánovcům, je to tam to samé. Tomík jde rovnou do ledničky, ví že tam najde nějaký Lipánek, a babička je ráda, že může vnoučkovi udělat radost.. Je to jak začarovaný kruh, a můžu se navztekat, navykládat apod jak chci, ale nikdo mě vůbec nerespektuje. Doufám, že se co nejdříve zadaří, a konečně se osamostatníme. Jenže to bude ještě několik měsíců trvat. Určitě si s nima ještě zkusím promluvit. Bude to těžké, protože oni žijí "svou dobou", a mají za to, že ta byla to nejlepší. Nepřemýšlí nad následkama :00:
Jíst samotného ho také většinou necháváme, třeba ty brambory rád napichuje na vidličku a rád je baští sám. Ale s tím ostatním je to právě problém-on to ani neochutná. Jen vidí, že to nesu, tak zaječí a mizí.. A nemyslím si, že by to bylo o tom, že bych špatně vařila, protože to dělá ať je to jídlo ode mě, nebo od babči.
Každopádně moc děkuji za radu a podporu, vážím si toho