Ahojky, to je strasne s tema tchynema...ja mam taky jeden takovy pribeh,ktery by ti mozna pomohl :) s manzelem jsme spolu 5 let(rok jako manzelata)...od zacatku me jeho mamina nemela rada, protoze Kuba jezdil za mnou kazdy den na intr a nebyl s ni doma, na co byla doposud zvykla...porad se ji na me neco nelibilo a potom rekla, ze mi tata taha do postele kluky, no to uz jsem opravdu byla vytocena a nejezdila jsem k nim...po dvou letech mi udelali z intru hotel, tak jsme se s Kubou rozhodli, ze spolu pujdeme do bytu a zkusime si spolecny zivot, to samozrejme jeho mama nemohla rozdychat a porad mu to rozmlouvala, ale Kuba se nedal...navic ja v te dobe nemela ani korunu, tak se moji rodice nabidli, ze mi budou bytecek platit, coz nam hodne pomohlo...a toho ona vyuzila...zacala rikat, jak nema na to aby Kubovi platila skolu(chodili jsme na soukromou verejnopravni), tak muj tata vzal 20.000 a dal mu je, aby mohl dostudovat...pote zadal Kuba svoji mamu, aby mu pridala penizky na ridicak, ze by si ho chtel udelat, na coz ona mu odpovedela, ze nema...(jeho tata totiz strasne moc pije a topi se v dluhach), Kuba se tim trapil, protoze ja mam rodice 200km od Prahy a autobusem to je opravdu drina tam dojet...tak jsme si nakonec udelali oba dva ridicak u nas(u mych rodicu) a ti mu ho zaplatili(samozrejme Kuba vratil vsechny penize)...no a na to uz si jeho mama zvykla a nedavala mu zadne penize...hned jak se Kuba prestehoval do bytu, tak jeho mladsimu bratrovi tchyne zaridila novy pokoj s pocitacem a tim co Kuba nikdy nemel, takze si asi dovedete predstavit, ze to manzela hodne mrzelo a me take :( ale Kuba vystudoval uspesne, sel k policii a zacal vydelavat, tim jsme si koupili veci, ktere on nikdy nemel...potom nam tata do zacatku koupil starsi auto, favorita...darilo se nam skvele...po 4 letech jsme si rekli, ze by jsme se mohli vzit, jelikoz jsme opravdu nemeli zadne problemy a milovali jsme se a klapalo nam to i v bytecku a vubec ve spolecnem souziti...oznamili jsme to mesic pred svatbou...brali jsme se 1.8.2009 v klastere v Broumove...ale tchyne to proste neskousla a porad mi rikala, at si to rozmyslim, ale ja vedela co chci, nedala jsem se...nastala nas den D a ona sla drze za Kubou a rekla mu, at si me nebere, ze na to ma jeste dost casu a Kuba ji odpovedel, ze se o to nema starat, ze jsme si svatbu zaridili sami, ze ona mu nepomohla ani 1 korunou...no a na to ona rekla, ze doufam, ze si ,,neupichnem,, caparta, ze jsme na to mladi...tim zasahla bolestivy bod manzela, protoze ortel lekaru byl, ze nemuze mit deti, taze to presel a nebavil se s ni...nas den byl krasny, ona se samozrejme chovala jako pani domu a jakoby se nic nedelo, se vsema si tam potykala, jen ja ji porad vykam...Kubovo tatovi tykam, i prarodicum, ale ona nechce, ze az se malej narodi, ale to ja nechci, budu radsi, kdyz ji budu vykat, i kdyz se vsichni kolem nas divi, ze kubovo kamosi si s ni vypili a potykali a jeji snacha ji vyka, no ale nevadi mi to...no a tyden po svatbe jsem v sobe mela maleho Kubicka, o kterem jsem se dozvedela az po dvou mesicich, kdy jsem nemela MS...kdyz jsme ji to oznamili, tak se na me podivala a rekla mi, ze se nemam radovat, ze je to predcasny, ze to nemusi byt tehotenstvi normalni, ale mimodelozni(tim narazela na moji mamku, protoze ta mela mimodelozni a vzali ji vajecnik) byla jsem z toho smutnam, ale radovala jsem se s Kubou a myma rodicema, ptz ty si vnoucka prali :) ted jsem 36.tt a tchyne mi porad rika, jak se o nej bude starat a tak, ale ja ji ho nesverim, ani kdybych byla na smrtelne posteli...omlouvam se za roman, asi jsem se potrebovala vypsat z toho vseho...vlastne je toho jeste vic, ale to uz bych tady byla do vecera :) dekuju, kdo to precetl az sem, chtela jsem navazat na tvuj clanek :) mej se krasne a doufej, ze vsechno bude zase dobre :) Denca a Kubik
