Vdát se nebo nevdát?Co si myslíte?

Ahoj, tak kdybych měla čekat, až mě požádá o ruku, tak bych byla do smrti svobodná. Pořád jsem se tak o tom bavili, ale bylo to podobně jak u vás....jednou si tě vezmu.....Tak jsem jednou řekla, že pokud si mě nevezme, tak se stěhuju z jeho bytu (možná jsem to řekla i trochu jako legraci, ale věděl, že to myslím vážně). Že prostě nehodlám žít jen tak na hromádce a chci být vdaná paní. A víš co on na to? Tak jo! No a bylo to. Samozřejmě jsem musela první krok udělat já, že jsem zašla na matriku a vyžádala si potřebné dokumenty, které jsme spolu museli vypsat. Jak jsem to dotáhla domů, tak už věděl, že jsem to myslela fakt vážně. Pak už se začal těšit a všechno jsme chodili vybírat spolu.
Jsem hrozně šŤastná,že jsem to udělala tak rázně. Opravdu si myslím, že je lepší, když jste manželé. Já jsem prostě pro to, aby když spolu lidé žijí a mají děti byli úplná rodina se stejným příjmení. Právě proto, co když se něco nedej bože stane? Jak s bydlením, pojištěním, vdovský důchod, sirotčí důchod......jedno s druhým. To už samozřejmě myslím na tu nejhorší variantu...Ale podle mě je třeba myslet dopředu a uvažovat takto. Kdyby mu ruplo v bedně jak píšeš, tak bude rozvod, ale půl napůl. Prostě má nějaké závazky, tak smůla.
Jo a to nemluvím o tom, jak jsem byla šŤastná když jsem mohla nosit snubní prstýnek a všude psát jeho příjmení a v občance mám vdaná..... Je to krásný pocit. A pokud toho chlapa miluješ a váš vztah je i po těch 11 letech pohádkový, tak hurá do toho. Co víc bys po 11 letech chtěla?
Ještě teď jak mrknu na snubák, tak jsem nejšŤastnější VDANÁ PANÍ pod slunce. Jsem vdaná 2,5 roku a super!!!!!!!!!!
JÁ TI TO JEN DOPORUČUJU SE VDÁT - zajdi třeba zítra na matriku pro papíry a překvap ho doma a uvidíš jak se k tomu postaví. Nemusíte mít drahou velkou svatbu. Pokud nejsou třeba finance, tak se to dá udělat malilinká svatba jen obřad se svědkama a hurá na oběd a hotovo. Co ty na to?

V dnešní době to je asi fuk, statistiky stejnak říkaj že se každý druhý manželství rozvádí, s mým štěstim by jsme byli ti druhý :-)jediná nevýhoda jsou ty příjmení, ale ani to vám nezajistí že spolu budete navěky, pak máte v občance napsáno stav : ROZVEDENÁ což taky není nic moc...

No právě holky,ten můj není na 100% organizační typ,výlety,dovolený atd.jsem vždy zařizovala já,jeho ho to nebaví :s: Takže je to zase na mně,i když mě to mrzí,že se nejspíš nedočkám toho jedinečného pocitu když vás chlap požádá o roku,no jo jsme spolu už dlouho tak mu to asi tak nepřijde ://: Chlapi :€}€: Ale nadruhoé straně mně do toho nebude kecat a já si to v klidu zařídím podle svého když se k tomu nemá :///: Z našich známích a kamarádů nejsou skoro už nikdo svoji,když se zeptám proč,že možná pro budoucnost by bylo lepší se vzít tak se dočkám odpovědi,že veškeré pojistky,a formalit jako kdyby byli svoji si můžou zařídit i bez oddacího listu.Nejdřív jsem za žádnou cenu nechtěla aby malá měla příjmení po příteli když je taková brzda a nestihl mě požádat o roku ještě před těhotenstvím,ale potom jsem si řekla,že když má být živitel rodiny tak bude mít malá příjmení po něm a on se bude o nás řádně starat jako partner a otec naší dcery a my se vezmem později.Vdát se chci určitě i když mám možná trochu strach,že se budu cítit svázaně,ale takhle se zase cítím jako nic,jako kdybych ani do jejich rodiny nepatřila i když máme spolu dítě a navíc skrze budoucnost,máme ráda jistotu a takhle jen nad tím pořád přemýšlím co kdyby atd.Někam jede a já mu říkám jezdi opatrně,máš doma dítě atd....na hlavu :///:

