Už zase:,-(

21.05.2010

Ahojky,

tak už vás zase budu otravovat se svým problémem, týkající se mého přítele.. ://:
Jak jste některé už četli v minulém příspěvku, přítel mě pořád tlačí do svatby ještě před porodem.. Já se vdávat nechci těhotná, navíc nejsem na svatbu ještě ani připravená..
Později si dal říct a nechal toho, jenže před pár dny to vše začlo na novo :€\€: Prý změnil názor a chce svatbu, v červnu holky :$$: !!
Samozřejmě jsme se opět chytli, nespala jsem celou noc a malá tu noc pořádně kopala (chuděrka asi to vycítila).. Vyčetl mi že souhlasil se jménem pro malou (Danielka) a že ho nemiluju když si ho nechci vzít.. Nevím už co dělat, jsem akorát pernamentně ve stresu, mluvit se s ním taky nedá, hned se urazí a obrátí to proti sobě..
Holky, já už uvažuji že se s ním rozejdu, páč když už mě nutí ted do svatby, co to bude příště???!! Za pár dní se mám stěhovat k němu a vůbec z toho nemám radost, kdybych měla kam jít tak neváhám a nenastěhuju se k němu.. Už ani nechci nic přijímat od jeho rodičů - dárky pro malou atd...
Už jsem na něj byla tak naštvaná že jsem mu řekla že když je tak žhavej do ženění, tak at si jde hledat nějakou nevěstu.. Asi vám to bude připadat jako blbost, ale unás už tohle téma je ubíjející, pořád jen na mě tlačía tlačí.. Sama cítím, jak se víc zatvrzuju a vzdaluju..b
Mám pocit že už ten pěkný vztah je pryč a to jen kvůli té pitomé svatbě :€{€:

Omlouvám se za román :O

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, ono je to těžké, tvůj přítel je asi jako já, jak jsem již dole psala "ze staré školy" chce přivést dítěd do úplné rodiny, tudíž si Tě chce vzít ještě než porodíš, já ho třeba chápu, protože já bych se vdávala i s bříškem, taky bych chtěla přivést dítě "do manželství". Z toho, že ty se nechceš teď vdávat, tak třeba on má pocit, že ho nemiluješ a že si ho nechceš vzít, to se mu nemůžeme divit, každý to cítí jinak. Pokud ale už teď uvažuješ, že na svatbu nejsi připravená a píšeš, že by ses nejraději odstěhovala úplně někam jinam, tak to spíše vyznívá, že s ním ani budoucnost neplánuješ.....v každém případě si než něco uděláš vše v klidu promysli, mysli na to, že čekáš miminko a musíš hledět do budoucnosti, jak by to vypadalo, kdybys třeba s přítelem nebyla či byla atd. rozhodnutí je stejně jenom na Tobě, my Ti můžem napsat svoje názory, ale ty se stejně musíš rozhodnout jen a jen sama.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

máš pravdu-ale ne ve všem. Já jsem šťastně vdaná už skoro 6 let. Naštěstí jsem brala antikoncepci a tak se nám nepovedlo tzv. nechtěné dítě. Otěhotněla jsem plánovaně rok po svatbě. Mezitím jsme si pořídili vlastní bydlení. Ale na druhou stranu plně chápu onu holčinu, která se nechce vdávat jako těhotná. Myslim si že její přítel na ni zbytečně tlačí. Už za pár týdnů bude maminkou a tak přeci neni problém se vzít po porodu-no a nebo jí měl počádat o ruku dříve než těhotná byla. Mě by hodně moc vadilo kdyby mě můj chlap do ničeho nutil-i když je to správné. Na dítě jsou 2 a na svatbu a společný život jsou také 2. Pokud už nyní mají mezi sebou takový problém-tak bys svatbu odložila a možná bych od přítele na pár dní odjela-vychladnout.... :a:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Já bych ten internet tady neodsuzovala, autorka tady může hledat třeba argumenty, které sama cítí a nedokáže je popsat, vyslovit a potřebuje názor druhých. Já se běžně v životě radím s druhými o problémech a pak až je řeším.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Myslím, že autorka po nás nechce odpovědi: "odejdi od něj", "rozejdi se s ním", "vdávej se", "nevdávej", myslím, že má svou hlavu a něco si z našich příspěvků (třeba i příběhů ze života vezme, jak to řešili druzí, co jim to přineslo a tak).
Myslím, že její příspěvek úlet rozhodně není. Jak jsem o ni četla, že s rodiči nežije (a já bych se s tímto problémem svěřila nejbližším, jak píšeš, - bohužel ona nemůže a s přítelem na toto téma se už skoro bavit nemůžou).
Proto bych tak řešení problémů s kým řešit nebo neřešit nerozpitvávala, tento blog je o sdílení problémů, radostí s dětmi apod.
Ale jinak tvou odpověď beru. Každý jsme jiný. A nemyslím to ironicky. :a:

In reply to by Martens a Majda

Ahojky holky,
íšu se zpožděním ale přece.. Tak náš poslední rozhovor vyústil v to že jsem se s ním rozešla.. nemám zapotřebí aby na mě někdo křičel a poroučel mi holt, když mě nedokáže pochopit..
DRuhý den si vše asi uvědomil a začal se mi omlouvat, že na mě křičel atd.. Mno přemýšlela jsem a vrátila se, přeci jen spolu čekáme mimíska.. Ted mám konečně klid a o svatbě nikdo nemluví. Ale řekla jsem mu že to ve mě ještě dlouho bude než zapomenu.. Mno co říct? Odpouštím, ale nezapomínám :n: :n:

K příspěvku výše: Miluji ho, ale to že spolu čekáme miminko neznamená že se hned poženu do svatby!! Svatba může být klidně později.. Momentálně mám svatbu až na tom posledním místě, pro mě je ted nejdůležitější aby malá měla tátu a mámu.. Žádná svatba nikdy nic nezaručí :€\€: Holt na ni nejsem připravená, hotovo :-)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

ač žiju na "psí knížku", musím ti dát za pravdu :)
ale já se chci vdávat štíhlá a pěkná, když už jsme to nestihli před prvním dítětem :) , tak už je jedno, kdy se k tomu dostaneme :)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahojky! O nesezdaných párech máš pravdu. Minulí týden jsme byli s manželem na předporodním kurzu. Sešlo se nás sedm páru. Při představování jsem si všimla, že jen já jsem vdaná. Takový je opravdu trend doby.

In reply to by Terikk

Ahoj, jenže, proč končí rozvodem, když manželství našich rodičů vydrželo třeba 30 a více let? ono je to o tom, že spolu lidi neumí komunikovat a řešit problémy, které v každém manželství určitě nastanou, o ničem jiném to není....., ale my s tím bohužel nic neuděláme, takže ono je škoda času o tomto polemizovat....já jsem třeba "ze staré školy" byla jsem nejdřív pro svatbu a pak pro dítě a kdybych třeba náhodou zjistila, že jsem těhotná, tak bych se před porodem určitě vdala, i kdybych měla bříško, ale každý to cítí jinak....