Ahojky, to je strasne s tema tchynema...ja mam taky jeden takovy pribeh,ktery by ti mozna pomohl :) s manzelem jsme spolu 5 let(rok jako manzelata)...od zacatku me jeho mamina nemela rada, protoze Kuba jezdil za mnou kazdy den na intr a nebyl s ni doma, na co byla doposud zvykla...porad se ji na me neco nelibilo a potom rekla, ze mi tata taha do postele kluky, no to uz jsem opravdu byla vytocena a nejezdila jsem k nim...po dvou letech mi udelali z intru hotel, tak jsme se s Kubou rozhodli, ze spolu pujdeme do bytu a zkusime si spolecny zivot, to samozrejme jeho mama nemohla rozdychat a porad mu to rozmlouvala, ale Kuba se nedal...navic ja v te dobe nemela ani korunu, tak se moji rodice nabidli, ze mi budou bytecek platit, coz nam hodne pomohlo...a toho ona vyuzila...zacala rikat, jak nema na to aby Kubovi platila skolu(chodili jsme na soukromou verejnopravni), tak muj tata vzal 20.000 a dal mu je, aby mohl dostudovat...pote zadal Kuba svoji mamu, aby mu pridala penizky na ridicak, ze by si ho chtel udelat, na coz ona mu odpovedela, ze nema...(jeho tata totiz strasne moc pije a topi se v dluhach), Kuba se tim trapil, protoze ja mam rodice 200km od Prahy a autobusem to je opravdu drina tam dojet...tak jsme si nakonec udelali oba dva ridicak u nas(u mych rodicu) a ti mu ho zaplatili(samozrejme Kuba vratil vsechny penize)...no a na to uz si jeho mama zvykla a nedavala mu zadne penize...hned jak se Kuba prestehoval do bytu, tak jeho mladsimu bratrovi tchyne zaridila novy pokoj s pocitacem a tim co Kuba nikdy nemel, takze si asi dovedete predstavit, ze to manzela hodne mrzelo a me take :( ale Kuba vystudoval uspesne, sel k policii a zacal vydelavat, tim jsme si koupili veci, ktere on nikdy nemel...potom nam tata do zacatku koupil starsi auto, favorita...darilo se nam skvele...po 4 letech jsme si rekli, ze by jsme se mohli vzit, jelikoz jsme opravdu nemeli zadne problemy a milovali jsme se a klapalo nam to i v bytecku a vubec ve spolecnem souziti...oznamili jsme to mesic pred svatbou...brali jsme se 1.8.2009 v klastere v Broumove...ale tchyne to proste neskousla a porad mi rikala, at si to rozmyslim, ale ja vedela co chci, nedala jsem se...nastala nas den D a ona sla drze za Kubou a rekla mu, at si me nebere, ze na to ma jeste dost casu a Kuba ji odpovedel, ze se o to nema starat, ze jsme si svatbu zaridili sami, ze ona mu nepomohla ani 1 korunou...no a na to ona rekla, ze doufam, ze si ,,neupichnem,, caparta, ze jsme na to mladi...tim zasahla bolestivy bod manzela, protoze ortel lekaru byl, ze nemuze mit deti, taze to presel a nebavil se s ni...nas den byl krasny, ona se samozrejme chovala jako pani domu a jakoby se nic nedelo, se vsema si tam potykala, jen ja ji porad vykam...Kubovo tatovi tykam, i prarodicum, ale ona nechce, ze az se malej narodi, ale to ja nechci, budu radsi, kdyz ji budu vykat, i kdyz se vsichni kolem nas divi, ze kubovo kamosi si s ni vypili a potykali a jeji snacha ji vyka, no ale nevadi mi to...no a tyden po svatbe jsem v sobe mela maleho Kubicka, o kterem jsem se dozvedela az po dvou mesicich, kdy jsem nemela MS...kdyz jsme ji to oznamili, tak se na me podivala a rekla mi, ze se nemam radovat, ze je to predcasny, ze to nemusi byt tehotenstvi normalni, ale mimodelozni(tim narazela na moji mamku, protoze ta mela mimodelozni a vzali ji vajecnik) byla jsem z toho smutnam, ale radovala jsem se s Kubou a myma rodicema, ptz ty si vnoucka prali :) ted jsem 36.tt a tchyne mi porad rika, jak se o nej bude starat a tak, ale ja ji ho nesverim, ani kdybych byla na smrtelne posteli...omlouvam se za roman, asi jsem se potrebovala vypsat z toho vseho...vlastne je toho jeste vic, ale to uz bych tady byla do vecera :) dekuju, kdo to precetl az sem, chtela jsem navazat na tvuj clanek :) mej se krasne a doufej, ze vsechno bude zase dobre :) Denca a Kubik