Ahoj. Jo, tak takovy pocity me prepadaj taky, jenomze s tim rozdilem, ze my druhy cekame uz za mesic. Z Kuby se stal malej dabel. Ne, ze by to pred tim bylo nejaky hodny zlaticko, ale ted se do toho zlobeni dal fakt fest, jakoby nam chtel naznacit, ze to rozhodne po porodu nebude zadna sranda. Chodil pekne bez kocaru, ted udela par kroku a chce zvednout, v jednom kuse se vali i venku po zemi, protoze vi, jaky mi dela problemy ho s tim obrim brichem zvednout, myslela jsem, ze touhle dobou budem uz aspon doma bez plin a houby s octem, ma je porad a navrch zacal delat desnej cirkus kolem prebalovani a nocniku, takze za mesic budu prebalovat dve zadnice. Po presunu do svyho pokoje a velky postele prestal usinat sam a musim tam s nim kolikrat i hodinu drepet, no je toho dost. Ale pak treba prijde a zacne povidat, ze bude velkej bracha co vsechno miminku ukaze a nauci ho, az se narodi a to jsem z toho pak na mekko. Nejak to holt tech prvnich par mesicu (nebo let :00: ) prezijem, a pak se snad konecne vyspime, v klidu najime, mozna si i vypijem v klidu kafe bez toho, aby nam nekdo strkal ruce do hrnku nebo se snazil porazit stul, a budem se kochat plody sve vychovy. Jestli to ovsem vsechno prezijem bez ujmy na zdravi (hlavne na tom dusevnim :s: ).
Ahoj. Jo, tak takovy pocity me prepadaj taky, jenomze s tim rozdilem, ze my druhy cekame uz za mesic. Z Kuby se stal malej dabel. Ne, ze by to pred tim bylo nejaky hodny zlaticko, ale ted se do toho zlobeni dal fakt fest, jakoby nam chtel naznacit, ze to rozhodne po porodu nebude zadna sranda. Chodil pekne bez kocaru, ted udela par kroku a chce zvednout, v jednom kuse se vali i venku po zemi, protoze vi, jaky mi dela problemy ho s tim obrim brichem zvednout, myslela jsem, ze touhle dobou budem uz aspon doma bez plin a houby s octem, ma je porad a navrch zacal delat desnej cirkus kolem prebalovani a nocniku, takze za mesic budu prebalovat dve zadnice. Po presunu do svyho pokoje a velky postele prestal usinat sam a musim tam s nim kolikrat i hodinu drepet, no je toho dost. Ale pak treba prijde a zacne povidat, ze bude velkej bracha co vsechno miminku ukaze a nauci ho, az se narodi a to jsem z toho pak na mekko. Nejak to holt tech prvnich par mesicu (nebo let :00: ) prezijem, a pak se snad konecne vyspime, v klidu najime, mozna si i vypijem v klidu kafe bez toho, aby nam nekdo strkal ruce do hrnku nebo se snazil porazit stul, a budem se kochat plody sve vychovy. Jestli to ovsem vsechno prezijem bez ujmy na zdravi (hlavne na tom dusevnim :s: ).