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Máš naprostou pravdu, první by mělo být dítě a přitom nám kněz na kázáních před svatbou říkal, že na prvním místě jsme my dva a nikdo jiný:-( ani děti nejsou důležitější než my dva, no ale on to doufám myslel jinak...
Kdo ví, ale jak by to tahle autorka příspěvku měla, kdyby si přítele vzala, pravděpodobně přítel moooc tlačí, a nátlak také není pravé ořechové, protože to vede přesně k opačnému konci. A aby dítě žilo ve vztahu který vůbec nefunguje, kde je řev, pláč a nátlak??? Kdyby pro autorku vymyslel nějakou romantiku, nějak ji to "namaloval", tak by se možná i těšila a co z toho jestli to je 2 měsíce dřív nebo později, hlavně když to chtějí oba a být těhotná a ještě zařizovat svatbu???-mám ji za sebou a byl to záhul na nervy a proto jsem ráda, že jsem to nemusela dělat v těhu.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Engly, čert ví, jak to bylo, většinou obě strany vypráví úplně jiný příběh, ale...kdyby na mě někdo uhodil, že si ho prostě vzít musím a k tomu ještě tchýně, že bez svatby mě pod střechu nevezme, asi bych taky začala rychle couvat :/ Nechci to tu rozebírat detailně, já jen, že někteří chlapi se mění, jakmile ženská začne kynout, porodí, když do toho začne kecat maminka, nebo spíš shazujou masku galantního slušňáka. Docela chápu, že pak člověku začnou velet instinkty k ústupu i když rozum říká, že to není nejvýhodnější řešení.
Svatba je záležitost dvou lidí, ale ne matky a syna, ale partnera a partnerky a pokud je jednomu z nějakého důvodu silně proti srsti (zažila jsem svatbu v pokročilém těhotenství - o 30kg těžší, nafouklá jak balón a bez alkoholu, pochopitelně, dodnes lituju, že jsme to neodložili), tak agresivní nátlak z druhé strany považuju za omezování a varovný signál, že v tom vztahu je něco hodně špatně :/

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

:smich: Za bříško asi né, ale já vypadala, jako přefouklej balón a to bez nadsázky, příšerně jsem opuchla 2 týdny před svatbou :/ hrozně jsem se styděla a když už se tu zpovídám, tak jsem během svatby, tedy hlavně oslavy, kam přišlo víc známých, než jsem tušila, že s manželem vůbec máme (odhaduju 70), hodně často myslela na to, jak asi kamarádi manžela litujou, že si v 18 bere něco tak odporně tlustýho :/ Všichni se ale náramě bavili, pronajali jsme si velkej sál v hospodě, měli jsme spoustu dobrýho pití, hory jídla, natáhly jsme tam reprobedny, mixážní pulty, zábava nevázla ani chviličku, všichni na to rádi vzpomínaj...až na mě :/ seděla jsem v koutě, s nikym opilym se nechtěla bavit a vylezla až ve chvíli, kdy bylo třeba nachvilku zavřít a hlídat bar nebo vyřešit konflikt mezi místními štmagasty a našimi hosty :smich: Tehdy jsem z toho byla celkem nešťastná a později litovala, že jsme to o 2 roky neposunuli, abych z toho taky něco měla. Dodnes jsem se s tím úplně nevyrovnala, tedy s tím šíleným pocitem ostudy, když na mě všichni koukaly a já si připadala jako prase :/ a bohužel když vidím fotky, tak je to ještě horší, protože to nebyl jen přehnaný pocit.
Tak to je můj skromný příspěvek na téma "Proč se nehrnout do svatby v těhotenství" :)
Ačkoli jsem spíše "z nové školy", jsem zastáncem "tradičních rodinných hodnot" :) a nikdy nebudu propagovat život na psí knížku(to je jako by si tím lidi nechávali zadní vrátka otevřený), ale kdybych se ocitla znovu ve své situaci jako před 6 lety, trvala bych na dohodě o termínu svatby alespoň rok po narození dítětě, abych si to mohla užít stejně jako všichni ostatní. A nedej bože, aby mi do toho kecala tchýně (tedy kecala mi do toho, ale tenkrát mi rozmlouvala manžela i dítě }:) ).

In reply to by vood

:one: Také jsem zastáncem tradičních rodinných hodnot i když se cítím členem :-) "nové školy" i když mi je 30. A co je to ta starší škola 30 a víc????:-) Naprosto s tebou Vood souhlasím, nikdy není dobré vše vidět tvrdohlavě jen z jedné strany:-)

Ahoj máš to teda fakt těžké to je mi líto :\/: Já bych si ho taky nevzala přece na svatbu jsou dva a ne jeden :w: Strašně by mi vadilo , aby mě někdo nutil taky by mě to oddalovalo....vím , že u mě by to nedopadlo dobře :n:
Přeji Ti pevné nervy a posílám pohlazení do bříška :€O: :a:

Ahojky,
tak v sobotu se vše vyvinulo v hádku.. Začal na mě šíleně řvát a řekl že si ho prostě vezmu a basta. Holky, krve by si mě nedořezal!! :jawdrop:
Byl to úplně jiný chlap než ten do kterého jsem se zamilovala.. :O On něco jiného řekl matce a něco jiného mě.. Přede mnou říká že jeho matka to ví že se vdávat nechci před porodem a matce že svatba bude v červenci (což budu v 8 měsíci..) Ve finále mi on i jeho matka řekli že tam nemůžu bydlet bes svatby :00: Skvěle, to věděl prý už dlouho a on mi to řekne až ted - TÝDEN PŘED STĚHOVÁNÍM..
Vůbec nevím co budu dělat :r: Od včerejška nemám vůbec chut k jídlu a zvracím..

In reply to by Lind_a

To je síla :( Drž se! Hele, moc mě to mrzí, ale jestli si nejsi tím vztahem jistá a máš sílu, ukonči to. Nevím, odkud jsi, ale i kdybys na nějaký čas měla jít do azylového domu, bylo by to možná lepší. Jedno místo se snad vždycky najde.
Ono se to lehce říká a hůř dělá já vím. Když jsme měli krizi my, tak jsem taky dlouho nedokázala najít sílu na odchod, i když všem jiným ve stejné situaci bych ho radila už dávno. V tom tvém případě mě ale děsí, jak strašně lpí na svatbě a není ochoten ustoupit ani o kousek. Bála bych se, co to bude příště.... Promiň, že to tak píšu, ale odejdi dřív, než bude pozdě. Tedy jestli o odhcodu uvažuješ.
Hodně síly a štěstí ;)

In reply to by Lind_a

Držím Ti palce. Jsem v podobné situaci, pokud vnímám, že se partner velmi změnil za dobu mého těhotenství. I já musím řešit, kam půjdu z porodnice. Doma bydlet nemůžu a přítele se přímo bojím.Věřme, že bude líp.

In reply to by dedababa

Já se právě stěhuju k němu, bo v pondělí musím vyklidit byt co mám v pronájmu, mno kdybych měla jiné východisko tak se k němu nestěhuju.. :-/ nevím, jak to bude..

In reply to by dedababa

nechápu co se to ted s těma chlapama děje....jsem taky sama,ale můžu vám oběma říct,že kromě finanční situace,kterou řeším mi absolutně NIC nechybí a moc se těším na mimčo a dokonce i přesto,že jsem sama.Jsem absolutně bez stresu,který jsem měla s ním a když si vezmu zpětně to psychické trápení,jsem ráda,že jsem to takhle zvládla a jsem zdravá já i miminko!Takže držím palce oběma,ale za ty stresy to nestojí!!!!Raději sama a v klidu,než s blbcem vyklepaná!

In reply to by rozárka1

Nikdy mě nenapadlo, že budu muset řešit situaci a právě v těhotenství, že nemám kam jít. Z nemocenské nejsem schopná platit nájem a nevím o nikom ke komu bych mohla přijít a říct, zda tam nemůžu bydlet. Před otěhotněním sice nebyla situace úplně optimální, ale dítě jsem chtěli oba a já naivně věřila tomu, čemu mnoho jiných, že to horší chování přítele se změní a bude dobře.Měj se dobře.

Ahojky :) To mě mrzí, co se u vás děje. Ale jak říkají holky, pokud se vdávat (zatím) nechceš, tak se do toho nenech vnutit. I proto, aby to pak nebyly jen další důvody k hádkám - on by ti vyčítal, že sis ho stejně vzala, jen abys měla klid, ty bys mu mohla vyčítat, že tě do svatby donutil... Tohle nemá cenu, svatba není "důkaz lásky", pokud tě opravdu tak miluje, bude s tebou i bez svatby.
Nicméně jsem ráda, žes tenhle příspěvek napsala, protože u nás je to naopak :s: . Já bych se vdávat chtěla, přítel moc nechtěl. Teď je dlouhodobě pryč, tak nevím, jeslti nezměnil názor :) Ale já ho nikdy do svatby nenutila, páč vím, že by to mělo opačný efekt. Ale tenhle tvůj příspěvek mě utvrdil v přesvědčení, že ani teď nebudu se svatbou začínat. Zkusím počkat, až se rozhoupe sám.
Tak hodně štěstí ;)

