Ahoj, já se ti tu jen malinko vetřu :-)...máš krásného prcka!! A ta láska...to si myslím není o císaři. Já rodila normálně, ale láska narůstala taky až s časem. HOlt někoho to praští mezi oči hned a někdo se musí trošku oklepat z prvotního šoku a bolístek a musí si na nového člena rodiny zvyknout. Já si přesně pamatuju, že jsem šla cca 3 den po porodu po chodbě a tam byly na vozíčku miminka, co spinkaly jinde než mamky a všechny řvaly...jen jeden klučík koukal tak nějak rozumně kolem sebe. A on to byl můj Zbyňďa...a to byl takový úplně první okamžik, kdy se mi sevřelo hrdlo a já si říkala, panebože ten je dokonalej! Do té doby...já nevím, byla jsem za něj ráda, ale byla jsem taková otupělá. Dneska už má syn 2,5 roku a poctivě musím říct, že ho miluju den ode dne víc...co jsem si říkala ve dvou měsících, že víc už to nejde, to si říkám dneska. Ale ona ta vzrůstající tendence asi v pubertě skončí a začne zase mírně klesat :s:
Ahoj, já se ti tu jen malinko vetřu :-)...máš krásného prcka!!
A ta láska...to si myslím není o císaři. Já rodila normálně, ale láska narůstala taky až s časem. HOlt někoho to praští mezi oči hned a někdo se musí trošku oklepat z prvotního šoku a bolístek a musí si na nového člena rodiny zvyknout. Já si přesně pamatuju, že jsem šla cca 3 den po porodu po chodbě a tam byly na vozíčku miminka, co spinkaly jinde než mamky a všechny řvaly...jen jeden klučík koukal tak nějak rozumně kolem sebe. A on to byl můj Zbyňďa...a to byl takový úplně první okamžik, kdy se mi sevřelo hrdlo a já si říkala, panebože ten je dokonalej! Do té doby...já nevím, byla jsem za něj ráda, ale byla jsem taková otupělá.
Dneska už má syn 2,5 roku a poctivě musím říct, že ho miluju den ode dne víc...co jsem si říkala ve dvou měsících, že víc už to nejde, to si říkám dneska. Ale ona ta vzrůstající tendence asi v pubertě skončí a začne zase mírně klesat :s: