Ahoj, četla jsem si tu od holek, že je štve, že doktoři nechávají tak dlouho přenášet, tak jsem chtěla taky přispět svou troškou do mlýna. Byla jsem taky prvorodička a taky jsem začínala pomalu přenášet. Moje doktorka mě předala do poradny do nemocnice, aby mi každý druhý den pro jistotu kontrolovali na amnioskopii plodovou vodu, jestli se náhodou nekalí a není třeba zasáhnout. No hned na první kontrole (pět dní po termínu) mi doktor řekl, že jsem naprosto bez komplikací, voda je krásně čirá...ale že kdybych přeci jen chtěla, jsem už otevřená na dva prsty a tak by mi mohli porod ještě ten den vyvolat a do večera budu mít miminko u sebe. Roztřesená, ale i nedočkavá jsem se do toho pustila a...stahy mi sice vyvolali, ale vůbec jsem se neotvírala. Co hodinu mi dělali Hamiltona, ale čas běžel, stahy byly, a já byla pořád na dva prsty. Museli jsme toho večer nechat, dostala jsem něco na uklidnění, že se mám vyspat a znovu ráno začneme. Ráno to vypadalo na další takovej den, pořád na dva prsty, stahy mi opět po zavedení tabletky zesílili...ale jinak nic. Nakonec mi praskli vodu a pak už se to konečně rozjelo a malý se narodil. Po tomhle všem jsem si pak i trošičku nadávala, že jsem to nenechala radši na přírodě, že by se přeci jen malý přihlásil sám, až by byl připravenej jít na svět. Takhle jsme to uspěchali a já i prcínek jsme se trošku zbytečně trápili dva dny v nemocnici. Tak takhle je to zase trošku z jiné stránky. Papa
Ahoj, četla jsem si tu od holek, že je štve, že doktoři nechávají tak dlouho přenášet, tak jsem chtěla taky přispět svou troškou do mlýna. Byla jsem taky prvorodička a taky jsem začínala pomalu přenášet. Moje doktorka mě předala do poradny do nemocnice, aby mi každý druhý den pro jistotu kontrolovali na amnioskopii plodovou vodu, jestli se náhodou nekalí a není třeba zasáhnout. No hned na první kontrole (pět dní po termínu) mi doktor řekl, že jsem naprosto bez komplikací, voda je krásně čirá...ale že kdybych přeci jen chtěla, jsem už otevřená na dva prsty a tak by mi mohli porod ještě ten den vyvolat a do večera budu mít miminko u sebe. Roztřesená, ale i nedočkavá jsem se do toho pustila a...stahy mi sice vyvolali, ale vůbec jsem se neotvírala. Co hodinu mi dělali Hamiltona, ale čas běžel, stahy byly, a já byla pořád na dva prsty. Museli jsme toho večer nechat, dostala jsem něco na uklidnění, že se mám vyspat a znovu ráno začneme. Ráno to vypadalo na další takovej den, pořád na dva prsty, stahy mi opět po zavedení tabletky zesílili...ale jinak nic. Nakonec mi praskli vodu a pak už se to konečně rozjelo a malý se narodil. Po tomhle všem jsem si pak i trošičku nadávala, že jsem to nenechala radši na přírodě, že by se přeci jen malý přihlásil sám, až by byl připravenej jít na svět. Takhle jsme to uspěchali a já i prcínek jsme se trošku zbytečně trápili dva dny v nemocnici. Tak takhle je to zase trošku z jiné stránky. Papa