ja jsem se svim pritelem chodila 1.5 roku a pak jsem otehotnela,tim padem byla svatba ja jsem se moc tesila ale spise jsem se bala ,že sposta lidi řika že chlapy po svatbe maji jistotu ve vse,ja musim rici že u nas to tak vubec neni.milujeme pořad a možna i vice než jsme se vzali.jinak ja jsem 2 mesice pred svatbou potratila a myslim si že toi neni nic spatneho.vis možna jsi podraždena tim tehotenstvim a naladama.jsem rada že jsem se vdavala a nikdy jsem toho nelitovala.jinak je mi 24let a jsem 2 roky vdana a manžilek je o 3 roky starsi.ber to tak že cekate spolu miminko a to je na celi život,

Tak mu to řekni, že se nechceš vdávat s bříškem ať počká po porodu. Neznám chlapa, který by se tak hnal do ženění. Nepomáhají mu v tom jeho rodiče ??? Spíš znám opak kdy ona chce a on ne.

dobré ránko,svatbu musí chtít oba a né že tě do toho bude takhle tlačit.My jsme taky :€O: a přemýšleli jsme,jestli se vzít ted,nebo po porodu a nakonec to bude až tak za rok,přeci jenom je svatba děsný stres a ještě pokud se na to necítíš,tak by to vůbec nebylo dobré.Jen nechápu jeho chování,na tuhle věc se musí domluvit oba a ne že on to rozhodne a ty musíš :€{€: to se mi nelíbí.

A neutíkáš hned od problému, hned hledáš azylák, to je to tak vážné? Vždyť nechej chlapa, ať se stará o tebe a mimíska, bude to ze začátku těžké. Neunáhluj se v rozhodnutí odejít. Myslím si, že by si tuto diskuzi měl přečíst, ať vidí, jak ti ubližuje a vlastně, že výsledkem jeho nátlaku spěje k přesně opačnému konci, než který sám chce. A tím je rozchod. Pa, tak ať se to vyřeší a máš lepší těhu než teď.

ahoj, chápu tě..já bych se taky nechtěla vdávat jako těhotná...Buď jste se měli vzít před otěhotněním a nebo už to počká po porodu. Nechápu proč tě takhle nutí. Vždyť bude mít mimčo beztak přijmení po něm no a ty už to těch pár měsíců vydržíš...Aby tě nutil a byl na tebe nepříjemnej-to je špatné...Svatbu by jste si měli užít oba-a ty si jí těžko užiješ když budeš mít bříško..já jsem se vdávala netěhotná a musim řict že přípravy a následná svatba byli náročné. Ono se řekne svatba..ale to lítání kolem svatby-to tvůj přítel nevidí. Já jsem při přípravě zhubla 3kg. Ono ke konci těhu lítat a shánět šaty, prstýnky, kde se bude obřed konat, kde bude hostina, oznámení, dort apod..to fakt nen jen tak..pokud chce mít přítel jednoduchou a rychlou svatbu, tak to je něco jiného-ale to by se mi taky nelíbilo..
Zkus ho přesvědčit že se opravdu necítíš nato, vdávat se v těhotenství...že máš strach že ti bude zle. Řekni že si ho ráda vezmeš, ale až po porodu-vklidu a bez nervů..Tak držim palce ať to tvůj chlap pochopí. Nejhorší je že chlapy jsou dubové palice a nenechaj si jen tak něco vymluvit. No a málo chlapů se dokáže vcítit do druhé osoby. Myslim si že rozhod kvůli nucen do svatby neni to pravé. Neni dobré jednat unáhleně...sedněte si spolu, vklidu to proberte