tAK KVŮLI DĚTEM JE TAN PAPÍR VŽDYCKY DŮLEŽITÝ.čLOVĚK NIKDY NEVÍ,CO SE STANE...Například ti ani nic neřeknou v nemocnici.Mého přítele srazilo asuto a neřekli mi ani ťuk.Nezájem.Ale my už máme dvě děti a nevzali jsme se.Tedy přítel by chtěl.Občas říkám a píšu manel,mám ten pocit,jsme spolu už dlouho,ale papírověš to manžel není.A jeho pokusy abych si ho vzala tady byly a několi.Ale asi takhle.Já si myslím,že svatba je důležitá a nejsem vůbec proti nim.Ten svůj den chce zažít každá ženskáa určitě je to krásný den.Ale...Tohle se třeba zrovna mě netýká.Jsem takový životní pesimista a říkám si,že kvůli jednomu dni pak nebudu lítat po soudech.Asi to zní strašně,ale to se radši můžeme zajít někam opít v sobotu :) Ale u mě je to dané tím,co jsem prožila.Nebylo to nic moc,tak svatba nepřichází v úvahu.Ale pokud ty to tak cítíš,tak to rozhodně udělej a neptej se tady.Jak se říká-přece e nebudeš nechávat učit plavat od někoho,kdo se málem utopil!Manželství je krásná věc a já ho přeju všem ženským i ten "jejich" den.Chlapi občas potřebjí postrčit,jen málokterého to napadne samo od sebe.Tak si tak říkám,co si asi myslí můj přítel,když já se vždycky směju,když se mě zeptá jestli se vezmeme :) Ale on tedy ví,co mě vede k tomu že ne! Tak asi si promluv narovinu s tím svým,chlap nikdy neříká,že si někoho vezme,když by to nechtěl,to oni většinou mlčí!Katka

Jděte do toho a vemte se,znáte se už tolik let,máte spolu dětátko,tak do toho vlítněte :\r/

Ahojky,s přítelem jsem 6,5let a máme 14měsíčního syna,po porodu jsem dostala zasnubní prstýnek.Chtěli jsme se minlý rok vzít,ale nakonec to nějak neklaplo..ted´ už se to neřeší...nevím co je lepší,je ale fakt když už spolu ti dva mají díky by měla být svatba.Taky mě to štve že mě všichni oslovují přímením od syna ale už jsem si zvykla.

Ahoj, tak ja budu ted vdana uz 5 let a cekame druhe mimco :) co vim, tak, pokud bych nebyla vdana, tak by se deti jmenovaly po mne...presne, jak pises, clovek nikdy nevi, kdy tomu druhemu preskoci :) Ale podle toho, co pises, tak na tom, aby si te pritel vzal, ti moc zalezi...po tolika letech bych neresila a necekala az te pritel bude zadat o ruku, az bude zadat tvoje rodice atd, ale proste bcyh mu rekla, ze kdyz si te chce vzit, tak, ze to zaridis a zajdi domluvit termin a ten mu oznam...proste ho o ruku pozadej ty! :)

No já nevím holky, já bydlím s přítelem asi 7 let, máme spolu ročního chlapečka. Oba jsme prošli už dvěma manželstvími, ze kterých máme svoje děti, a ani jeden se do svatby nehrnem. Možná někdy ten čas přijde, ale zatím určitě ne.

Ahoj,tak ja jsem s přitelem 4roky a jsem ted ve 27tt a nejak jsme se k svatbe nedobrali,zasnubak sice mam,ale svatba bude nejspis až se mala narodí nebo pozdeji,nikdy jsem nechtela byt svobodna matka,ale i jsem se nechtela brat na honem,že jsem tehotná-pro me by to byl stress,jak pišou holky chlap nic nezařídí,tak bych to musela vybehavat já a ja si vše moc beru,tak by to bylo moře slz atd.To přijmení mi taky vadí,ale v mem připade jsem si řekla, že to jeho chci stejně mezi me jmeno a příjmení..

já jsem jednoznačně pro svatbu,jsem vdaná 18 let,ale i když to dneska není "v modě"tak třeba už jen z těch praktických duvodu,navíc by mi vadilo mít jiné příjmení než dítě,ale jak píšou holky musíš to vzít do svých rukou.kámoška to takhle udělala a chlapovi to řekla až večer před svatbou,že se ráno berou :s:

Ahojky, ja jsem taky pro svatbu. S manzou jsme se brali po 4lete znamosti kdyz jsme zjistili, ze cekam mimi. Ja na nej nikdy netlacila neb svatba pro me nebyla priorita a muj chlap je takovy ten antizenici typ, ale vzdy jsem mu rikala, ze dokud neni dite tak je mi to jedno, ale az bude male tak budu chtit byt vdana, prece jen je to pro me jakysi symbol rodiny :) nebo jak to popsat nehlede na vsechny ty formality kdyby se nedej boze neco stalo...
Ale rozhodne hlasuji pro svatbu kdyz uz jsou deti...

Tak já bych došla na matriku pro papíry, a když řekne neboj vemu si, tě tak bych mu je šoupla a hned šla zamluvit datum, nebo si zjisti jaký mají volný data a hned mu je přehoď ať si vybere....Je lepší svatba...už jen kůli tomu příjmení. Mě by to štvalo, kdyby měl malej jiné než já.

