Nevím co přesně se ti stalo ale chápu tě já tohle prožívala už dvakrát.V práci jsme měli šílenou šéfku , vozila se snad po každém a každého jen pomlouvala, když jsem otěhotněla a šla na neschopenku bylo to pro mě vysvobození, jen že v 10tt jsem potratila-zamlklý abort podotýkám už druhý , cítila jsem se asi jako ty dnes,nejenže jsem byla strašně smutná že jsem o to mimi přišla ale ta představa nástupu zpátky do práce a následné buzerace-probrečela jsem následujíci dny na neschopence , bylo mi mizerně a bála jsem se jak se mě každý bude vyptávat...na mou pozici si už našly náhradu a já přemýšlela i o výpovědi.Na konec jsem v sobě vyhrabala poslední sílu stoupla si k zrcadlu a utřela slzy a řekla"ne", nebudu ustupovat,nebudu plakat, život jde dál a práci potřebuji už jen skrz maličký které snad jednou budu mít, abych měla nějaký penízky pro něj a taky mateřskou.První den byl šílený ale já se snažila být vyrovnaná a nedělat si z ní nic.....Po roce jsem opět otěhotněla a odešla na neschopenku,porodila jsem a mám pokoj,vím že tam už se nevrátím a najdu si jinou práci ale udělala jsem radost sama sobě že jsem neutekla a byla silná a nenechala se položit na lopatky.Držím palce aby si i ty rozhodla správně a postavila se tomu.
Nevím co přesně se ti stalo ale chápu tě já tohle prožívala už dvakrát.V práci jsme měli šílenou šéfku , vozila se snad po každém a každého jen pomlouvala, když jsem otěhotněla a šla na neschopenku bylo to pro mě vysvobození, jen že v 10tt jsem potratila-zamlklý abort podotýkám už druhý , cítila jsem se asi jako ty dnes,nejenže jsem byla strašně smutná že jsem o to mimi přišla ale ta představa nástupu zpátky do práce a následné buzerace-probrečela jsem následujíci dny na neschopence , bylo mi mizerně a bála jsem se jak se mě každý bude vyptávat...na mou pozici si už našly náhradu a já přemýšlela i o výpovědi.Na konec jsem v sobě vyhrabala poslední sílu stoupla si k zrcadlu a utřela slzy a řekla"ne", nebudu ustupovat,nebudu plakat, život jde dál a práci potřebuji už jen skrz maličký které snad jednou budu mít, abych měla nějaký penízky pro něj a taky mateřskou.První den byl šílený ale já se snažila být vyrovnaná a nedělat si z ní nic.....Po roce jsem opět otěhotněla a odešla na neschopenku,porodila jsem a mám pokoj,vím že tam už se nevrátím a najdu si jinou práci ale udělala jsem radost sama sobě že jsem neutekla a byla silná a nenechala se položit na lopatky.Držím palce aby si i ty rozhodla správně a postavila se tomu.