In reply to by JaMiOn

Tak to vidím i já, kolikrát jsem mu řekla že bych si ráda svatbu užila.. At z toho taky něco mám.. Nechci se vdávat těhotná, aby mi bylo blbě, zatancovat si nemohla (v 7měs.), měla na sobě šaty jen kvůli tomu že mi nějaké jsou ne kvůli tomu že se mi líbí a koneckonců i ten alkohol k tomu patří... Chtěla bych být prostě jednou krásná nevěsta - vždyt tak to chce přece každá, ne?
V klidu jsem mu řekla své důvody proč se nechci vdávat v těhu, ale ne.. on si pořád mele svoji písničku... :€{€:
(Před těhu jsme se nemohli vzít bo byl v rozvodovým řízení).

tak jako bych se vrátila o 15let zpátky, když jsem čekala holku, s tehdejším přítelem to už moc neklapalo když jsem zjistila že jsem těhotná, nechtěla jsem ten vztah úplně zahodit, ale vdávat jsem se nechtěla dokud jsem si nebyla jistá že to opravdu chci, tenkrát jsem si zažila opravdové peklo, malou jsem rodila předčasně a byla pod průměrem z těch nervů :( , ale dodnes nelituju že jsem se nevdala a že jsem si navíc prosadila přijmení pro malou po mě, lepily jsem ten vztah ještě do 5let holky a nakonec to stejně nedopadlo, držím ti palečky aby to u vás bylo jiné, ale nenech se do ničeho nutit a nenervuj se , miminku to moc škodí

Nenech se do ničeho nutit. Teď tě natlačí do svatby a do čeho příště?! Svatba přeci není důkaz lásky a pokud tento argument používá, tak tě jen citově vydírá. Co je hnus fialovej. Chce tě k sobě jen natrvalo připoutat a sňatek k tomu používá jako prostředek.
Můj exmanžel mě také šíleně nutil do svatby, a dopadla jsem špatně....takže nedělej zbytečné chyby.

ty to tak nevnímáš ale to jsou opravdu těhu hormony, vše radikálně, horká hlava, žádný chladný racionalismus, jsi plná zmatků. tak mu to i tak řekni, klidně s pláčem ať mu to dojde pořádně, co to je mít doma těhulku, že toho je na tebe moc že nevíš co bude zítra, že tě rozdodí každá maličkost natož tak důležité rozhodnutí, máš co dělt nachytat se na porod a ne plánovat svatbu. chlapi nevidí kolik je za tím starostí ale ty si to určitě uvědomuješ a proto se tomu podvědomě bráníš.

ještě mě napadlo, třeba je i on ve dvojím presu, netlačí ho do svatby jeho rodina? Protože po pravdě mi to nepřijde normální...zeptej se ho, třeba ho tlačí maminka, podpoř ho že ted jsi jeho rodina ty a prcek a jak si to uděláte vy je to nejdůležitější ne to co říká okolí.

In reply to by Dejmalka

vím že mám ted i šílené nálady a jsem i jiná než před těhu.. ale na svatbu jsem sio nikdy nemyslela i před těhu.. :)
Jeho matka na tom má taky svůj podíl, jednou mě i nechal s ní o samotě a ona pak začala na mě vše valit... :00: Měla jsem stochutí prásknout dveřma..
Vím že se bojí si to rozházet s matkou, on to ale nikdy nepřizná.. Ale je dospělej a přece do smrti nebude skákat jak ona píská :€\€:

AHOJKY POKUD TY SE TED NECÍTÍŠ NA SVATBU TAK OSOBNĚ BYCH DO TOHO NEŠLA,POKUD TĚ PŘECE MILUJE TAK JE JEDNO JESTLI BUDE SVATBA TED NEBO ZA PŮL ROKU :w:

To je sranda...plno holek by si tady přálo aby si je chlap vzal a ty řešíš opačný problém:)))Já myslím že je to důkaz že to s tebou myslí vážně a že tě asi doopravdy miluje...ale tohle nucení může být dost ubíjející:) Když se do toho vžiju tak by mi přišlo až strašidelný jak se o toho chlapa nemusím vůbec snažit a on si mě takhle upoutává a nutí mě se takhle zavazovat...fuj, fuj:) já bych mu klidně pohrozila že jestli s tím nepřestane, tak od něj odejdeš...a snad se už opravdu probudí...