Ahojky, tak já jsem vdaná 15 dní, vzali jsme se po 2 letém oficiálním chození a z toho jsme spolu rok a devět měsíců bydleli. A nemůžu si stěžovat, sice je to jenom kus papíru, který ti lásku na věky nezaručí, ale myslíme si oba s maželem, že pro dítě je lepší, když se rodina jmenuje stejně a je to přeci jenom jakoby legální rodina (nevím, jak to přesně napsat a popsat). Nikdy jsem se vdávat nechtěla, ale když jsem letos ve škole měla žáka, který se jmenoval jinak, jeho máma se jmenovala jinak a otec taky, tak to byla síla a chlapeček to celkem těžce nesl, ale to je asi věc povahy a názoru. My měli navíc problémy s miminkem a když jsme došli do Reprofitu, tak na nás divně koukal, že nejsme svoji a chceme pomoct k dítěti, tak jsme se vzali a já dnes ráno objevila paradoxně // :-D

Ahoj, jsem také pro svatbu. My jsme s pritelem 8 let, ted cekame prvni dite. A uz se zacina trosku rozhoupavat se zasnubami..uvidíme ;)

Jsem jednoznacne pro svatbu... :\r/ :one: My se brali po 3,5letech od začátku vztahu(nyní 19.6.2010 :\r/ )a to už máme společného synka(18,5měsíců),chtěli jsme to kvůli příjmení a hlavně už jsme svatbu plánovali,dá se říct od začátku vztahu a krom toho jsme se už 6.9.2007 zasnoubili. :\r/ :C]]: :heart: Jinak já mám ještě syna z bývalého vztahu(bude mu v lednu 7let) a ten se zatím jmenuje po mě za svobodna(nikdy se nejmenoval po svem biologickem otci-no a nyni vyrizujeme jeho prejmenovani,aby se jmenoval jak my,rekl si o to sa,tak muj manzel mu jeho prijmeni propujci. :C]]:

Já bych do svatby šla ;) Dám příklad na kamarádce, přítel jí odjíždí na misi někam do těch válečných zón a kdyby se mu nedej bože něco stalo, jí neřeknou ani zbla... Není manželka, není příbuzná, nic :( a to jsouspolu kolik let... Děti, až budou větší se začnou vyptávat, proč se jmenuješ jinak, než on s tatínkem. Mám ráda klasický model rodiny - máma + táta manželé a dítě (děti), nejsem ani proti soužití na "psí knížku" (žila jsem tak několik let), ale nakonec se přítel rozhoupal a už plánujeme svatbičku :s: Stát se můžu opravdu COKOLIV a to neovlivníš, ale jestli bych měla váhat, jestli si ho vzít nebo ne, neváhám, chci ho! :c:

chlapi jsou líná stvoření, takže pokud chceš něčeho dosáhnout, tak jednej sama, zamluv termín vyřid formality, dones u oblek a dej mu čas a místo kam se má dostavit a říct ano :s:

Ahoj, tak já se vdávala v 27ti po 14ti měsíční známosti, mimčo jsme měli až po dvou letech, takže brát jsme se fakt nemuseli ;) Takže já jsem celkově vůbec pro svatbu... a pokud jsou tam už děti, tak si myslim, že praktický důvody dostávaj víc a víc navrch, třeba už jen to právo na informace, když se druhýmu něco stane, nebo ten vdovskej důchod, a i v případě, že to nakonec z nějakýho důvodu krachne, tak pořád jsou tu zákony, který zajistěj, abys pak s dětma nemusela odtáhnout s holym zadkem, když se sami nijak rozumně nedohodnete. :a:

Ahojky,my se brali loni v říjnu a až poté jsme začali pracovat na miminku,řekla jsem tehdy přítelovi,že buď si mě vezme před mimi,nebo až někdy po mimi,ale vezme si mě,že nechci žít jen tak na hromádce a mít dítko v neúplné rodině,vidím to u kamarádky,říká,že nemají na svatbu peníze,proto nejsou vzatý,ale nemyslím,že je to penězma,trápí jí,že malá má jiné jméno než ona a sama mi to přiznala,když volá k dr ohlašuje se jiným jménem...Nedejbože když se přítelovi něco stane,nemá nárok na informace o zdr stavu,nedostala by vdovský důchod,žádné nároky na nic,protože nejsou vzatý.Já jsem každopádně pro SVATBU! Možná se to někomu zdá zbytečné a staromódní,ale když už jsou ve vztahu děti,tak to zřejmě nebude vztah jen tak na přechodnou dobu,žejo a dle toho bych se zařídila.

Ahoj Mončo,
jsem vdaná 9let, brali jsme se,když sme čekali první dítko a pro mě to bylo něco,jako krok dál,já vim je to jen papír,ale oba tím říkáte,že chcete být jen spolu,přeci jen na hromádce si zbalim kufr a konec ,v podstatě se nemusi ohlížet o nic dál starat. A hlavně by se mi nelíbilo,až by se mě mladá zeptala,proč se jmenuju jinak než ona a tatínem,to tě tatínek nemá tolik rád,protože ti nechce dát své jméno??
Asi to bude znít hloupě,ale když jdeme mezi lidi a já řeknu ,to je můj manžel, jiná řekne to je můj přítel,tak si řeknu aha,asi to není tek vážný,protože se nechtějí vázet.
Jinak klady a zápory,to se nedá říct, hádáme a máme se rádi stejně i se stejnym příjmenim.