Možná, že to bude znít hnusně, ale přítel se pěkně vybarvuje.........Holt někdy to člověk pozná po týdnu někdy po 20 letech. Si nevebereš. Můj názor: Za žádnou cenu bych se nenechala nutit, už kvůli jeho řečem ....přeci nevzít si partnera neznamená, že ho nemiluješ.......

ahojky to mi příjde hrozné, moje tchýně s tchánem s tím taky furt otravovali a prej že u nich nemů žem bydlet, tak jsme se odstěhovali. A nemůžeš odjet třba k vašim? víš na nějaký čas vypadnout, utřídit si myšlěnky, když jsme s chlapem krizi byl to nejlepší lék

In reply to by Arutha

Já se s rodiči nestýkám od mých 18ti :O
Myslela jsem že si těhu budu užívat a místo toho prožívám tohle.. :€\€:
Už jsem se ptala na azylové domy a u nás jsou snad všechny plné..

In reply to by Lind_a

Mě tu šokuje plno věcí. Proč se nechceš vdávat, když ho miluješ? Další věc: Zdá se mi, že on má nízké sebevědomí, že se bojí, že o tebe a mimíska přijde, když to nebude na papíře. Kdo ví, co mu hlodá v hlavě, možná se bojí, že, když nebudete sezdáni, tak on nebude uveden v papírech jako otec, nebo možná tlačí na něj jeho rodina. V každém případě, kup vínko, nalij mu, ty si dej mlíko a v klidu si s ním promluv, proč tak spěchá, čeho se bojí. Ujisti ho, že si ho vzít chceš, ale ne teď, že máš plno jiných starostí a hlavně, že se necítíš dobře. Že pokud nechce nervovat tebe a přes ty nervy poškozovat/ubližovat dítěti, tak ať toho nechá. Že si chce vychutnat těhotenství a pak svatbu, tak si nevychutnáš ani jedno. To pak není důkaz lásky, že si tě chce vzít, ale důkaz toho, že vždy musí být po jeho, že nebere ohled na to, co si myslíš a cítíš. Že chceš mít partnera, který vždy bere ohled na to co si myslíš a hledá kompromis, protože svatba je bránou, která otvírá cestu, která je jen o takovýchto kompromisech. A pokud neumí udělat kompromis na začátku,tak je zbytečné se brát. A od 18-ti si neviděla své rodiče???Nepředstavitelné, nechápu.

In reply to by Lind_a

´´uplně tě chápu, protože já jsem se na svatbu necítila ani ve 29 letech, ale to jsem si říkala, že bych už jako do toho jít měla, protože má suprového partnera a vše jak mělo být, ale stejně jsem se pořád na to nějak necítila a často se mi zdály noční můry o mé svatbě a řeknu Ti bylo to fakt noční můry a byly na pokračování, vždy to začalo tím, že jsem měla hrozné šaty, polámané nechtě, neučesaná, nenamalovaná, včasovém stresu a stejně jsme vždy přijely pozdě a další sen to mělo pokračování, do teˇˇd nechápu, jak mi to téhdy šrotovalo v hlavě, že jsem ze své svatby měla hrůzu. A jak to dopadlo???Nejhezčí den v mém životě společně s narozením dcery, jsem ráda, že jsem nakonec do toho šla. Ale ty jsi určitě jiný případ a možná nemáš takovou oporu v manžovi. Já o sobě furt tvrdila, že uteču od oltáře...

In reply to by Lind_a

Teda to je hrozné, jakého stresu tě vystavuje. Já jsem si svojeho ex (7 letý vztah) také nechtěla vzít, i když jsem ho milovala, ale pořád jsem měla ty noční můry, které ustaly u mého manžela a svatba byla nádherná. Ale jsem ráda, že jsem si ex nevzala, taky se pak uplně proměnil (ke konci), bylo těžké odejít, vzpamátovávala jsem se 2 roky a to jsem nebyla těhotná. Snaž se si fakt něco najít. Pořád mi vrtá hlavou, že se nemůžeš vrátit k rodičům, přece by ti pomohly v takové situaci.??? :jawdrop:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka